Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Nahrávám video

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.

Optický kabel je vlákno vyrobené z křemíku o tloušťce 0,2–0,5 milimetru, bývá ještě pokryto ochranným obalem z polymeru, popisuje web Ukrajinska pravda (UP). Při pohybu se vleče za dronem, usazuje se úplně všude a zůstane na místě, i když dron exploduje. Vlákno nerezaví a pomalu se rozkládá.

Ukrajinci a Rusové používají každý měsíc nejméně sto tisíc takových bezpilotních strojů, píše UP s odkazem na veřejně dostupné údaje o dodávkách dronů s optickými vlákny. „Délka kabelu na jedné cívce může přesáhnout deset kilometrů. Jinými slovy, ukrajinské území nyní pokrývají miliony kilometrů optických vláken,“ uvádí web.

Vlákna se neusazují jen v bojových zónách, ale šíří se dál, dostávají se do půdy a pokrývají stromy. Představují tak nebezpečí pro zvířata, která se do nich zamotávají a mnohá se nedokáží sama vyprostit. Zaplést se do nich mohou také stroje i lidé.

Optická vlákna z ruských dronů u města Časiv Jar v Doněcké oblasti (říjen 2025)
Zdroj: Reuters/24th King Danylo Separate Mechanized Brigade of the Ukrainian Armed Forces

Mikroplasty a vliv na pěstování plodin

Zatímco úhyn polapených zvířat má jasný negativní vliv na ekosystém, další dopady na životní prostředí nejsou zcela zřejmé, uvádějí analytici z Pracovní skupiny pro environmentální následky války na Ukrajině (UWEC).

Experti podle nich mimo jiné zkoumají vliv mikroplastů, na které se mohou časem rozpadnout polymery použité při výrobě optických vláken. Jestli a jak velké představují nebezpečí, se ale zatím neshodnou.

UP dodává, že zřejmý není ani dopad na zemědělství. Podle Oleha Chomenka z Ukrajinského agropodnikatelského klubu je nepravděpodobné, že by kontaminovaná půda byla v příštích deseti letech obdělávána, a je proto předčasné mluvit o dopadu na sklizeň. Napřed bude třeba zjistit, co – a jestli vůbec něco – tam bude možné pěstovat.

Optická vlákna z ruských dronů u města Kosťantynivka v Doněcké oblasti (květen 2025)
Zdroj: Reuters/93rd Kholodnyi Yar Separate Mechanized Brigade of the Ukrainian Armed Forces

Nevybuchlé drony a pronikání do půdy

Jasné už ale teď je, že velmi složitá bude likvidace sítí z optických vláken. Nehledě na případné environmentální dopady totiž musejí být odstraněny i kvůli následnému odminování frontových oblastí. Právě i čištění území od vláken přitom může být nebezpečné, píše UP s odvoláním na experta na odminování z Rozvojového programu OSN (UNDP) na Ukrajině Edwarda Crowthera.

Do vláken v krajině se totiž může zamotat munice a také na konci kabelů mohou být nevybuchlé drony. Bude proto třeba zkontrolovat každé vlákno zvlášť, což čištění území od tohoto odpadu zpomalí.

Neodstraněné kabely by navíc mohly poškodit odminovávací stroje a do jejich sítí, které jsou často špatně viditelné, se mohou chytit i průzkumné drony mapující oblast a zřítit se.

Dlouhá doba, která vzhledem k přetrvávajícímu válečnému nebezpečí pravděpodobně bude předcházet vyčištění území od optických vláken z dronů, zase nahrává tomu, že kabely budou celé roky pronikat do půdy a zarůstat lesem, a detektory kovů je už ani nebudou schopné odhalit.

„Nerušitelný dron“

I přes tyto negativní dopady jsou drony na optickém vlákně důležitou součástí výzbroje Ruska i Ukrajiny. Oproti typům řízeným bezdrátově je totiž nelze rušit prostředky elektronického boje.

„Pro vojáky je velmi těžké tyto drony detekovat, protože signál je spojený se samotným operátorem,“ popsala dříve zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová a dodala, že ve chvíli, kdy na člověka letí takový dron, nemá napadený šanci vlákno přeříznout.

Nahrávám video

„Výsledkem je v podstatě nerušitelný dron schopný zasáhnout na vzdálenost přes třicet kilometrů s naprostou přesností a křišťálově čistým vstupním kanálem,“ uvádí analytik Vlad Sutea v analýze pro Atlantic Council s tím, že tyto stroje tak mohou operovat v místech, kam se konvenční drony dostanou jen s obtížemi nebo vůbec.

Dosah těchto dronů je ale stále limitovaný a i samotný kabel se může poškodit nebo zamotat. „(Ale) pokud člověk ví, co dělá, je to naprosto smrtící,“ řekl agentuře AP Robert Tollast z think tanku Royal United Services Institute (RUSI). Takový dron podle něj může jednoduše létat nízko nad zemí a nepozorovaně se přiblížit k cíli.

„Pokud jsou piloti zkušení, mohou s těmito drony létat velmi nízko a mezi stromy v lese nebo ve stromořadí. Pokud létáte s běžným dronem, tak stromy blokují signál, pokud nemáte poblíž retranslační zařízení,“ citoval web listu The Guardian velitele jedné z ukrajinských dronových jednotek Jurije Fedorenka.

Drony s optovláknem pomohly Rusům získat zpět Kurskou oblast

Drony na optickém vlákně se v ruské válce proti Ukrajině začaly ve velkém používat v souvislosti s ukrajinským vpádem do ruské Kurské oblasti v srpnu 2024. Jejich nasazení výrazně pomohlo Rusům získat region zpět.

„Území, které Ukrajina v Kurské oblasti kontrolovala, bylo závislé na jediné logistické trase vedoucí z ukrajinského města Sumy do ruského města Sudža,“ připomíná analytik Sutea s tím, že kontrola ruských dronů s optickým vláknem nad touto trasou učinila ukrajinskou přítomnost v Kurské oblasti neudržitelnou.

„Naše logistika se prostě zhroutila. Drony s optickými vlákny monitorovaly všechny trasy, takže nebylo možné doručit munici ani zásoby,“ popsal tehdejší situaci webu The Kyiv Independent ukrajinský zdravotník Dmytro sloužící na frontě.

Drony s optickými vlákny se později rozšířily i na další úseky fronty a dnes už patří mezi základní zbraně. Zatímco zpočátku měli v jejich využívání navrch Rusové, Ukrajinci je postupně dohnali, uzavřel Sutea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 58 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...