Trumpova pauza v sankcích pomáhá Rusku získávat zakázané technologie

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nezavedly Spojené státy žádné nové sankce proti Rusku. Některé naopak administrativa uvolnila. Moskvě to umožňuje získávat technologie pro její válku proti Ukrajině. Tři demokratičtí senátoři už kvůli Trumpově přestávce v sankcích spustili vyšetřování.

O přístupu Trumpovy administrativy k protiruským sankcím píše list The New York Times (NYT). Zatímco administrativa předchozího prezidenta Joe Bidena uvalila v letech 2022 až 2024 na subjekty spojené s Ruskem v průměru přes 170 nových sankcí měsíčně, jeho nástupce žádné nové nepřidal, píše list.

Mezi cíle Bidenova týmu patřila produkce ropy a zbraní, nákup technologií či bankovnictví. Celkem uvalil na jednotlivce, společnosti, plavidla či letadla spojená s Ruskem více než 6200 omezení. V posledních týdnech Bidenova mandátu pak USA přidaly téměř třikrát více sankcí, než byl měsíční průměr.

Rusko se snaží sankce obcházet, Biden tak uvalil tisíce omezení zaměřených právě na tato nová schémata. Letos se však tato opatření zastavila, a sankce proto slábnou.

Čínské firmy prodávají čipy do ruských raket

List NYT identifikoval více než 130 společností v pevninské Číně a Hongkongu, které uvádějí, že prodávají do Ruska počítačové čipy, na které se omezení vztahují. Žádná z těchto společností přitom nespadá pod sankce. Pokud by navíc na nějaké z těchto firem restrikce dopadly, mnoho dalších je připraveno zaujmout jejich místo.

Jedna z těchto firem, v Hongkongu založená HK GST Limited, podle NYT inzeruje čipy nezbytné pro ruské střely s plochou dráhou letu, kterými Moskva útočí na ukrajinská města.

Společnost je součástí sítě čtyř podobných firem, mezi něž patří singapurská ChipsX a v Číně sídlící Carbon Fiber Global, která vyrábí součástky pro drony.

Všechny byly založeny v posledních třech letech a několik z nich podle NYT poslalo do Ruska zakázané komponenty. Carbon Fiber Global popřela, že by ona nebo ChipsX prodávaly do Ruska zakázané zboží, odmítla ale komentovat činnost dalších firem.

Jak přitom podle listu upozorňují experti, sankce je třeba neustále držet v chodu, aby tyto společnosti, jejichž prostřednictvím Moskva restrikce obchází, nemohly vůbec vznikat.

Dárek pro Putinovy blízké

Trumpova administrativa ale naopak některé protiruské sankce zmírňuje. V dubnu podle NYT ministerstvo financí, které sankce spravuje, zrušilo omezení uvalená na americkou občanku Karinu Rotenbergovou, manželku ruského oligarchy Borise Rotenberga, který je přítelem ruského vládce Vladimira Putina a jednou z ústředních postav v jeho nejbližším kruhu.

V únoru zase resort spravedlnosti zrušil pracovní skupinu KleptoCapture zřízenou v roce 2022 za účelem identifikace a zabavení majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Skupina koordinovala vyšetřování napříč úřady, což vedlo k zabavení luxusních jachet, nemovitostí či soukromých letadel po celém světě.

NYT také označují za pozoruhodné, že Trumpova administrativa nezahrnula Rusko mezi země, na které Washington uvalil zvýšená cla, přestože se zpřísnění dovozních poplatků zaměřilo na obchod s téměř všemi státy.

Kritika ze strany demokratů

Tři demokratičtí senátoři už v reakci na Trumpovu pětiměsíční pauzu v protiruských sankcích oznámili, že zahajují v této věci vyšetřování, napsal The Hill.

„Místo toho, aby prezident Trump podnikl jasně dostupné kroky k vyvíjení tlaku na agresory, nedělá nic a my budeme tuto promarněnou příležitost k úsilí o ukončení této války prošetřovat,“ uvedli ve společném prohlášení demokratičtí senátoři Jeanne Shaheenová, Elizabeth Warrenová a Chris Coons.

Absence nových sankcí podle zákonodárců pouze umožňuje ruskému vůdci Putinovi pokračovat v úderech na Ukrajinu, přestože Trump opakovaně prohlásil, že válku rychle ukončí. „Američané by se měli ptát, proč prezident, který říká, že chce (tuto) velkou válku ukončit, místo toho nechává agresora útočit,“ napsali.

„Kromě zastavení klíčové pomoci Ukrajině (USA nově tvrdí, že vojenskou pomoc obnoví, pozn. red.) prezident Trump blokuje pravidelné aktualizace našich sankcí a kontrol vývozu již pět měsíců a stále v tom pokračuje – což umožňuje rostoucí vlně subjektů vyhýbajících se sankcím v Číně a po celém světě pokračovat v zásobování ruské válečné mašinérie,“ píše trojice senátorů.

EU chystá „dosud nejpřísnější“ sankce

NYT dodávají, že i přes Trumpovu pauzu zatím celkové množství amerických protiruských sankcí převyšuje ty uvalené Evropskou unií v poměru více než dvakrát ku jedné, což se ale podle expertů začíná měnit.

Unie by také měla v dohledné době schválit osmnáctý balík restrikcí, které se mají dotknout ruského energetického a bankovního sektoru.

Součástí by měl být zákaz transakcí souvisejících s plynovodem Nord Stream, snížení cenového stropu na ropu z šedesáti na pětačtyřicet dolarů za barel či zpřísnění kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití, připomněl web The New Voice of Ukraine.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot podle webu řekl francouzským médiím, že tyto sankce budou „dosud nejpřísnější, jaké jsme za poslední tři roky zavedli, tyto sankce přímo vyčerpají zdroje, které Vladimiru Putinovi umožňují pokračovat ve válce“.

Nové americké sankce?

Také v americkém Kongresu nyní leží předloha, která by zvýšila tlak na Moskvu. Návrh zákona, jehož spolupředkladateli jsou republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal, zahrnuje 500procentní clo pro jakoukoli zemi, která bude i nadále nakupovat ruskou energii, včetně Číny a Indie.

Návrh má širokou podporu obou stran, ale jeho kritici tvrdí, že by mohl narušit globální obchod a poškodit vztahy Washingtonu se spojenci v Evropě, dodávají NYT.

Sám Trump uvedl, že ho poslední telefonát s Putinem zklamal a že šéf Kremlu podle něj chápe, že „by mohly přijít“ nové sankce, když Moskva odmítá úsilí Washingtonu o příměří v ruské válce na Ukrajině. Konkrétnější ale nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 43 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...