Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Využívají válku, aby nemuseli uspořádat volby, ale já si myslím, že ukrajinský lid by měl mít možnost si vybrat. A možná by vyhrál Zelenskyj. (…) Ale už dlouho neměli volby. Mluví o demokracii, ale dostali se do bodu, kdy to už demokracie není,“ prohlásil směrem k bránící se zemi prezident Trump v rozhovoru pro server Politico.

Na Ukrajině je ale od začátku ruské plnohodnotné invaze, která začala v únoru 2022, vyhlášeno stanné právo, jež konání voleb zakazuje. Aby k nim mohlo dojít, musí Zelenskyj novelizovat zákon a zajistit konkurenci a bezpečnost voleb.

Kandidáti musí zorganizovat mítinky, musí být dodržován hlasovací postup ve volebních místnostech – a to vše uprostřed náletů, raketových útoků a útoků dronů a s tím, že část Ukrajiny okupují ruská vojska.

I přesto Zelenskyj prohlásil, že je volby připraven uspořádat do devadesáti dní, pokud tedy západní partneři pomohou zajistit bezpečnost hlasování. „Mám k tomu vůli a jsem připravený,“ prohlásil současný ukrajinský prezident, který již vyzval k vypracování legislativních návrhů.

Ruské zpochybňování Zelenského legitimity

Ukrajinista a historik David Svoboda z Muzea paměti XX. století podotkl, že v momentě, kdy budou USA s podporou ostatních západních zemí schopny zajistit, aby volby proběhly regulérně a bezpečně, Ukrajina bude muset zahájit vleklý a náročný legislativní proces umožňující jejich konání. „Na jeho konci už si nikdo na nesmyslný Trumpův požadavek inspirovaný Putinem ani nevzpomene,“ míní Svoboda.

Ruský vládce Putin, který se drží u moci už 26 let za pomoci stále autoritářštějších metod, nyní tvrdí, že neuznává legitimitu Zelenského kvůli odkladu voleb. Ve skutečnosti neuznával legitimitu žádného ukrajinského vedení od roku 2014. Nejednou se vyjádřil ve smyslu, že neuznává ani legitimitu suverénní a na Moskvě nezávislé Ukrajiny.

„Pokud se ukrajinské volby nebudou konat v souladu s mezinárodními standardy, vyvstane otázka jejich uznání jak Ukrajinci, tak i zahraničím. To je jednoznačně to, co Putin chce. Bude první, kdo cynicky prohlásí, že tyto volby neuzná, protože se nekonaly v souladu s principy, i když sám předtím odpálí rakety na volební místnosti,“ varoval dle ruskojazyčného serveru Deutsche Welle expert na ústavní právo Andrij Mahera.

Moskva tlačí na Trumpa, Trump na Kyjev

Ukrajinští experti se domnívají, že Moskva na Trumpa naléhá, aby na Ukrajinu tlačil ohledně voleb ještě před koncem rusko-ukrajinské války, v naději, že Rusko Kyjev politicky destabilizuje zevnitř a podepíše mírovou dohodu s jiným, možná vstřícnějším prezidentem.

„Destabilizace společenské a politické situace v zemi je přesně to, co Rusové potřebují, aby Ukrajinu mohli dorazit – a proč na takový scénář ukrajinské vedení včetně Zelenského přistoupit nemůže,“ varoval Jan Šír z Institutu mezinárodních studií.

Tomu, proč USA tlačí na Ukrajinu, aby rychle uspořádala volby, když pro to nejsou dány elementární podmínky, expert Šír nerozumí.

„Nejspíše – jako i v jiných případech – USA převzaly ruský narativ o údajné nelegitimitě ve skutečnosti zákonného, demokraticky zvoleného ukrajinského vedení. Možná to souvisí s tím, jak neprofesionálně a bez znalosti problému vystupují někteří z těch, kdo s Ruskem o Ukrajině vyjednávají. Amerika má řadu spojenců i mezi zeměmi, kde nikdy žádné demokratické volby neproběhly, proto si nemyslím, že zrovna tohle by měl být bod, který by byl určující pro další politiku USA ve vztahu k Ukrajině,“ podotkl Šír.

Trumpův požadavek na konání voleb na Ukrajině je pokusem o vyvíjení tlaku bez ohledu na skutečné možnosti a ukrajinské ústavní normy, myslí si dle DW politolog Mykola Davyďuk. Zároveň poznamenává, že otázka voleb je čistě vnitřní záležitostí země a nemůže být podrobena vnějšímu vlivu.

Podobně se vyjádřil mimo jiné i Zelenskyj. „Toto je otázka pro ukrajinský národ, nikoli pro jiné země. S veškerou úctou k našim partnerům,“ prohlásil prezident bránící se země.

