Rusko, či Západ? Moldavsko si vybírá ve volbách, které se Kreml snaží ovlivnit

Nahrávám video

Moldavsko čekají v neděli 20. října prezidentské volby, které prozápadní prezidentka Maia Sanduová spojila s referendem o eventuálním vstupu do Evropské unie. Zatímco se vláda snaží zemi nasměrovat na Západ, prokremelské síly podle moldavských úřadů utrácejí v přepočtu miliardy korun za ovlivňování tamního hlasování. Peníze Kreml údajně vydává na podplácení, šíření dezinformací, a dokonce podporu zločineckých organizací.

Za vlády Sanduové se prezidentský aparát stal politickým centrem moci v zemi, píše německý výzkumný ústav ZOiS. Sanduová, která je vůbec první ženou v této funkci, zvítězila v posledních volbách před čtyřmi lety. O rok později její strana PAS zvítězila v parlamentních volbách a obsadila 63 ze 101 křesel zákonodárců.

To znamená, že PAS má dostatečnou většinu k tomu, aby mohla sama přijímat zákony. Představila ambiciózní reformní program, který cílí na oblasti, jako je korupce, institucionální reforma (zejména v justici) a cesta k evropské integraci.

Evropská unie Moldavsko „odměnila“ tím, že mu v červnu 2022 udělila status kandidátské země. Loni v prosinci se Evropská komise rozhodla zahájit se zemí přístupové rozhovory. Tento posun k prozápadní politice kontrastuje s vlivem Ruska v širším regionu.

„Je to pro nás historické rozhodnutí, možná nejdůležitější od získání nezávislosti na Sovětském svazu,“ řekla místopředsedkyně moldavské vlády Cristina Gherasimovová pro portál Politico. Server píše, že vítězství prozápadní vlády by bylo ranou pro vliv Moskvy, ale zároveň by zvýšilo tlak na Brusel, aby pokračoval v přístupovém procesu navzdory některým obavám.

Přes dvě miliardy korun na ovlivnění voleb

Prezidentka a vládnoucí strana spoléhají na to, že vstup do EU získá v referendu širokou podporu. Jeho spojením s volbami je podle ústavu ZOiS téměř jisté, že bude dosaženo potřebné účasti nejméně třetiny voličů, aby byl výsledek referenda platný. Následně však bude potřeba dvoutřetinová většina v parlamentu pro přijetí zákona ke změně ústavy.

Velmi důležité jsou vnější tlaky na volby. Protikorupční prokuratura upozornila na vměšování prokremelských sil do kampaně. Podle policie podplácí desítky tisíc voličů s cílem zmařit snahu země o sblížení s EU. Jen v září přišlo z ruských bank více než 350 milionů korun 130 tisícům Moldavanů. To je téměř deset procent běžné volební účasti, řekl agentuře Reuters moldavský politický analytik Valeriu Pasha.

K manipulaci dochází vícero způsoby. Rozhlasová organizace Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) informovala o tvrzení moldavských úřadů, v němž se mluví o odhalení sítě více než sta lidí vyškolených v Rusku a na Balkáně, kteří měli v Moldavsku vyvolat povolební nepokoje.

Server Politico zase upozorňuje na dezinformační kampaň. Odkazuje na slova moldavského poradce pro národní bezpečnost Stanislava Secrieru, podle kterého Rusko zahájilo „bezprecedentní nápor“ hybridních taktik. „Čelíme mrazivé strategii – využívání strachu z války,“ upřesnil.

„Ruská dezinformační mašinerie poprvé nebezpečně spojuje snahu Moldavska o členství v EU s hrozbou války na našich hranicích,“ doplnil Secrieru. Vládní orgány odhadují, že do minulých voleb Rusko dalo v přepočtu přes miliardu korun, a předpokládají, že do letošních investuje přibližně dvojnásobek této sumy. Policie také informovala, že zločinecké skupiny podporované Ruskem chtějí hlasování narušit, a to i obsazením státních budov.

