Rusové reagují na pobídky k míru zesílením útoků na ukrajinské civilisty

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump už před svým zvolením prohlašoval, že pokud se dostane do Bílého domu, rusko-ukrajinskou válku rychle ukončí. V této rétorice pokračoval i po své lednové inauguraci a ve druhé polovině února se uskutečnila první americko-ruská jednání.

Zatímco Ukrajina pak v březnu uvedla, že je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého třicetidenního příměří, Rusko sice tvrdilo, že rovněž souhlasí s návrhy na zastavení bojů, zároveň ale uvedlo, že by tyto návrhy měly vést k dlouhodobému míru a k řešení „příčin krize“.

Tyto „příčiny“ však Moskva vidí v prozápadním směřování Ukrajiny, a jak opakovaně upozorňují analytici, mezi jinými například Institut pro studium války (ISW), Kreml dává jasně najevo, že jeho požadavky, které by znamenaly zničení suverénní Ukrajiny, se nemění. Rusko sice nadále veřejně prohlašuje, že chce mír, ale nenabízí žádné vlastní ústupky v ostrém kontrastu s těmi, které již nabídla Ukrajina, podotkl ISW.

Na konci března pak USA oznámily uzavření dvou dohod s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení. Zatímco podle Ukrajiny začalo příměří platit okamžitě, Kreml napřed požaduje zrušení sankcí.

Ukrajinských civilních obětí výrazně přibylo

Rusko navíc od zahájení rozhovorů zintenzivnilo údery na civilní cíle na Ukrajině. Vyplývá to z každoměsíční statistiky monitorovací mise OSN o civilních obětech války.

Zpráva za březen uvádí nejméně 164 zabitých a 910 zraněných civilistů, což oproti letošnímu únoru představuje v součtu dotčených obyvatel (mrtvých i zraněných) nárůst o padesát procent. V meziročním srovnání oproti loňskému březnu pak jde o více než sedmdesátiprocentní nárůst.

V únoru přitom oproti lednu celkový počet potvrzených zasažených civilistů klesl a meziročně se zvýšil zhruba o třetinu. Začátkem letošního roku byl počet civilních obětí evidovaných OSN relativně nižší ve srovnání třeba s loňským létem či podzimem.

Drtivá většina v letošním březnu zabitých a zraněných ukrajinských civilistů (95 procent) připadá na oblasti pod kontrolou Kyjeva, přičemž většina obětí (31 procent) je důsledkem raketových a dronových útoků, uvádí OSN.

Útoky na velká města

Za vysokým počtem březnových obětí jsou podle ní mimo jiné (často opakované) ruské útoky na města Kryvyj Rih, Dnipro, Záporoží, Charkov, Kropyvnyckyj a Sumy či kombinovaný úder různými druhy munice včetně kazetové na město Dobropilja v Doněcké oblasti.

Při nejméně třech samostatných incidentech zasáhly drony operační nemocnice v Charkovské a Sumské oblasti. Ve všech třech případech udeřily bezpilotní prostředky na stejná místa, což podle OSN zvyšuje možnost, že tyto nemocnice byly terčem záměrně.

Poslední ruský útok na Sumy patří k nejhorším

Březnová statistika přitom logicky nezahrnuje ruské údery z první poloviny dubna včetně zásahu dětského hřiště v Kryvém Rihu, který zabil dvacet lidí včetně devíti dětí a dalších sedm desítek zranil, a nedělního dvojitého úderu v Sumách, po kterém zůstalo nejméně 35 mrtvých a 117 zraněných.

Právě nedělní útok dvou ruských raket na Sumy patří podle různých údajů – v závislosti na tom, zda příslušné statistiky zahrnují i útoky s dosud definitivně nepotvrzeným počtem civilních obětí – mezi deset až patnáct nejtragičtějších ruských útoků na ukrajinské civilisty.

Ruské cíle: kryt pod divadlem či evakuační nádraží

Zřejmě vůbec nejhorším ruským útokem na ukrajinské civilisty byl v březnu 2022 nálet na divadlo v Mariupolu, kde se podle různých odhadů ukrývalo pět set až dvanáct set lidí. Celkový počet obětí dosud není známý, odhad agentury AP uvádí šest set mrtvých.

Šest desítek mrtvých včetně sedmi dětí měl v dubnu 2022 za následek útok na nádraží v Kramatorsku, které ruské rakety zasáhly v okamžiku, kdy na stanici probíhala evakuace obyvatel.

Patrně až šedesát lidí zemřelo v květnu téhož roku i v Bilohorivce v Luhanské oblasti, kde Rusové zasáhli školu sloužící jako kryt. Téměř šedesát lidí Rusové zabili v kavárně a obchodě ve městě Hroza v říjnu 2023 a loni v září v Poltavě, kde zřejmě cílili na vojenský institut komunikací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...