Chtějí Ukrajinci volby?

Trumpovo prohlášení ohledně ukrajinských prezidentských voleb vzbudilo reakci také u ostatních politiků země. „Nejdříve mír, poté volby,“ napsal poslanec opoziční frakce Evropská solidarita Oleksij Hončarenko. Jevhenija Kravčuková ze strany Sluha národa poznamenala, že parlament si již dávno stanovil, že volby nejsou možné během války. Uvedla, že ke konání voleb je zapotřebí příměří a trvalý mír.

„Volby nejsou jen den voleb, kdy se všichni objeví a všechno se magicky děje. Nemluvě o tom, že každý den a každou noc létají na Ukrajinu stovky dronů a raket, je ničena infrastruktura a místa, kde by se tyto volby mohly konat. Může dojít k ohrožení životů, výpadkům proudu. Milion lidí v první linii, kteří zřejmě neopustí své bojové pozice, aby mohli vést kampaň nebo volit,“ sdělila Kravčuková.

Pouze dvanáct procent Ukrajinců se podle Euronews domnívá, že by se volby měly konat uprostřed plnohodnotné invaze Moskvy. Dvaadvacet procent pak podporuje volby po příměří s bezpečnostními zárukami, které zemi dosud nebyly slíbeny.

Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) se přibližně 63 procent lidí domnívá, že volby by se měly konat až po skončení války.

Ukrajinista Svoboda navíc připomněl, že Ukrajina se opírá o smíšený systém, v němž se o moc dělí prezident s parlamentem. „Je zajímavé, že na parlamentní volby si nikdo nevzpomene,“ podotkl.

Zelenského popularita je stále vysoká

Zelenskyj v roce 2019 ve druhém kole prezidentských voleb jasně zvítězil se 73 procenty hlasů – protikandidát Petro Porošenko, který mandát obhajoval, získal pouze 24 procent. Krátce poté se na Ukrajině konaly předčasné parlamentní volby, v nichž Zelenského strana Sluha národa získala naprostou většinu křesel v tamním parlamentu.

V roce 2019 Zelenskému důvěřovalo přibližně osmdesát procent Ukrajinců. Toto číslo kleslo na 37 procent na začátku února 2022, po začátku plnohodnotné ruské invaze se však vyhouplo na rekordních devadesát procent, připomíná server Euronews.

Průzkum KIIS ze začátku letošního podzimu pak ukázal, že Zelenského nadále podporuje šedesát procent Ukrajinců.

Šance na vítězství

Podle průzkumu agentury Info Sapiens zveřejněného minulý týden by nyní ve volbách pro Zelenského hlasovalo 20,3 procenta Ukrajinců. Oproti roku 2019 jde o výrazný pokles výsledku, i tak však současný prezident zůstává nejoblíbenějším kandidátem.

Ukrajinista David Svoboda navíc zmínil, že Zelenskyj by měl nyní na znovuzvolení podstatně vyšší šance než po válce. Odborník Jan Šír by naopak nebyl překvapen, kdyby Zelenskyj v příštích volbách nekandidoval.

Zelenskyj již dříve prohlásil, že po skončení bojů o znovuzvolení usilovat nebude.

Možní kandidáti

Člověkem, který by se této úrovni podpory mohl přiblížit, je podle Euronews bývalý vrchní velitel ozbrojených sil, generál Valerij Zalužnyj. Ten se nyní po pobytu v Británii, kde působil jako velvyslanec, vrátil zpátky na Ukrajinu, upozornil iRozhlas. Podle jeho komentátora Libora Dvořáka možná právě kvůli možným prezidentským volbám.

Euronews však připomněl, že Zalužnyj začátkem října poznamenal, že neplánuje zakládat politickou stranu a nepodporuje konání voleb, dokud rusko-ukrajinská válka pokračuje.

Zalužnyj si získal skvělou pověst po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Na starosti měl mimo jiné i bitvu o Kyjev a následné protiofenzivy až do května 2024. Na postu velitele ozbrojených sil ho vystřídal Oleksandr Syrskyj.

Třetím na seznamu potenciálních prezidentských kandidátů je šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov, podle odhadů má podporu přes pět procent, tedy o čtrnáct méně než Zalužnyj.

Šéf ukrajinské tajné služby nikdy neprojevoval žádné politické ambice a vzhledem k bezprecedentním operacím HUR na Ukrajině i v zahraničí je ve své současné funkci všeobecně vnímán jako nenahraditelný, píše Euronews.

Ukrajinista Svoboda poznamenává, že pokud by v možných prezidentských volbách uspěl někdo jiný než současná hlava státu „bude proti sobě mít starý parlament s bezpečnou majoritou Zelenského straníků“. „Je otázka, jak by s ním vycházel,“ uzavřel Svoboda.