Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.

Ukrajinská armáda minulý týden uvedla, že u Starobilsku v Ruskem protiprávně okupované Luhanské oblasti zasáhla elitní dronovou velitelskou jednotku. Okupační úřady řízené Moskvou tvrdí, že cílem byl internát pedagogické školy a že zahynulo 21 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit. Ruský vládce Vladimir Putin v návaznosti na tato tvrzení nařídil ruským ozbrojeným silám odvetu.

Ruské ministerstvo na telegramu napsalo, že „ozbrojené síly Ruské federace zahajují postupné provádění systematických úderů proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu v Kyjevě“. Údery budou dle Moskvy vedeny i proti „rozhodovacím centrům a velitelským stanovištím“.

Ukrajinský útok na Starobilsk ruská diplomacie označila za „důkaz nacistické a teroristické podstaty kyjevského režimu“. Zmínila také, že tímto útokem „přetekl pohár trpělivosti“.

Vyzvala také zahraniční občany, včetně personálu diplomatických misí a zastoupení mezinárodních organizací, aby město co nejdříve opustili. Obyvatelé Kyjeva by se podle ruského ministerstva neměli přibližovat k vojenským a administrativním budovám.

O chystaném útoku měl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov informovat svůj americký protějšek Marca Rubia. Lavrov podle komuniké řekl Rubiovi, že tento krok je „odpovědí na pokračující teroristické útoky kyjevského režimu proti mírumilovné populaci a civilním objektům na ruském území“.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha k ruské výzvě zahraničním diplomatům uvedl, že je to ruské vydírání, kterému „by se spojenci neměli poddávat“.

„Situaci pečlivě monitorujeme, všechny informace průběžně vyhodnocujeme a budeme případně postupovat podle interních krizových předpisů,“ informovala tuzemská diplomacie ohledně reakce na ruskou výzvu.

Putin v souvislosti s útokem ve Starobilsku v pátek obvinil Kyjev, že šlo o záměr, a nařídil připravit odvetu. Rusko v noci ze soboty na neděli vyslalo proti Ukrajině šest set dronů a devadesát raket a střel s plochou drahou letu, včetně hypersonické rakety středního doletu Orešnik. Útok si podle Ukrajiny vyžádal čtyři mrtvé a skoro stovku raněných civilistů.

Dřívější ruský útok na velvyslanectví v Kyjevě

Moskva již začátkem května vyzvala pracovníky diplomatických misí v Kyjevě, aby ukrajinskou metropoli opustili v souvislosti s možným ruským úderem, který by nastal v případě, že by Kyjev svými útoky na Rusko narušil oslavy Dne vítězství 9. května.

Při ruském útoku na Kyjev v noci na 20. prosince 2024 bylo poškozeno šest velvyslanectví v Kyjevě, což následně mluvčí tamní diplomacie označil za barbarské porušení mezinárodních pravidel. Ve stejné budově, ve které sídlí zmíněná velvyslanectví, se nachází také České centrum, které rovněž poškodila tlaková vlna při ruském útoku. Šlo tak o první škody, které budovy tuzemské diplomatické mise utrpěly od začátku ruské agrese proti Ukrajině, řekl tehdy zástupce velvyslance Jiří Preclík.

„Škody to jsou a je třeba si uvědomit, že České centrum je nedílnou součástí české ambasády, čili byla vlastně poničena část české diplomatické mise,“ poznamenal Preclík.

Ruský útok na ukrajinské hlavní město si podle místních úřadů tehdy vyžádal jednoho mrtvého a devět raněných. Žádný diplomat neutrpěl újmu.

České velvyslanectví v Kyjevě bylo načas uzavřeno po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ale již 13. dubna 2022 se čeští diplomaté na ambasádu v Kyjevě vrátili.

Ukrajina už pátým rokem vzdoruje plnohodnotné invazi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky prováděné oběma stranami. Moskva i Kyjev popírají, že by záměrně útočily na civilisty. Organizace spojených národů (OSN) nedávno uvedla, že ve válce přišlo o život přes 15 tisíc civilistů, včetně žen a dětí. Drtivou většinu civilních obětí OSN zaznamenala na území pod kontrolou Kyjeva, na které útočí ruská armáda.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 58 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...