Si pozval Putina na návštěvu Číny, ten slíbil dodávky plynu

Nahrávám video

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

„Včera (v pondělí) jsem pozval prezidenta Putina, aby letos v pro něj vhodnou dobu navštívil Čínu,“ uvedl v úterý Si Ťin-pching při setkání s Mišustinem, kterého podle agentury TASS pozval do Číny rovněž.

Putin zase slíbil, že Rusko navýší dodávky plynu, které do země posílá. Ruská plynárenská společnost Gazprom chvíli před tím uvedla, že v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila. Moskva usiluje o zvýšení dodávek plynu do Číny už několik let.

Putin a Si mluvili rovněž o plánovaném plynovodu Síla Sibiře 2, který by měl ročně dodávat 50 miliard metrů krychlových plynu z Ruska do Číny přes Mongolsko. Moskva s touto myšlenkou přišla již před mnoha lety, nyní je však mnohem aktuálnější, protože Čína by mohla nahradit Evropu a stát se hlavním odběratelem ruského plynu, upozornila agentura Reuters.

Státy mají dobré vztahy

„Jsem přesvědčen, že naše mnohostranná spolupráce se bude i nadále rozvíjet pro dobro lidí našich zemí,“ řekl Putin svému čínskému partnerovi. Dodal, že Rusko je strategickým dodavatelem ropy, plynu a uhlí do Číny. Ruský prezident také řekl, že Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině.

Si uvítal úzké vztahy s Ruskem a dodal, že Peking a Moskva by měly těsněji spolupracovat na prosazení větší „praktické spolupráce“, když její první plody jsou již viditelné a další spolupráce postupuje. Podle čínské tiskové agentury Nová Čína Si nabídl Rusku spolupráci v různých oblastech, od obchodu po technologie.

Putin také pochválil čínský mírový plán. Řekl, že by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, současně ale dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat „až do posledního Ukrajince“.

Mimo jiné prezidenti podepsali dokumenty o strategickém partnerství a ekonomické spolupráci do roku 2030. Rusko hodlá v mezinárodním obchodu přejít na čínské juany. 

Si stráví v Rusku tři dny

Státní návštěva čínského prezidenta pokračuje druhým dnem. Po pondělní neformální schůzce s Putinem se dvojice sešla znovu na oficiálním jednání, jemuž jsou přítomny i delegace. Návštěvu Ruska zakončí ve středu.

Pondělní jednání obou státníků mezi čtyřma očima trvalo čtyři a půl hodiny. Ruský prezident před ním vyzdvihl Siův „vyvážený“ postoj k Ukrajině a uvedl, že se seznámil s návrhy, které Peking minulý měsíc představil s cílem dosáhnout ukončení bojů. Ukrajinu otevřeně napadlo Rusko na konci loňského února, Kyjev má při své obraně podporu západních zemí.

Siovu třídenní cestu do Moskvy označily obě strany za příležitost k prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“. Podle agentury AP návštěva posílá silný vzkaz Západu, že úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského prezidenta také představuje povzbuzení pro Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Bezprecedentní podpora i šalamounský přístup, hodnotí návštěvu analytici

Podle analytičky Kateřiny Procházkové z projektu Sinopsis zřejmě Si nemohl předpokládat, že bude na Putina zatykač vystaven, cestu ale mohl i tak po oznámení této zprávy ještě zrušit. Čínský prezident navíc ve svých prohlášeních v Moskvě nelavíroval, naopak jasně podpořil Rusko. „Je to naprosto bezprecedentní,“ uvedla.

„Dokazuje to, že jde doopravdy o partnerství bez limitů a evidentně se zintenzivňuje,“ řekla Procházková. Čína s Ruskem se podle ní potřebují navzájem, Moskva je ale v submisivní pozici. „Evidentně má Si Ťin-pching Rusko, nebo Putina, v kapse. Velmi toho využívá,“ uvedla.

Nahrávám video

Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy to ale Čína „s podporou úplně nepřehání“ a Si zůstal u zdvořilostních frází. Peking podle něj bude chtít vystupovat jako konstruktivní prostředník, který chce dosáhnout míru, zatímco Spojené státy podporují válku. „Neřekl bych, že je to úplně stoprocentní vyjádření podpory Ruska. Je to šalamounské,“ uvedl.

Upozornil, že „Číňané milují velká prohlášení“. Podepsání deklarace o přátelství je podle něj jedna věc, nemusí ale znamenat reálné naplnění prohlášení. „Což ostatně známe i z České republiky, kdy se přislíbené masivní investice a stamiliardy nakonec ukázaly být výrazně skromnější,“ přiblížil Svoboda.

Přestože podle něj mají Si i Putin určité „styčné body“, jako je přístup k lidským právům a demokracii, nemá Čína „nejmenší důvod nějak extrémně Rusko podporovat“. Peking nebude chtít, aby Rusko ve válce na Ukrajině drtivě prohrálo, na druhou stranu nelze počítat s tím, že by „vyslali milion čínských dobrovolníků“, domnívá se Svoboda.

Nahrávám video

„Návštěva je především gestem ze strany Pekingu, že podpora vůči Moskvě v současné situaci stále trvá. Dá se očekávat, že se bude prohlubovat,“ řekl sinolog z projektu Sinopsis Bao Do, který také upozornil na disbalanc mezi spojenci. „Čína začíná mít navrch nad Moskvou, která je vlivem své vlastní agrese na Ukrajině pod zátěží. Peking se toho určitě snaží využít,“ uvedl. 

Podle analytika se však Čína stále ohlíží i na reakci, kterou návštěva čínského prezidenta vyvolá na Západě. „Během rozhovorů byl zdrženlivější. Spíše se staví do role mírotvorce. Jasnou a přímou podporu Moskvě jsme zatím neslyšeli,“ řekl Do.

Si podle něj svou cestou prolomil mezinárodní izolaci Ruska. „Co za to bude chtít, je otázka,“ poznamenal.

Nahrávám video

Kirby: Chce-li hrát Čína konstruktivní roli, měla by na Rusko naléhat, aby válku ukončilo

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby v úterý prohlásil, že pokud chce Peking hrát konstruktivní roli, měl by na Moskvu naléhat, aby válku na Ukrajině ukončila. „V tom, co řekl Putin a Si Ťin-pching, jsme neviděli nic, co by nás vedlo k tomu, abychom si mysleli, že válka na Ukrajině skončí brzy,“ řekl.

Čína podle něho není v otázce války na Ukrajině nestranná, zároveň by vztah Pekingu a Moskvy nenazýval spojenectvím. Uvedl, že některé čínské firmy možná poskytují Rusku zboží dvojího užití, tedy takové, které jde nasadit k civilním i vojenským účelům. Podle serveru Politico jde o pušky, ochrannou výstroj nebo součásti dronů.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková návštěvu Si Ťin-pchinga v Moskvě označila za zklamání, neboť Čína měla příležitost dostát roli a odpovědnosti stálého člena Rady bezpečnosti OSN, jehož výsadou není jen vznášení veta, ale i práce ve prospěch míru.

Baerbocková upozornila, že úterní prohlášení Moskvy a Pekingu — které vystupuje proti „jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN — „se nezmiňuje o skutečnosti, že v posledním roce zažíváme ve světě útočnou válku, nebo jak by se to dalo jinými slovy nazvat; jako by tato válka celý rok vůbec nebyla“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 37 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.