V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.

Estonské ministerstvo obrany plánuje vytvořit vojenskou základnu v Narvě – městě, které se nachází na hranici s Ruskem. Ve středu o tom informoval náčelník generálního štábu obranných sil Vachur Karus.

„Obyvatelům města dáme jasný signál o přítomnosti estonského státu. (…) Armáda bude součástí jejich každodenního života ve městě a svým způsobem bude tento krok ukázkou toho, že Narva je nedílnou součástí Estonska,“ prohlásil Karus.

Podle náčelníka by na základně měla být umístěna jednotka o dvou stech až dvě stě padesáti lidech s tím, že by se mělo jednat o aktivní vojenský personál, brance a záložníky. Vojáci budou na základnu vysíláni na základě rotace z jiných estonských měst, dodává server Meduza.

Agentura Bloomberg uvedla, že Tallin nyní místo pro menší základnu hledá, a dodala, že by se do ní mohly zapojit i jednotky spojenců NATO, kteří už v zemi své vojáky mají, jako je Británie a USA.

Od Ruska odděluje Narvu stejnojmenná řeka, kterou je možné přejít po mostu o délce 162 metrů. Na druhé straně řeky se nachází ruské město Ivangorod.

Narva je dlouhodobě ohniskem napětí s Moskvou. Téměř pro všechny z padesáti tisíc obyvatel je rodným jazykem ruština, nikoliv estonština a mnozí z nich mají ruské občanství, připomíná Bloomberg.

Společná pobaltská obrana

V rámci posilování obranyschopnosti začne Estonsko na podzim roku 2025 budovat také první obranné bunkry. Kromě nich je plánováno i vybudování protitankových překážek a palebných postavení podél ruské hranice. Východní hranici se snaží chránit také Litva a Lotyšsko – všechny tři pobaltské státy se v loňském roce dohodly na vytvoření „obranné linie“.

Ruskojazyčná odnož Deutsche Welle tehdy informovala, že Estonsko, Lotyšsko a Litva v příštích letech vybudují na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem různé obranné struktury, jejichž účelem bude „odstrašení a v případě potřeby ochrana před vojenskými hrozbami“.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur uvedl, že „baltská obranná zóna“ je „pečlivě promyšlený projekt, jehož nutnost vyplývá z bezpečnostní situace“. „Ruská válka na Ukrajině ukázala, že k obraně Estonska potřebujeme nejen vybavení, munici a lidi, ale také fyzickou obranu hranic od prvního metru,“ prohlásil.

Odstoupení od Ottawské úmluvy

Pobaltské státy spolu s Polskem dále zvažují odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje pěchotní miny. Tento krok už si v polovině března odhlasovalo Lotyšsko.

„Odstoupení od Ottawské úmluvy poskytne našim ozbrojeným silám manévrovací prostor v případě vojenské hrozby, aby použily všechny možné prostředky k obraně našich občanů,“ uvedla podle agentury AFP předsedkyně parlamentního zahraničního výboru Inára Múrnieceová.

Rozhodnutí vstoupí v platnost šest měsíců poté, co Lotyšsko formálně oznámí tento krok OSN, podotkla AFP.

Všechny zmíněné státy, které schválily či zvažují odstoupení od Ottawské úmluvy, v příštím roce razantně zvýší výdaje na obranu. Více než čtyři procenta HDP plánuje vydávat Lotyšsko, Polsko poté pět procent a pět až šest procent Estonsko s Litvou.

Status Rusů v Pobaltí

Podle údajů z roku 2023 žilo v pobaltských zemích na 887 tisíc etnických Rusů. Největší počet žije v Lotyšsku, téměř půl milionu. Skoro tři sta tisíc poté v Estonsku a necelých 150 tisíc v Litvě.

V době sílících obav z vměšování Moskvy do vnitřních záležitostí Estonska letos v březnu tamní parlament schválil novelu ústavy, která zakazuje většině cizích státních příslušníků účast v místních volbách. Norma se má v praxi týkat právě občanů Ruska a také Běloruska žijících v pobaltské zemi.

Tallin nedávno také zrušil výuku ruštiny a zaměřil se na prokremelskou ruskou pravoslavnou církev, čímž riskuje sociální napětí s největší menšinou v zemi, připomněl Bloomberg.

Chrám svatého Alexandra Něvského v Tallinu
Zdroj: WikiCommons/Diego Delso

Rádio Svobodná Evropa zase minulý rok na podzim napsalo o tom, že ruští občané, kteří mají v Lotyšsku trvalý pobyt, ale neudělali požadovanou zkoušku z lotyštiny, začali dostávat dopisy s upozorněním, že mají do třiceti dnů odjet, jinak jim hrozí „nucená deportace“.

Dopisy vydala lotyšská migrační služba a jsou adresovány bývalým občanům Sovětského svazu (většinou lidem starším šedesáti let), kteří přišli do Lotyšska v sovětské éře a po obnovení nezávislosti země se rozhodli nezískat lotyšský pas, ale přijmout ruské občanství. Žijí v Lotyšsku s povolením k trvalému pobytu, ale zpravidla nemluví lotyšsky a o lotyšskou kulturu se příliš nezajímají, informuje rádio Svobodná Evropa s tím, že zprávy získávají z ruských médií a často jsou proruští. Lotyši nesmějí mít dvojí ruské občanství.

V sousední Litvě se diskuze o zrušení výuky ruštiny vedou od roku 2022. Podle listu Le Monde byly v zemi před dvěma lety také přijaty zákony, které omezují právo Rusů žádat o litevské občanství a zakazují jim po dobu jednoho roku kupovat v zemi nemovitosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...