Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
„Stojíme tu v naději, inspirováni čtyřmi roky nezlomného odporu, čtyřmi roky neochvějné naděje a odvahy,“ vzkázal Rutte směrem k Ukrajině. „Tato válka je o právu suverénního lidu zvolit si vlastní cestu, je to válka o svobodu,“ zopakoval.
NATO bude stát při Kyjevu i při nadcházejících výzvách, slíbil šéf Aliance. „Ukrajina potřebuje více,“ zdůraznil. Je zásadní, aby dál získávala pomoc, a to humanitární, finanční i vojenskou, konstatoval Rutte.
Rusko podle něj svých cílů na bojišti nedosáhlo a musí nyní dokázat, že to s mírovými rozhovory myslí vážně. Kyjev si zaslouží spravedlivý a trvalý mír, zdůraznil šéf NATO. „V Evropě nemůže být skutečný mír bez skutečného míru na Ukrajině,“ je přesvědčen Rutte.
Rusko mír nechce, soudí Macron
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval na úterním zasedání koalice ochotných spojencům za vojenskou i energetickou pomoc. „Měli jsme hroznou zimu. Jen vaše pomoc a odolnost našich lidí nám umožnila přežít. Proto žádáme o pomoc při opravě našeho energetického systému,“ uvedl.
„Potřebujeme mír, ale musíme se připravit na další možnosti,“ řekl dále Zelenskyj. Francouzský prezident Emmanuel Macron poznamenal, že u Ruska nevidí vůli k míru.
Německý kancléř Friedrich Merz oslovil státníky v předem nahraném vzkazu, v němž uvedl, že podpora Německa zůstává neotřesitelná, a vyzval ke zvýšení tlaku na Rusko. „Musíme zcela jasně ukázat, že tato válka skončí jen v případě, že si (ruský vládce Vladimir) Putin uvědomí, že nemůže vyhrát,“ uvedl. „Moskva není tak silná, jak by si ráda myslela. Rusko nevyhrává,“ dodal.
Zástupci Británie, Francie a Německa v prohlášení po jednání koalice ochotných zopakovali své neochvějné odhodlání spolupracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru. Ocenili pokračující úsilí USA v mírových jednáních a vyzvali Rusko, aby se smysluplně zapojilo do rozhovorů a souhlasilo s úplným a bezpodmínečným příměřím. Potvrdili také úlohu koalice ochotných při poskytování bezpečnostních záruk i závazek zvýšit ekonomický tlak na Moskvu.
Podpora zní i od G7
Lídři G7 ve společném prohlášení na čtvrté výročí ruské invaze stvrdili pevnou podporu Ukrajině v obraně její územní celistvosti a práva na existenci. V úterý se konalo také mimořádné plenární zasedání europarlamentu, na kterém prostřednictvím videokonference promluvil i Zelenskyj, který vyzval svět, aby se semknul proti Rusku a podporoval Kyjev.
„Vyjadřujeme svou trvalou podporu úsilí prezidenta Trumpa o dosažení těchto cílů skrze zahájení mírového procesu a přivedení stran k přímým rozhovorům. Vedoucí úlohu má v tomto procesu sehrát Evropa, k níž se připojují i další partneři,“ uvádí se v prohlášení vedoucích představitelů skupiny sedmi největších ekonomicky vyspělých států světa.
„Uznáváme, že mírové dohody mohou při společném jednání vedeném v dobré víře dosáhnout pouze Ukrajina a Rusko,“ uvedli dále šéfové států a vlád Spojených států, Británie, Francie, Německa, Itálie, Kanady a Japonska.
Paříž, která letos této skupině zemí předsedá, podle agentury AFP zdůraznila, že jde o první společné prohlášení G7 k Ukrajině na úrovni vedoucích představitelů od Trumpova návratu do Bílého domu loni v lednu.
Ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Olha Stefanišynová podle agentury Reuters následně uvedla, že společné prohlášení G7 v den výročí začátku války je pozitivním signálem a že Ukrajina se necítí opuštěna současnou americkou administrativou.
Za velmi významnou označil ukrajinský prezident navrhovanou půjčku EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard. Jde podle něj o reálnou záruku ukrajinské bezpečnosti a odolnosti. Schválení půjčky ale nyní blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, který požaduje obnovení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu do Maďarska.
