Většina Rusů chce konec války, teď ale jen tiše sedí a mlčí, míní expremiér Kasjanov

Nahrávám video

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.

„Vůbec bych to nenazýval volbami, Putinovou terminologií lze říci, že to byla speciální volební operace. Není to možné považovat za zákonné volby, Putin neměl právo se jich účastnit, protože nezákonně změnil ústavu. Také nebyl připuštěn žádný opoziční kandidát, nebyla žádná konkurence, všechny výsledky byly jasné předem,“ ztrhal Kasjanov ruské prezidentské „volby“ z minulého víkendu, v nichž podle Kremlem ovládaných úřadů Putin získal přibližně 90 procent všech hlasů.

Ruský expremiér, kterého nyní Moskva považuje za jednoho z takzvaných zahraničních agentů, si proto nemyslí, že by měl Putin mezi občany Ruska vysokou podporu. „Bylo to podobné jako za starých sovětských časů – Putin sám sebe jmenoval na post prezidenta,“ má jasno Kasjanov.

Vládce Kremlu je podle něj úplně jiným člověkem než v roce 2000. „Když se tehdy dostal na vrchol moci, tak to nebyl zkušený státník. Slíbil, že podpoří všechny reformy, které navrhla moje vláda. A s výjimkou dvou to dodržel. Tehdy všichni věřili, že Putin je ten správný člověk – mladý energický politik. Ale všichni jsme se mýlili, on jen předstíral, že je zastáncem demokratických principů. Teď se otevřel a ve skutečnosti jde o člověka s mentalitou člena KGB,“ nebere si Kasjanov servítky. Putin tak prý umí pouze utlačovat a kontrolovat.

Podle Kasjanova současné putinovské Rusko nemá žádné atributy demokratického státu, tedy například dělbu moci, nezávislé soudy či svobodná média a volby. „Politických vězňů je podobně jako za dob Sovětského svazu obrovské množství, situace je strašlivá. Rusko se rozhádalo s celým civilizovaným světem,“ trápí expremiéra.

Za hlavní problém považuje agresivní válku, kterou Putin rozpoutal na Ukrajině a která „ničí budoucnost Ruska“. Putin invazi do sousedního státu podle Kasjanova zahájil z více důvodů, tím hlavním je ale prý to, že se bojí, že ztratí svoji moc. A také se prý obává, že v důsledku integrace Ukrajiny do evropských struktur by se mohli začít Rusové ptát, proč žijí v takové bídě, když se Ukrajina a další postsovětské země mohou rozvíjet.

Tiše sedí a mlčí

„Většina Rusů chce konec války. Jen malá část, což jsou lidé závislí na Putinovi, ji podporují, například vojáci. Dvacet procent lidí o konci války aktivně hovoří, ostatní jen tiše sedí, mlčí. A čekají, až to všechno skončí,“ míní Kasjanov.

Kasjanov je nicméně přesvědčen o tom, že až Putin z čela Ruska odejde, „autoritářská země se začne rychle měnit“ a ten, kdo současného vládce Kremlu nahradí, začne zlepšovat vztahy se Západem a bude chtít ukončit invazi na Ukrajinu. Větší část Rusů je podle něj Putinem otrávená. „Věřím, že po tomto temném období bude mít Rusko znovu šanci začít budovat demokratickou společnost,“ sdělil. Lidem ale podle něj nějakou dobu potrvá, než prohlédnou to, jak je Putinův režim zneužíval a lhal jim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...