V NATO by letos mělo dojít k obměně vedení. Spekuluje se i o šancích političek střední a východní Evropy

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Současnému generálnímu tajemníkovi Stoltenbergovi mělo vypršet funkční období původně začátkem října loňského roku, Aliance se ale rozhodla složitý proces výběru nového šéfa kvůli válce na Ukrajině odsunout. 

„Jsem poctěný rozhodnutím hlav států členských zemí NATO prodloužit můj mandát do 30. září 2023,“ poděkoval v březnu po propuknutí ruské invaze na Ukrajinu Stoltenberg. Bývalý premiér Norska měl původně zamířit na pozici guvernéra tamní centrální banky, svoji nominaci ale vzdal z důvodu prodloužení úvazku v Alianci, za což se přimlouval také americký prezident Joe Biden. 

Rozhodnutí o novém šéfovi NATO tak sice mělo padnout už minulý rok, spekulace o jménech Stoltenbergova nástupce ale zůstávají obdobné a zákulisní jednání se nyní znovu začínají naplno rozehrávat. Už před plnohodnotnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 sílily podle analytiků serveru Politico v kuloárech Aliance hlasy, že by se kvůli ohrožení vnějších hranic mělo NATO zaměřit na jména střední a východní Evropy.

Žena z východní Evropy

Člověk ve funkci generálního tajemníka je nejvýše postavený civilista ve strukturách Aliance, který odpovídá za řízení a fungování této obranné organizace. Jako předseda Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, sice nemá bezprostřední rozhodovací pravomoc, ale slouží jako nejdůležitější prostředník pro hledání kompromisu mezi členskými zeměmi.

Diplomaté podle zákulisních informací Politica hovoří o tom, že po třiasedmdesáti letech fungování NATO mají největší šanci usednout v čele tři ženy. Bývalá prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovičová, která už ve strukturách organizace působila jako náměstkyně tajemníka pro veřejnou diplomacii, má s vojenskou diplomacií největší zkušenosti.

Šanci pak má prý i bývalá litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Největší naděje diplomaté údajně před propuknutím války vkládali v někdejší estonskou prezidentku Kersti Kaljulaidovou. Pro některé členské státy by ale nominace jedné z nejvýraznějších kritiček Ruska mohla pro představitele v Moskvě působit jako provokace, podotýká bezpečnostní analytik Petr Pospíšil na serveru Euroskop. Favoritkou ze západní Evropy je také belgická ministryně zahraničí Sophia Wilmesová. 

Čekání jako při volbě papeže

Volba generálního tajemníka NATO je v mnoha ohledech specifická, nepředvídatelná a někteří komentátoři to s nadsázkou přirovnávají k výběru nového papeže. Do poslední chvíle totiž není jasné, kdo se jím stane a jeho jmenování předchází rozvleklá jednání za zavřenými dveřmi.

Vybrat generálního tajemníka totiž musí v neformálním procesu bez oficiálních kandidátů konsenzem všech třicet členských zemí Aliance. Kandidáti také jen zřídkakdy deklarují svůj zájem předem v médiích a i vlády členských zemí se velmi diskrétně vyjadřují o své podpoře. 

V tradici posledních let se do nejvyšší pozice v Alianci dostávají bývalí političtí představitelé členských států. Premiérem byl dříve nejen Stoltenberg, ale i jeho předchůdce, dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen a předtím rovněž bývalý nizozemský předseda vlády Jaap de Hoop Scheffer. Právě preference bývalých premiérů rozvířila spekulace o politických ambicích jiných významných politických figur nedávné minulosti. Zájem nastoupit do pozice tajemníka ale veřejně hlásil i nizozemský předseda vlády Mark Rutte.

Spekulace o Čaputové

Nepsanou dohodou v posledních desetiletích fungování organizace je rovněž to, že generálním tajemníkem se stane vždy Evropan a vrchním velitelem ozbrojených sil v Evropě Američan.

Podle amerických médií by ale tuto tradici mohla narušit kanadská vicepremiérka a ministryně financí Chrystia Freelandová, která má být jednou z výrazných favoritek na obsazení funkce příští tajemnice. Čtyřiapadesátiletá politička s ukrajinskými kořeny má podle diplomatických zdrojů New York Times podporu diplomatů z Washingtonu právě díky příznivému vztahu k Ruskem napadené zemi a politickým stykům z období, kdy sloužila jako kanadská ministryně zahraničí.  

Mezi aktuálními favority na hlavní tvář NATO americký tisk překvapivě zmiňuje i slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, její nominaci však zvlášť evropská média vůbec neuvádějí. Mluvčí slovenské hlavy státu se pro Politico ke spekulacím vyjádřila v tom smyslu, že se v současné době hlavně soustředí na výkon své prezidentské funkce, přestože podle ní podobné diskuze pozitivně „reflektují slovenskou zahraniční a obrannou politiku“.  

Britský zájem a Theresa Mayová

Podle dostupných informací zástupci členských států často jako favoritku v tajné volbě skloňují také jméno britské expremiérky Theresy Mayové. V roce 2021 ji v tomto kontextu podpořil tehdejší britský ministr obrany Ben Wallace. Výrazným kandidátem měl být také bývalý britský vládní poradce Mark Sedwill, který však v žádné vysoké politické funkci nebyl a mohl by proto spíše obsadit nižší post ve vedení Aliance.

Spojené království chce údajně v následující volbě posílit svoji pozici jako jednoho z nejvýznamnějších hráčů NATO, myslí si v této souvislosti britský reportér Tim Stickings z webu The National News. Po brexitu ale bude podle analytiků serveru Politico těžké prosadit britského kandidáta i proto, že jednadvacet z třiceti členských států je součástí Evropské unie.

Dál Stoltenberg?

Členské státy Severoatlantické aliance by mohly znát nového tajemníka nebo tajemnici krátce po roční připomínce stále trvající války na Ukrajině, podle tradic minulých let však pravděpodobně do poslední chvíle nebude jasné, kdo jím bude.

Pokud se státy Aliance neshodnou kvůli dalším urgentním tématům ani po roce konfliktu na Ukrajině na jednom jménu, zůstává ve hře i další prodloužení Stoltenbergova mandátu o rok. Jeden z nejmenovaných vrcholných diplomatů totiž v lednu pro Politico poznamenal, že nynější hlavní tvář NATO má v plánu ve funkci pokračovat dál.

Tento krok ale americká média spíše neočekávají kvůli tomu, že se hovoří o snaze zemí zvolit novou hlavu organizace před americkými prezidentskými volbami v roce 2024 a volbami do Evropského parlamentu na jaře téhož roku. Diplomaté se totiž obávají toho, aby se z funkce nestala „cena útěchy“ pro politiky, kteří nezískají jinou pozici ve strukturách EU.

Pro změnu ve vrcholné pozici NATO se vyjádřil i v lednu zvolený český prezident Petr Pavel. „Je přece jenom důležité, aby i v takto významných funkcích docházelo k nějaké rotaci,“ poznamenal v rozhovoru pro deník Blesk s tím, že Stoltenberg už měl několikrát prodlouženou funkci a po devíti letech by si „i on zasloužil odpočinek“ a obranná organizace „někoho s novou perspektivou“.   

Ideální kandidát na generálního tajemníka se v některých případech podle zakladatele analytického webu NATO Watch Iana Davise může objevit až na poslední chvíli. Připomíná, že to byl i případ Jense Stoltenberga v roce 2014. „Někdy vyřadí nečekané sporné záležitosti zcela kandidáty z výběru. Je proto opravdu těžké říct, kdo by to nakonec mohl být,“ uvedl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...