USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Prezident prohlásil, že hranice USA s Mexikem je nyní nejvíce „zabezpečená, nepřátelé se bojí a armáda a policie jsou připraveny“.

„Po čtyřech letech, během nichž miliony a miliony nelegálních přistěhovalců proudily přes naše hranice zcela bez omezení a kontroly, máme nyní nejsilnější a nejbezpečnější hranice v americké historii,“ uvedl prezident a poznamenal, že pašování drogy fentanylu do USA od jeho loňského návratu do funkce kleslo o „rekordních 56 procent“.

„Amerika je respektována jako nikdy předtím,“ řekl dále Trump s tím, že „stav unie je silný“. „Naše země opět vyhrává, dokonce vyhráváme tolik, že lidé nevědí, co s tím dělat,“ uvedl, načež poukázal na přítomný mužský hokejový tým, který získal zlato na zimních olympijských hrách v Miláně. Oznámil také, že udělí Prezidentskou medaili svobody, což je v USA nejvyšší civilní vyznamenání, brankáři Connoru Hellebuyckovi.

Inflace a venezuelská ropa

Inflace je nyní v USA podle prezidenta nejnižší za posledních pět let. Prý díky jeho politice výrazně v USA klesly ceny vajec a dalších potravin, spotřebitelského zboží a léků na předpis. Trump přitom zkritizoval svého předchůdce Joea Bidena s tím, že měl na svědomí „nejhorší inflaci v dějinách“ USA.

Stanice CNN označila Trumpovo tvrzení, že od Bidena převzal zemi s nejhorší inflací v dějinách USA, za nepravdivé. Za Bidenova mandátu dosáhla inflace 9,1 procenta v červnu 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Rekordní inflaci přitom Spojené státy zažily v roce 1920, kdy dosáhla 23,7 procenta, poznamenal server BBC.

Trump také sdělil, že Spojené státy obdržely od Venezuely více než 80 milionů barelů ropy. Toto oznámení přišlo dva měsíce poté, co americké komando uneslo venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura, načež jeho funkci jako prozatímní prezidentka převzala dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová.

„Americká produkce ropy vzrostla o více než 600 tisíc barelů denně a právě jsme od našeho nového přítele a partnera, Venezuely, obdrželi více než 80 milionů barelů ropy,“ uvedl Trump.

Prezident také vyzdvihl zrušení iniciativ na podporu rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI) ve federálních agenturách, armádě či veřejných univerzitách. „Ukončili jsme DEI v Americe,“ prohlásil. „Naše země opět vítězí,“ dodal.

Trumpova kritika Nejvyššího soudu USA

Prezident rovněž opět zkritizoval rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který se minulý týden postavil proti mechanismu, kterým zavedl plošná globální cla. Šéf Bílého domu krok soudu označil za nešťastný a otočil se ke čtyřem přítomným z devíti soudců Nejvyššího soudu, pět jich totiž nedorazilo. Soudci rozhodli v neprospěch cel poměrem šesti ku třem. Trump cla označil za účinná s tím, že přispěly k „ohromujícímu ekonomickému obratu“.

Projev k oběma komorám Kongresu v americkém hlavním vysílacím čase přichází uprostřed obzvláště obtížného období pro republikánského prezidenta, který čelí řadě výzev doma i v zahraničí. V listopadu přitom USA čekají kongresové volby v polovině volebního období.

Přítomni byli kromě zákonodárců četní hosté, mezi nimi i hokejisté, první dáma Melania Trumpová či další členové prezidentovy rodiny.

Vance povede „válku proti podvodům“

Trump uvedl, že ve čtyřech státech vedených demokraty – Minnesotě, Kalifornii, Massachusetts a Maine – dochází ke „korupci, která drancuje Ameriku“. Poznamenal, že viceprezidenta JD Vance pověřil vymýcením podvodů, které americké daňové poplatníky stojí „miliardy dolarů“.

„Pokud se nám podaří odhalit dostatek těchto podvodů, budeme mít přes noc vyrovnaný rozpočet,“ uvedl Trump. „Není lepšího příkladu než Minnesota, kde členové somálské komunity podle odhadů uloupili americkým daňovým poplatníkům 19 miliard dolarů,“ řekl. „Máme všechny informace a ve skutečnosti je tato částka mnohem vyšší,“ dodal.

Prezidentova tvrzení o podvodech v Minnesotě se týkají řady obvinění z podvodů v souvislosti se státem spravovanými programy sociální pomoci, které se poprvé dostaly do hledáčku médií v roce 2022 a znovu na konci loňského roku, připomněl server stanice CNN.

