Spolupráce Česka a Itálie může růst v mnoha oblastech, řekl prezident Pavel po návštěvě Říma

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Tématem jednání s oběma italskými státníky byla také migrace. Pavel považuje za důležité najít společnou evropskou politiku pro řešení problému a konkrétně pomáhat nejen financemi, ale také například vysíláním expertů nebo poskytnutím logistického zázemí pro záchytná místa nejlépe v zemích původu migrace.

Podle Pavla je důležité podle možností přispět k ochraně vnějších hranic Evropské unie či k lepší readmisní a azylové politice. Zkušenost s migrací má podle něj Česko poměrně velkou i vzhledem k tomu, že na jeho území je stále více než 370 tisíc ukrajinských uprchlíků, což podle prezidenta italská strana velice ocenila.

Migrace se nedá řešit stát od státu, je potřeba na ni pohlížet jako na společný problém. „Do budoucna se migračním vlnám z různých zemí nevyhneme, protože svět nebude stabilnější, vliv klimatické změny bude podněcovat další migrační vlny,“ míní Pavel.

Prezidentova cesta má i obchodní rozměr. Doprovází ho zhruba 30 zástupců firem a různých organizací. Ve středu se má v Miláně uskutečnit společné obchodní fórum.   

Nahrávám video

Obě země mají stejný názor, že je potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel. A to nejen finančně, ale i materiálně, včetně zbraní. „Protože zastáváme názor, že neúspěch Ukrajiny bude neúspěchem nás všech,“ řekl český prezident. 

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by pro Evropu jakákoli nestabilita v regionu byla ohrožením, míní.

Západ nesmí polevit v podpoře Ukrajiny, řekl Pavel italskému deníku

Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Moskvy ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Pavel to řekl rozhovoru s italským deníkem Corriere della ještě před návštěvou Říma.

Zdůraznil, že jako prezident posuzuje situaci ohledně rusko-ukrajinské války nejen z perspektivy bojiště, ale i z hlediska principů. „Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi. Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem,“ zdůraznil Pavel. Vítězství Ruska by posílilo myšlenku, že jiné režimy mohou dosahovat svých cílů silou a že se mohou spoléhat na slabost západních demokracií, domnívá se.

Příští rok bude podle české hlavy státu pro Ukrajinu ještě obtížnější a nadcházející zima mimořádně náročná. Pavel poukázal na to, že většina ukrajinské infrastruktury je zničena a ani se západní pomocí ji nelze zcela obnovit. „Pro obyvatelstvo to bude těžké a s váháním zemí, které nyní podporují Ukrajinu, poroste pocit frustrace. A přirozeně to vytváří situaci, která není příliš příznivá pro pokračování protiofenzivních operací,“ upozornil český prezident.

Zima podle něj poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. „Vyrábějí mnohem více velkorážní munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách,“ připomněl Pavel. „Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ dodal.

Pavel kritizoval nedostatečné dodávky vojenského materiálu Ukrajině, která tak nemůže pokračovat ve vysoce intenzivní operaci. „Nedodrželi jsme sliby zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, výcvik na (letounech) F-16 neprobíhá tak rychle, jak by měl,“ upozornil prezident a poukázal například na váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Přednáška na škole NATO Defense College

Český prezident měl v úterý také přednášku na škole NATO Defense College v Římě. Při ní řekl, že Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci. Režim ruského vůdce Vladimira Putina podle něj otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu.

Ruské imperiální ambice by podle Pavla neměly limity, pokud by tyto limity nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku,“ poznamenal. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy, jako je Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina,“ řekl. 

„Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy,“ dodal Pavel.

Čína příliš nebere ohled na mezinárodní řád

Čína podle prezidenta Pavla pokračuje ve svém globálním prosazování se, nebere však příliš ohled na mezinárodní řád založený na pravidlech. Vyžaduje sice respekt, ale ignoruje důstojnost a zájmy ostatních. Pokračuje v masivním zbrojení a budování svých vojenských schopností, včetně jaderných sil. Také to řekl Pavel při přednášce na škole NATO Defense College v Římě.

V současnosti sice Čína nemusí představovat přímou vojenskou hrozbu pro Evropu, nicméně využívá řadu nástrojů k zastrašování, když z toho pro sebe vidí výhody, míní prezident. Asijská velmoc se podle něj snaží o kontrolu toků globálních dat a používá různé formy socioekonomického nátlaku. 

Čínské společnosti jsou de facto propojeny se státem a jsou připraveny sloužit jeho záměrům, míní Pavel. V některých oblastech už Čína ukázala svoji schopnost a záměr narušit naši bezpečnost, řekl prezident s ohledem na kybernetickou bezpečnost. „V globálním tržním systému budeme nevyhnutelně pokračovat v obchodování s Čínou, ale neměli bychom dovolit, aby takové interakce vedly k naší závislosti na ní,“ uvedl Pavel.

Je důležité navazovat nová partnerství, řekl prezident

Při návštěvě českého velvyslanectví v Římě v krátké zdravici Pavel řekl, že v době bezpečnostních, hospodářských či sociálních nejistot je důležité navazovat nová partnerství a přátelství, právě Itálie je pro to velice vhodnou zemí. Na ambasádě se setkal s honorárními konzuly i zástupci krajanské komunity.

Hlava státu připomněla, že se jedná o první z hlediska delegace tak početnou návštěvu do spojenecké země. Vyzdvihl přítomnost zhruba třicítky zástupců firem a různých organizací. Itálii a Českou republiku podle Pavla pojí nejen historické a kulturní vztahy, ale také významná obchodní výměna a shoda na řadě témat včetně zahraničněpolitických a ekonomických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...