Rusko odstupuje od obilné dohody, oznámil Kreml

Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořské obilné dohodě. Ta od loňského léta umožňovala i přes pokračující boje na Ukrajině, kam vpadla ruská vojska, vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nebyly naplněny části dohody týkající se Ruska. Platnost smlouvy, kterou obě strany prodloužily naposledy v květnu, s pondělím končí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je třeba udělat vše pro to, aby koridor mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.

Moskva už podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové s rozhodnutím neprodloužit ujednání obeznámila Turecko a OSN, které ji zprostředkovaly, i Kyjev. 

Kreml dodal, že neexistuje žádná spojitost mezi tímto rozhodnutím a nočním útokem na Krymský most. Peskov také uvedl, že jakmile budou splněny ruské podmínky ohledně sankcí na vývoz ruských potravin a hnojiv, tak se k dohodě „okamžitě“ vrátí.  

Jednat o tom chce s Vladimirem Putinem turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jednání se plánují i na úrovní ministrů zahraničí. „Myslím si, že navzdory dnešnímu prohlášení chce můj přítel Putin pokračovat s dohodou,“ uvedl Erdogan. Turecký prezident hodlá o záležitosti jednat s Putinem také osobně, a to na setkání, které se plánuje v Turecku na srpen, či dříve. 

Nahrávám video

Agentura Reuters odpoledne informovala, že Rusko sdělilo Mezinárodní námořní organizaci (IMO), že odstoupení Moskvy od dohody znamená „zrušení záruk bezpečnosti plavby vydané ruskou stranou“. Rusko podle výňatku z dopisu adresovanému IMO dále uvedlo, že přistoupí k „nezbytným proaktivním akcím“ a opatřením k „neutralizaci hrozeb“, které podle něj představuje Kyjev se svými „pokusy o útoky na ruské objekty“.

Německá vláda uvedla, že dál apeluje na Moskvu, aby přistoupila na nové prodloužení černomořské iniciativy. Podle německého kancléře Olafa Scholze vysílá ruský krok „špatnou zprávu“ zbytku světa. Dodal, že jednání Moskvy má co do činění s faktem, že „Rusko necítí odpovědnost za dobré soužití ve světě“.

„Dokonce i bez Ruské federace je třeba udělat vše pro to, abychom mohli využívat tento černomořský koridor. Nebojíme se,“ citoval ukrajinského prezidenta jeho mluvčí Serhij Nykyforov. „Obrátily se na nás společnosti, které vlastní lodě. Uvedly, že pokud jim to umožní Ukrajina a Turecko je bude pouštět, jsou připraveny pokračovat ve vývozu obilí,“ dodal Zelenskyj podle Nykyforova.

Prezident podle Reuters nařídil ukrajinskému ministerstvu zahraničí, aby připravilo oficiální nótu pro OSN a Turecko, pomocí níž chce Kyjev zjistit, zda jsou připraveny pokračovat v plnění své části dohod. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba, jenž se tento týden v New Yorku účastní zasedání Rady bezpečnosti OSN, vyzval Rusko, aby přestalo hrát „hladové hry“.

Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu uvedl, že napsal tureckému prezidentovi a generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi a vyzval k pokračování obilných dohod. „Ukrajina, OSN a Turecko mohou společně zajistit provoz potravinového koridoru a inspekce lodí. Je to nezbytné pro všechny na světě – a každý, kdo to podpoří se stane zachráncem života na obrovském území od Maroka po Čínu, od Indonésie po Libanon,“ uvedl ukrajinský prezident.

„Všichni mají právo na stabilitu… Afrika má právo na stabilitu. Asie má právo na stabilitu. Evropa má právo na stabilitu,“ dodal s tím, že se „všichni musíme starat o svou bezpečnost a o svou ochranu před ruským šílenstvím“.

Kritika od EU, USA a Británie

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová rozhodnutí Ruska zastavit účast na iniciativě umožňující vývoz ukrajinského obilí odsoudila, krok označila za cynický. „EU pracuje na zajištění potravinové bezpečnosti pro zranitelné lidi ve světě. Trasy solidarity EU budou nadále přinášet potravinářské výrobky z Ukrajiny na světové trhy,“ dodala von der Leyenová, přičemž zmínila unijní program na podporu vývozu ukrajinských produktů.

Krok Moskvy odsoudila také britská vláda, která vývoj označila za „nehorázný pokus poškodit ty nejzranitelnější“. Rusko podle britské diplomacie využívá potraviny jako zbraň a musí se k černomořské iniciativě opět připojit. Kancelář britského premiéra Rishiho Sunaka v dřívějším prohlášení v této souvislosti uvedla, že chce „pokračovat v diskusích“.   

Francie vyzvala Rusko, aby přestalo se svým vydíráním. „Francie odsuzuje pozastavení ruské účasti na černomořských obilných dohodách,“ uvedlo ministerstvo zahraničí. „Za zablokování plavby v tomto námořním prostoru a nezákonnou blokádu ukrajinských přístavů je zodpovědné výhradně Rusko,“ dodalo s tím, že by měla Moskva své rozhodnutí přehodnotit.

