Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Vracíme naše lidi domů – 157 Ukrajinců,“ napsal Zelenskyj. Do vlasti se podle prezidenta vrátili vojáci, poddůstojníci a důstojníci ozbrojených sil, příslušníci Národní gardy, pohraničníci i civilisté. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022, kdy Rusko rozpoutalo plnohodnotnou agresi proti sousední zemi, trvající již téměř čtyři roky.
„Výměna proběhla po dlouhé pauze a je velmi důležité, že ji bylo možné realizovat. Děkujeme všem, kteří pracují na výměnách, a všem, kteří doplňují výměnný fond (ruských zajatců) pro Ukrajinu na frontě. Bez odhodlání našich vojáků by takové výměny nebyly možné, takže každý výsledek našich jednotek je tím, co podporuje a dává příležitost vrátit Ukrajince z Ruska domů,“ poznamenal Zelenskyj.
Ukrajinský koordinační štáb upřesnil, že se z ruského zajetí vrátilo 150 vojáků, gardistů a pohraničníků a sedm civilistů, 139 bylo v zajetí od roku 2022. Nejmladšímu propuštěnému obránci vlasti bylo 23 let. Byl zajat jako devatenáctiletý při obraně Mariupolu, ruský soud ho odsoudil na doživotí. Nejstaršímu ve čtvrtek propuštěnému obránci je 63 let. Celkově šlo o 71. výměnu zajatců mezi oběma znepřátelenými stranami a první v letošním roce, dodal.
Propuštění Rusové jsou podle Moskvy v Bělorusku
„Dne 5. února se z území kontrolovaných kyjevským režimem vrátilo 157 ruských vojáků. Výměnou se vrátilo 157 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany, podle kterého Ukrajina propustila rovněž tři zadržované civilisty z ruské Kurské oblasti.
Podle Moskvy jsou propuštění ruští vojáci nyní v Bělorusku, kde mají k dispozici zdravotní a psychologickou pomoc.
„Tohoto výsledku bylo dosaženo díky podrobným a produktivním mírovým rozhovorům. I když zbývá ještě mnoho práce, kroky, jako je tento, ukazují, že trvalá diplomatická angažovanost přináší hmatatelné výsledky a prosazuje úsilí o ukončení války na Ukrajině,“ napsal Witkoff.
Reuters: Jednání v Abú Dhabí je u konce
V Abú Dhabí se ve čtvrtek druhým a zároveň závěrečným dnem konaly třístranné rozhovory o mírovém řešení ruské války na Ukrajině. Rozhovory podle ukrajinských zdrojů skončily, napsala agentura Reuters. Diskuse budou pokračovat a v následujících týdnech lze očekávat další pokroky, poznamenal Witkoff. Podle Zelenského se další kolo jednání v Abú Dhabí uskuteční již brzy. Konkrétní termín ale neupřesnil.
Vedoucí prezidentské kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov podle serveru RBK-Ukrajina označil ve čtvrtek skončená jednání za konstruktivní. USA a Spojeným arabským emirátům poděkoval za organizaci a zprostředkování. Konkrétní podrobnosti o rozhovorech však nezveřejnil.
Vyslanec ruského vládce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev ve čtvrtek bez dalších podrobností sdělil, že středeční jednání přinesla pokrok. Zároveň prohlásil, že do věci neustále zasahují „váleční štváči z Evropy“. Moskva opakovaně obviňuje evropské země z toho, že podle ní brání mírovému řešení války, kterou Rusko z Putinova rozkazu v únoru 2022 plnohodnotně rozpoutalo.
„Naše ukrajinská pozice je velmi jasná: válka musí skutečně skončit. Na to musí být připraveno Rusko. A partneři musí být také připraveni to skutečně zajistit svými reálnými zárukami, bezpečnostními zárukami, a reálným tlakem na agresora. Aby lidé na Ukrajině pocítili, že se situace skutečně posouvá k míru, ke konci války, a ne do bodu, kdy Rusové využijí všeho ve svůj prospěch a budou pokračovat v útocích,“ zdůraznil ve středu večer Zelenskyj.
Nejcitlivějšími otázkami mírových rozhovorů jsou podle agentury Reuters trvající požadavky Moskvy, aby se Kyjev vzdal území, které si Rusko nárokuje, ale dosud je nedokázalo vojensky dobýt. Sporný je rovněž osud ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou Rusové obsadili. Moskva žádá, aby Kyjev stáhl své jednotky z celé Doněcké oblasti, kde se nachází pás silně opevněných měst. Podle Kyjeva by měl být konflikt zmrazen podél současné frontové linie.
