Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko úmyslně zaútočilo na sklad vyhořelého jaderného paliva v oblasti černobylské elektrárny. Úder značně poškodil budovu příjmu paliva v zařízení a tlaková vlna zasáhla i okolní budovy, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úroveň radiace zůstává stabilní. Moskva incident nekomentovala.
„Dne 7. června 2026 přibližně ve 2:05 zasáhly ruské ozbrojené síly území Centralizovaného skladu vyhořelého jaderného paliva, které se nachází v uzavřené zóně poblíž Černobylské jaderné elektrárny, bezpilotním letounem typu Geraň-2,“ sdělila Kancelář generálního prokurátora. Geraň-2 je ruské označení pro původně íránské drony Šáhed.
Generální štáb v Kyjevě a Státní jaderná agentura v prohlášeních uvedly, že budova pro příjem kontejnerů byla částečně zničena, ale v době útoku v ní žádné vyhořelé palivo uloženo nebylo. Následný požár se podařilo uhasit a nejsou hlášeni žádní zranění, informovala agentura Reuters.
Radiace v normě
Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že ruský úder způsobil značné škody na skladu a že tlaková vlna zasáhla i okolní budovy, včetně tamní kanceláře pro dohled MAAE. Její tým „zaznamenal poškození fasády budovy, zdí a schodiště; na zemi byly střepy skla, rozbité cihly a další úlomky“, uvedla večer MAAE. Úrovně radiace zůstaly v normě, ujistila dále agentura, což naznačuje, že incident nezpůsobil radioaktivní kontaminaci.
Bezpečnostní služba Ukrajiny považuje incident za válečný zločin. Zelenskyj označil ruský útok za „mimořádně podlý“. „Rusové dnes znovu zaútočili na výlučnou zónu v okolí Černobylské jaderné elektrárny. Dron Šáhed zasáhl jednu z budov Centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva,“ napsal na sociální síti X. „Jedná se o extrémně kritický objekt infrastruktury a mimořádně podlý ruský úder,“ dodal prezident.
Moskva se k útoku na zařízení, které se nachází asi patnáct kilometrů od elektrárny, veřejně nevyjádřila. „Není to poprvé, co ruské síly vystavují ukrajinská jaderná zařízení riziku,“ napsal na X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Ruské jaderné vydírání a hrozby pro jadernou bezpečnost jsou systémové, záměrné a nepřijatelné,“ prohlásil.
V únoru 2025 poškodil ruský útočný dron ochranný oblouk nad černobylským reaktorem, který byl zničen při výbuchu a havárii v dubnu 1986. Rusko tehdy odpovědnost odmítlo. Kyjev a Moskva se již dříve vzájemně obviňovaly z útoků na Rusy okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny, která je největší v Evropě.
„My jsme areál navštívili loni, kdy jeden z ruských dronů narazil do sarkofágu, který má chránit místo jaderné katastrofy. Pod ním se nachází více než dvě stě tun radioaktivního materiálu. Takže skutečně území Černobylu se stává terčem z ruské strany opakovaně a ukrajinští politici vyzývají evropské společenství, že by Rusko mělo být sankcionováno,“ uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová.
Další útoky
Ruské síly v noci zaútočily na Ukrajinu celkem 236 bezpilotními letouny. Údery si vyžádaly mrtvé, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP.
Dron zabil řidiče minibusu v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedli na telegramu záchranáři. V sousední Dněpropetrovské oblasti zemřel jeden muž a další byl zraněn poté, co ve dvou tamních okresech útočily ruské drony a letecké bomby, oznámil šéf regionální správy této oblasti Oleksandr Hanža.
Tři lidé byli zabiti a tři další utrpěli zranění v důsledku ruského nedělního útoku řízenými leteckými bombami v Záporožské oblasti, uvedl náčelník tamní správy Ivan Fedorov.
Ukrajinské drony podle webu The Kyiv Independent zasáhly ropné sklady na Rusy okupovaném Krymu i energetickou a železniční infrastrukturu v okupované části Luhanské a Doněcké oblasti. Zasažena byla i tepelná elektrárna v obci Zuhres v Doněcké oblasti.
Server také napsal, že partyzánská skupina Ateš v noci provedla sabotáž železniční infrastruktury v ruském městě Voroněž, nacházejícím se asi 180 kilometrů severovýchodně od hranic, informaci ale nemohl zatím potvrdit.
Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Podle Ruska je jedna oběť a sedm zraněných.
Ukrajina v květnu osvobodila přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem, uvedla v pondělí AFP s odkazem na vlastní analýzu údajů amerického Institutu pro studium války (ISW).
Ruská ofenziva vedla k růstu cen, zvýšení daní, nejvyšší úrokové sazbě za posledních dvacet let, uzavření podniků a nedostatku pracovních sil, a ekonomika se tak ocitla v nejtěžší situaci od plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Putin dialog odmítá
Ruský vládce Vladimir Putin v pátek prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Učinil tak v reakci na Zelenského čtvrteční otevřený dopis, kde ukrajinská hlava státu vyzvala šéfa Kremlu, aby se sešli a dohodli na ukončení války. Zelenskyj po pátečním Putinově vyjádření podotkl, že ruská strana opět volí válku a že ji nechce ukončit.
Zelenskyj se má v neděli v Londýně ohledně tlaku na Moskvu setkat s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Zelenskému jde podle Zasidkovyčové hlavně o posílení ukrajinské protivzdušné obrany či posílení sankcí proti Rusku. „Je vidět, že ukrajinská diplomacie čím dál víc spoléhá na evropské partnery,“ poznamenala zpravodajka s tím, že Kyjev ale nevylučuje ani další zapojení USA.
Experti mezitím varují před další eskalací konfliktu. „Počet vzdušných útoků obou dvou stran byl v posledních týdnech velmi intenzifikován. On se vlastně geograficky rozšířil, protože se už zdaleka netýká jen Ruska a Ukrajiny, ale i Pobaltí nebo Černého moře, kde to jsou i námořní drony. V rámci intenzifikace dochází k chybám, obranným opatřením a vede to k tomu, že se tyto prostředky poté nacházejí v členských státech NATO,“ upozornil expert na mezinárodní vztahy Zbyněk Dubský z Vysoké školy ekonomické v Praze.