K přehodnocení svého rozhodnutí vyzval Rusko i Bílý dům. Krok Moskvy podle Washingtonu ohrozí světovou potravinovou bezpečnost a „ublíží milionům lidí“, píše agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního mluvčího Bílého domu Adama Hodgeho. Podle americké velvyslankyně při OSN Lindy Thomasové-Greenfieldové se Moskva dopustila „aktu krutosti“.

OSN podle Guterrese pracuje na řešení situace

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že černomořské dohody byly záchranným lanem a majákem naděje pro světovou potravinovou bezpečnost. „Někteří lidé mají na výběr, zda se takových dohod zúčastní. Ti, kteří trpí v rozvojových zemích, však nikoliv,“ řekl generální tajemník OSN. Dohody podle něj umožňovaly zásobovat potravinami také humanitární mise v hladem nejvíce zasažených světových regionech – v Africkém rohu, Afghánistánu nebo Jemenu – a oproti loňskému březnu srazily světové ceny potravin o 23 procent.

Zároveň vyjádřil zklamání, že Putin nepřijal jeho návrhy k oživení dohod a rozhodl se účast Ruska na dohodách pozastavit. OSN však podle Guterrese dál pracuje na řešení situace. „Jsem si vědom nedostatků a překážek, které přetrvávaly ve vývozu ruských potravin a hnojiv do zahraničí. Proto jsem napsal prezidentu Putinovi dopis s novými návrhy, jak udržet černomořské dohody při životě,“ řekl Guterres. Putinovi podle svých slov připomněl, že dohoda prospěla ruskému zahraničnímu obchodu se zemědělskými komoditami a celkové stabilizaci trhu.

OSN podle Guterrese pro ruskou zemědělskou banku Rosselchozbank vytvořilo zvláštní platební mechanismus skrze americkou banku J.P. Morgan, který by fungoval mimo systém SWIFT. „Rusko uvedlo jako hlavní bod (svých výhrad) vyloučení své zemědělské banky ze systému SWIFT. V tomto ohledu OSN ve spolupráci s Evropskou komisí nedávno přineslo konkrétní návrh ke zpřístupnění SWIFT pro dceřinou společnost (Rosselchozbank),“ citoval Guterres z dopisu, který zaslal Putinovi, a dodal, že je „hluboce zklamaný, že jeho návrhy nebyly brány na zřetel“. OSN je podle něj však dále odhodlaná pracovat na „snížení lidského utrpení, které nepochybně nastane jako důsledek dnešního rozhodnutí“.

Průlomová dohoda poskytovala záruky pro nákladní lodě mířící do ukrajinských přístavů a plavidla odtamtud vyplouvající. Další dohoda usnadnila vývoz potravin a hnojiv z Ruska, které v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu čelí západním sankcím. Agentura AP upozornila, že Rusko i přesto vyváží rekordní množství pšenice.

Ukrajinské obilí a další zemědělské produkty tvoří významnou část importu některých velmi lidnatých a na potraviny chudých zemí v Africe a v Asii. Zastavení jejich vývozu ohrožuje desítky milionů lidí. „Černomořská dohoda je naprosto zásadní pro potravinovou bezpečnost řady zemí a její ztráta prohloubí problémy těch, které se potýkají s vysokým zadlužením a dopady změny klimatu,“ uvádí Simon Evenett, expert na mezinárodní obchod ze švýcarské Univerzity v St.Gallenu.

Nahrávám video

Krogman: Je to dobrá zpráva, končí ruské vydírání

Podle prezidenta Ukrajinsko-české obchodní komory Petra Krogmana je však zastavení obilné dohody dobrá zpráva. „Je to naděje pro Ukrajinu a v zásadě pro celý svět, protože Rusko tu dohodu zneužívalo k vydírání světa, vydírání Ukrajiny,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 s tím, že skončí nepřijatelná situace, kdy Rusko může diktovat Ukrajině, co může a nemůže a v jakém objemu vyvážet. „Rusko vyváží bez omezení a že si na něco stěžuje, to jsou výmysly,“ uvedl.

Obilná dohoda podle Krogmana nefungovala. „Šedesáti až devadesátidenní fronty lodí v Bosporu jsou toho nejlepším důkazem. To ohromně prodražovalo dopravu ukrajinského obilí,“ dodal. Konec dohody bude podle něj mít pozitivní dopady, protože ukrajinská produkce bude levnější, když nebude muset nést tak vysoké transportní náklady kvůli čekání na ruské kontroly.

Zmínil, že ukrajinská vláda také už vyčlenila zhruba 500 milionů dolarů do fondu na pokrytí rizik dopravců, kteří budou dále vyvážet obilí i bez této dohody, přičemž zájem společností o tento transport je a Turecko deklarovalo, že zajistí ochranu. „Musíme si uvědomit, že většina lodí, které vyváží obilí z ukrajinských přístavů, jsou turecké nebo čínské, a nedokážu si představit, že by si Rusko trouflo potápět tyto lodě.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...