Naši přátelé v Moldavsku potřebují zastoupení, říká Rusko

Představitelé Kremlu tento týden na brífinku popřeli, že by se Rusko vměšovalo do dění v Moldavsku. Tvrdili však, že si mnoho Moldavanů přeje dobré vztahy s Moskvou a je jim upíráno právo na média a politiky, které si přejí.

Mezi přední prokremelské osobnosti v regionu patří magnát Ilan Šor, aktuálně stíhaný za bankovní podvody, který žije v Rusku. Dvě jeho politické strany byly zakázány poté, co byly označeny za protiústavní. Samotný Šor kvůli stíhání kandidovat nemůže.

Magnát, na kterého USA uvalily sankce za údajné vměšování do voleb ve prospěch Ruska, nabídl, že zaplatí lidem, aby přesvědčili ostatní, aby v referendu hlasovali „ne“ a podpořili soupeře Sanduové. Popírá, že by se dopustil protiprávního jednání nebo že by byl ruským politickým zmocněncem.

Přestože se očekává, že Sanduová ve volbách funkci pro další čtyřleté funkční období obhájí, může se 3. listopadu konat druhé kolo voleb, pokud se jí nepodaří získat minimálně 50 procent hlasů. Kandidátem, který má největší šanci Sanduovou „ohrozit“, je Alexandr Stoianoglo.

Je kandidátem strany socialistů, kterou vede bývalý prezident Igor Dodon. Think-tank Carnegie Endowment píše, že Moskva původně plánovala podpořit právě Dodona, jeho strana se ovšem rozhodla navrhnout umírněnějšího a méně proruského Stoianogla. Ten za otevřeně proruského představitele považován nikdy nebyl.

V posledních měsících odsoudil válku na Ukrajině a prohlásil, že Krym a východoukrajinské oblasti jsou pod ruskou okupací. Na druhou stranu zdůrazňuje, že vztahy s Moskvou jsou důležité. Kreml se zatím zřejmě drží zpátky a váží své možnosti, koho podpoří, hodnotí Carnegie Endowment.

Rozhodně se ale dle expertů Moskva snaží oslabit pozici Sanduové – pokud by Rusko dosáhlo toho, že by úřadující prezidentka byla v neděli méně úspěšná, než se očekává, udalo by to tón před volbami do parlamentu, které budou příští léto.

Příprava na parlamentní volby

Moldavský politický analytik Pasha předpokládá, že vládní stranu Sanduové čeká náročný boj o udržení parlamentní většiny – ať už nedělní volby dopadnou jakkoliv. Kabinet v uplynulých letech čelil krizím spojeným s pandemií, blízkou válkou na Ukrajině i prudkým snížením dodávek ruského plynu, což podnítilo inflaci.

„Jsem si téměř jistý, že současná vládní strana nemůže získat znovu většinu, protože má poměrně značné negativní hodnocení,“ odhaduje Pasha. Sanduová a její ministři doufají, že referendum o zakotvení „evropského snu Moldavska“ v ústavě zabrání budoucím vládám, aby narušily směřování státu na Západ.

Přístupové rozhovory

Moldavsko zahájilo přístupové rozhovory s EU letos v červnu a postoupilo v tomto procesu současně se sousední Ukrajinou. Stejně jako v případě žádosti Kyjeva však země čelí značným překážkám, které vstup do evropské sedmadvacítky ztěžují.

Od rozpadu SSSR totiž stále doutná zamrzlý konflikt o separatistický region Podněstří, kde Rusko navzdory námitkám moldavské vlády rozmístilo své vojáky. Existence neuznaného státu představuje pro Brusel dilema.

Rumunský europoslanec Siegfried Mureșan, předseda delegace Evropského parlamentu v Moldavsku, loni varoval, že „země se nemůže stát členem EU s ruskými vojsky na svém území“. Podle něj je třeba tuto otázku vyřešit „ještě před členstvím“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...