Sybiha: Jednání s Ruskem pokročila, Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem

V jednáních s Ruskem v Abú Dhabí nastal pokrok, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ohledně dosud sporných územních otázek i okupované Záporožské jaderné elektrárny. V úterý zveřejněném rozhovoru s deníkem Jevropejska pravda to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Chystaný mírový plán podle něj podepíše Ukrajina se Spojenými státy a samostatně Spojené státy s Ruskem.

„Jednání jsou velmi složitá. Ale můžeme konstatovat kvalitativní změnu ve složení ruské delegace. Jsou to jiní lidé a už tam nebyly ty pseudohistorické přednášky. Rozhovory byly velmi soustředěné,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie k třístranným rozhovorům v Abú Dhabí z minulého týdne.

Sporné podle Sybihy nadále zůstávají otázky území a Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. „Právě kvůli jejich řešení je prezident připraven setkat se s Putinem a tyto otázky projednat,“ sdělil ukrajinský ministr zahraničí.

Ukrajina nadále trvá na tom, aby se územní otázky řešily na základě stávající frontové linie, zatímco Rusové stále požadují, aby Kyjev stáhl své jednotky i z neokupované části Doněcké oblasti.

Jedním z bodů plánu je vstup Ukrajiny do EU

Dvacetibodová rámcová dohoda má mít podle Sybihy charakter dvoustranného dokumentu, který Ukrajina podepíše s USA a samostatně USA s Ruskem. Připustil ale, že na toto téma se dále vedou jednání. Americký zdroj obeznámený s rozhovory v této souvislosti řekl agentuře Reuters, že Spojené státy sdělily Ukrajině, že musí přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem, aby získala americké bezpečnostní záruky.

Evropa podle Sybihy zůstává přítomna ve vyjednávacím procesu tím, že se bude podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jejich konkrétní podoba je nadále předmětem jednání, Spojené státy však mají být jakousi pojistkou těchto garancí.

Jedním z bodů plánu je také vstup Ukrajiny do EU do roku 2027. Podle Sybihy bude muset EU tento bod odsouhlasit, ačkoliv nebude přímým účastníkem dohody. „Jsem přesvědčen, že najdeme způsob, jak to vyřešit,“ dodal Sybiha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...