Ukrajina a Rusko si vyměnily po 157 válečných zajatcích a civilistech

Nahrávám video

Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Vracíme naše lidi domů – 157 Ukrajinců,“ napsal Zelenskyj. Do vlasti se podle prezidenta vrátili vojáci, poddůstojníci a důstojníci ozbrojených sil, příslušníci Národní gardy, pohraničníci i civilisté. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022, kdy Rusko rozpoutalo plnohodnotnou agresi proti sousední zemi, trvající již téměř čtyři roky.

„Výměna proběhla po dlouhé pauze a je velmi důležité, že ji bylo možné realizovat. Děkujeme všem, kteří pracují na výměnách, a všem, kteří doplňují výměnný fond (ruských zajatců) pro Ukrajinu na frontě. Bez odhodlání našich vojáků by takové výměny nebyly možné, takže každý výsledek našich jednotek je tím, co podporuje a dává příležitost vrátit Ukrajince z Ruska domů,“ poznamenal Zelenskyj.

Ukrajinský koordinační štáb upřesnil, že se z ruského zajetí vrátilo 150 vojáků, gardistů a pohraničníků a sedm civilistů, 139 bylo v zajetí od roku 2022. Nejmladšímu propuštěnému obránci vlasti bylo 23 let. Byl zajat jako devatenáctiletý při obraně Mariupolu, ruský soud ho odsoudil na doživotí. Nejstaršímu ve čtvrtek propuštěnému obránci je 63 let. Celkově šlo o 71. výměnu zajatců mezi oběma znepřátelenými stranami a první v letošním roce, dodal.

Propuštění Rusové jsou podle Moskvy v Bělorusku

„Dne 5. února se z území kontrolovaných kyjevským režimem vrátilo 157 ruských vojáků. Výměnou se vrátilo 157 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany, podle kterého Ukrajina propustila rovněž tři zadržované civilisty z ruské Kurské oblasti.

Podle Moskvy jsou propuštění ruští vojáci nyní v Bělorusku, kde mají k dispozici zdravotní a psychologickou pomoc.

„Tohoto výsledku bylo dosaženo díky podrobným a produktivním mírovým rozhovorům. I když zbývá ještě mnoho práce, kroky, jako je tento, ukazují, že trvalá diplomatická angažovanost přináší hmatatelné výsledky a prosazuje úsilí o ukončení války na Ukrajině,“ napsal Witkoff.

Reuters: Jednání v Abú Dhabí je u konce

V Abú Dhabí se ve čtvrtek druhým a zároveň závěrečným dnem konaly třístranné rozhovory o mírovém řešení ruské války na Ukrajině. Rozhovory podle ukrajinských zdrojů skončily, napsala agentura Reuters. Diskuse budou pokračovat a v následujících týdnech lze očekávat další pokroky, poznamenal Witkoff. Podle Zelenského se další kolo jednání v Abú Dhabí uskuteční již brzy. Konkrétní termín ale neupřesnil.

Vedoucí prezidentské kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov podle serveru RBK-Ukrajina označil ve čtvrtek skončená jednání za konstruktivní. USA a Spojeným arabským emirátům poděkoval za organizaci a zprostředkování. Konkrétní podrobnosti o rozhovorech však nezveřejnil.

Vyslanec ruského vládce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev ve čtvrtek bez dalších podrobností sdělil, že středeční jednání přinesla pokrok. Zároveň prohlásil, že do věci neustále zasahují „váleční štváči z Evropy“. Moskva opakovaně obviňuje evropské země z toho, že podle ní brání mírovému řešení války, kterou Rusko z Putinova rozkazu v únoru 2022 plnohodnotně rozpoutalo.

„Naše ukrajinská pozice je velmi jasná: válka musí skutečně skončit. Na to musí být připraveno Rusko. A partneři musí být také připraveni to skutečně zajistit svými reálnými zárukami, bezpečnostními zárukami, a reálným tlakem na agresora. Aby lidé na Ukrajině pocítili, že se situace skutečně posouvá k míru, ke konci války, a ne do bodu, kdy Rusové využijí všeho ve svůj prospěch a budou pokračovat v útocích,“ zdůraznil ve středu večer Zelenskyj.

Nejcitlivějšími otázkami mírových rozhovorů jsou podle agentury Reuters trvající požadavky Moskvy, aby se Kyjev vzdal území, které si Rusko nárokuje, ale dosud je nedokázalo vojensky dobýt. Sporný je rovněž osud ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou Rusové obsadili. Moskva žádá, aby Kyjev stáhl své jednotky z celé Doněcké oblasti, kde se nachází pás silně opevněných měst. Podle Kyjeva by měl být konflikt zmrazen podél současné frontové linie.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...