Ukrajina a Rusko souhlasily v Paříži s příměřím do konce roku. Zásadní neshody trvají

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéf Kremlu Vladimir Putin slíbili úplné respektování příměří na východě Ukrajiny a dohodli se na výměně všech zajatců do konce roku. Stalo se tak v Paříži v rámci jednání takzvané normandské čtyřky. Na zásadních aspektech, jako je například kontrola hranic či budoucí uspořádání Donbasu, se však neshodli. Ruští ozbrojenci a donbaští separatisté vedou proti ukrajinské armádě na dočasně okupovaných územích východu Ukrajiny válku od roku 2014.

Strany se v závěrečném komuniké zavázaly k naplnění příměří do konce roku 2019 a k rozšíření mandátu mise OBSE v regionu. Souhlasily také se stažením jednotek od fronty na třech dalších místech do března 2020 a s otevřením dalších přechodů do třiceti dnů.

Trilaterální kontaktní skupina by měla umožnit výměnu zajatců ve formátu všichni za všechny. Podle ruské státní agentury TASS ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že výměna zajatců se plánuje na 24. prosince, nejpozději by se měla uskutečnit do konce roku.

Zelenskyj odmítá změnu ústavy, Putin na ní trvá

Jak Zelenskyj, tak šéf Kremlu Vladimir Putin označili schůzku za pozitivní, na řešení zásadních problémů se však neshodli. 

Zelenskyj odmítl federalizaci Ukrajiny i změnu ústavy. „I Donbas i Krym jsou Ukrajina,“ prohlásil na tiskové konferenci. Zdůraznil, že Ukrajina musí mít plnou kontrolu nad svým východním územím.

Putin naopak na změně ukrajinské ústavy a udělení autonomního statusu okupovaným územím nadále trvá. Chtěl by také dosáhnout amnestie pro lidi zapojené do války.

Další setkání v normandském formátu by se mělo uskutečnit do čtyř měsíců a mělo by se zabývat mimo jiné organizací místních voleb v Donbasu. Zelenskyj však chce, aby ještě před nimi Ukrajina získala kontrolu nad hranicí mezi Ruskem a dočasně okupovanými územími, s čímž Putin nesouhlasí.

Jednání se konala jak ve čtyřstranném, tak ve dvoustranném formátu. Protáhla se do půl dvanácté v noci. Takzvaná normandská skupina se sešla poprvé po třech letech.

Odblokování dohody o tranzitu plynu?

Zúčastnili se i ministři energetiky a představitelé největších plynařských firem obou zemí Gazprom a Naftohaz. Žádné dohody o plynu se podle webu Ukrainska pravda neuzavřely.

Podle agentury TASS nicméně Zelenskyj uvedl, že „má pocit“, že se jim při jednání s Putinem podařilo odblokovat problém prodloužení dohody o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. „Probrali jsme principy, detaily dohody o tranzitu dojednají poradci,“ uvedl ukrajinský prezident.

Současná desetiletá smlouva o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu a tranzitu plynu přes Ukrajinu do Evropy vyprší 31. prosince. Obě strany jsou kvůli ní ve sporu od ruské anexe Krymu v roce 2014.

První setkání

Zelenskyj se v Paříži setkal s Putinem poprvé od svého zvolení prezidentem Ukrajiny na jaře 2019. Ve vztahu k ruské vojenské agresi je ochoten k ústupkům, které jeho předchůdce Petro Porošenko nehodlal akceptovat. Především připouští možnost zvláštního postavení dočasně okupovaných území Donbasu v rámci budoucího uspořádání Ukrajiny. To by Kremlu mohlo zajistit možnost blokovat důležitá rozhodnutí v Kyjevě.

Zelenského přístup zatím vedl k nynějšímu summitu, ke stahování vojáků na několika místech fronty a k výměně zajatců. Ukrajina při ní mimo jiné propustila Volodymyra Cemacha, který je jedním z důležitých svědků sestřelení letu MH17 ruskou armádou. Proti Zelenskému také několikrát demonstrovali lidé, kteří jeho ústupky odmítají jako kapitulaci.

Experti: Nejlepší výsledek je žádná dohoda

Kritičkou ústupků včetně konání současného summitu je také ukrajinistka Víchová, podle níž Ukrajina nemůže válku ukončit, to může udělat jedině Rusko, které ji rozpoutalo a udržuje. „Ukrajinští političtí komentátoři říkají, že pokud Zelenskyj nepřiveze z Paříže nic, tak to bude ta nejlepší varianta, protože Rusko nedá Ukrajině nic zadarmo a za jakýkoliv ústupek ze strany Ruska bude muset Ukrajina ještě dlouho platit mnohonásobně vyšší cenu,“ řekla odpoledne.

Také politolog Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vidí jakékoliv ukrajinské ústupky jako hrozbu pro bezpečnostní architekturu v Evropě. „Úspěchem by bylo, kdyby žádná dohoda dosažena nebyla,“ řekl. 

Kreml se podle něj může snažit přeměnit Donbas v nástroj permanentního tlaku na Ukrajinu, aby nemohla provádět reformy a sbližovat se se Západem včetně EU a NATO. Vnímá i hrozbu eskalace. Zmínil, že podél celých rusko-ukrajinských hranic je připraveno přes 50 tisíc ruských vojáků ve vysoké bojové pohotovosti, takže Kreml může zahájit otevřenější formy intervence ve válce, než jak se to děje nyní.

Pět a půl roku války

Válka v Donbasu trvá od jara 2014 a dosud v ní zemřelo na 13 tisíc lidí. Asi 1,8 milionu lidí před ní podle OSN uteklo na území ovládaná ukrajinskou armádou a asi milion do Ruska.

Válce předcházelo několik měsíců demonstrací, které vedly k pádu režimu Viktora Janukovyče. Poté Rusko vojensky okupovalo Krym, který od té doby ovládá. Následně vyslalo do Donbasu své agenty, vojáky a další ozbrojence, kteří se spojili s místními odpůrci nové kyjevské vlády a zahájili proti ní válku. Ruská vláda přitom dlouhodobě jakoukoliv roli v konfliktu popírá.

O zapojení Ruska však vypovídá například práce Společného vyšetřovacího týmu (JIT), který vyšetřoval sestřelení letu MH17. Nedávno zveřejnil odposlechy dokazující, že vysoce postavení činovníci ruské armády i administrace prezidenta řídili některé politické i vojenské procesy na dočasně okupovaných územích Ukrajiny.

O zapojení ruských vojáků do bojů svědčí také to, že jich na Ukrajině podle tamní rozvědky i nevládních organizací z obou zemí řádově tisíce padly, píše BBC. Podle mezinárodního týmu novinářů Bellingcat se také ruská armáda do nejtěžších bojů zapojila ostřelováním ukrajinských jednotek přímo ze svého území. To potvrzují i svědci, které na místě pro knihu Donbas vyzpovídal slovenský novinář Tomáš Forró.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...