Demokratická politička z Minnesoty Ilhan Omarová, která se stala první somálskou Američankou zvolenou do Kongresu, při projevu vykřikla, že Trump je lhář, píše BBC.

Podle televize CNN Trumpovu politiku schvaluje 36 procent voličů oproti 48 procentům před rokem. Jen 29 procent Američanů se podle nedávného průzkumu agentury AP a centra NORC domnívá, že se Spojené státy ubírají správným směrem, podle 69 procent se země ubírá špatným směrem. Pesimistický pohled na vývoj v USA je častější než loni v březnu, kdy se špatným směrem země ubírala podle 60 procent Američanů, poznamenala agentura AP.

Trumpův projev o stavu unie byl nejdelší v dějinách

Trumpův projev o stavu unie v délce překonal projev demokratického prezidenta Billa Clintona z roku 2000, který tehdy hovořil bezmála 90 minut. Zároveň republikánský prezident překonal svůj loňský projev, který přednesl krátce po návratu do úřadu a který technicky nebyl projevem o stavu unie, ačkoliv byl adresován oběma komorám Kongresu. Tehdy Trump hovořil hodinu a 40 minut.

Historicky nejkratší projev o stavu unie přednesl v roce 1972 republikán Richard Nixon, který k zákonodárcům hovořil asi 29 minut.

Zatímco Trump v projevu zmiňoval zejména své úspěchy a nastiňoval priority v nadcházejícím roce, mezi nimiž je mimo jiné boj s korupcí či diplomatické řešení sporu s Teheránem o íránském jaderném programu, nevěnoval se tématům, kvůli nimž se jeho administrativa stala terčem kritiky.

Mezi tato témata patří například kontroverze ohledně zveřejnění spisů o zesnulém sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Řada opozičních demokratů v této souvislosti naznačila, že ministerstvo spravedlnosti se pokouší prezidenta v souvislosti s kauzou Epsteina chránit a selektivně proto některé spisy začernilo či vůbec neodtajnilo.

Prezident v projevu, v němž hovořil i o své přísné migrační politice, rovněž nezmínil dva Američany, Renée Goodovou a Alexe Prettiho, které letos zabili imigrační agenti v Minnesotě, napsala stanice CNN.

Projev připomínal konstruování alternativní reality, míní politolog

Podle politologa Martina Jiruška se Trump opět pokusil zahltit veřejný prostor mnoha informacemi a získat pozornost. „Projev přípomínal konstruování alternativní reality. (...) Trump mluvil především pro své publikum a nesnažil se mluvit k druhé straně spektra,“ dodal.

Historik Igor Lukeš v souvislosti s Trumpovými výroky o inflaci míní, že prezident USA pracuje ve svém „post-faktickém světě“ a nehledí na to, jestli říká zrovna nepravdu. „Překvapila mě výslovná hrubost vůči přítomným demokratům, kteří s jeho názory nesouhlasili,“ uvedl pro ČT.

„Trump často přehání. Důležitá je pro něj jeho prezentace, která byla v tomto projevu zaměřená na americkou společnost. (...) Trump nelže úplně, ale neříká celou pravdu,“ řekl ve vysílání ČT publicista Dušan Neumann. Podle Neumanna to byl projev pouze pro americké voliče, proto se Trump téměř nevěnoval zahraniční politice.

Bříza: Když se něco Trumpovi nehodí, tak to nekomentuje

Pouze v závěru projevu se Trump krátce zabýval zahraniční politikou. Zmínil Írán, oproti očekávání spojených se čtvrtým výročím plnohodnotné pozemní ruské invaze se téměř nezabýval pokračující agresí Moskvy proti Ukrajině. Pouze znovu tvrdil, že Rusko by na Ukrajinu nezaútočilo, kdyby byl tehdy prezidentem.

„Když něco není pro prezidenta Trumpa komfortní, tak o tom raději obšírně nehovoří. To je přesně téma Ukrajiny,“ komentoval to bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

„Svědčí to jednak o tom, že pro USA to není zásadní priorita, ani zahraničně-politická. A jednak se ta jednání neposunula natolik, aby prezident Trump měl nutkání, povinnost nebo chtíč to oznámit v takto důležitém projevu,“ dodal k tomu, proč se podle něj Trump ruské válce v projevu téměř nevěnoval.

„Převládala performativní dimenze celého show, které v mnohém zastínilo substantivní část toho, co se vlastně říkalo,“ shrnula amerikanista Kateřina Březinová.