Kritika „fanoušků“ Putina v europarlamentu
V následné debatě množství europoslanců právě předsedu maďarské vlády ostře kritizovalo a někteří ho označili i za zrádce. Německý europoslanec Michael Gahler z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) uvedl, že ve válce na Ukrajině nejde jen o Putina, ale právě i o „všechny jeho fanoušky, kteří mají z této války prospěch“.
Konkrétně zmínil Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica. „Ukrajinci chtějí tuto válku ukončit, Putin se ale necítí pod vojenským tlakem a to, co dělá (americký prezident Donald) Trump je škoda, protože tlačí spíše na oběť než na útočníka,“ dodal.
Podle předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaové Pérezové si Putin myslel, že Kyjev padne za pár dní, o čtyři roky později ale nedosáhl žádného ze svých strategických cílů. „Tato válka ale nikdy nebyla vedena pouze proti Ukrajině, jde o útok proti evropskému řádu. Putin si nepřeje mír, potřebuje válku, aby udržel svůj režim,“ uvedla španělská europoslankyně. „Kdo dnes blokuje sankce a podporu Ukrajině, oslabuje Evropu a posiluje agresora. Viktor Orbán neztělesňuje mír, ztělesňuje beztrestnost,“ dodala.
Lídr třetí největší frakce Patrioti pro Evropu Jordan Bardella rovněž zmínil, že útok na Ukrajinu byl ze strany ruského vůdce nejen překročením hranic, ale i porušením základního evropského řádu. „Ano, Ukrajina musí vyjednávat z pozice síly, musíme ji podporovat, ale zároveň neoslabovat svoje národy,“ uvedl francouzský europoslanec.
„Nevím, jak válka skončí a kdy, ale vím, že historie poklekne před ukrajinskými vlastenci, zatímco bude s opovržením hledět na ty, kteří se dnes obracejí zády k Ukrajině, ke svobodě a ke cti,“ prohlásil během debaty v EP spolupředseda čtvrtého nejpočetnějšího klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR), italský europoslanec Nicola Procaccini.
Předsedkyně liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) Valérie Hayerová ve své řeči zmínila, že podpora Ukrajiny Evropu rozdělila. Zkritizovala v této souvislosti zejména německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), slovenskou stranu Smer premiéra Fica a frakci Patrioti pro Evropu Jordana Bardelly, které podle ní nechtějí bránit Evropu před hrozbami Vladimira Putina. Orbána označila za trojského koně ruského diktátora v Radě EU.
I podle Terry Reintkeové, spolupředsedkyně frakce Zelených, se stal Orbán služebníkem Putina, který „zradil Ukrajinu, ale i nás všechny, zradil Evropu“. Německý europoslanec Martin Schirdewan, který je spolupředsedou frakce Levice v EP, zdůraznil, že trvalého míru lze dosáhnout pouze tehdy, když se Ukrajina bude účastnit mírových vyjednávání.
Se zcela jiným projevem vystoupil slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). Kyjev se podle něj poslední dobou chová velmi nevděčně a nemá problém ubližovat zemím, které Ukrajincům od začátku pomáhaly.
V usnesení, které europoslanci následně přijali, europarlament opětovně vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo své vojenské akce, stáhlo se ze všech mezinárodně uznaných ukrajinských území, propustilo zadržené a deportované civilisty (včetně dětí) a ukončilo porušování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Europoslanci se vyslovili rovněž pro rozšíření sankcí proti ruským institucím a úředníkům zapojeným do válečných zločinů a uvítali úsilí o postupné ukončení dodávek ruského plynu a ropy do Evropy.
Během plnohodnotné války už zemřely statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.
Po ruských dronových i raketových útocích zůstávají mrtví i zranění i v místech vzdálených od fronty. Obrovské jsou škody na ukrajinské infrastruktuře a v uplynulých týdnech, kdy východní Evropu sevřely tuhé mrazy, ruská armáda pravidelně cílila na ukrajinské energetické a teplárenské objekty.
Diplomatické snahy o ukončení ruské invaze zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.
