Z Ruska prchají před nesvobodou stovky tisíc lidí. Bojí se i odvodů do armády

Nahrávám video

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

Ruští emigranti míří do Turecka, Gruzie, Arménie i dalších postsovětských států, kam mohou vycestovat bez víz. Už teď jich z domova odešlo podle odhadů a dat jednotlivých zemí mezi třemi sty tisíci a jedním milionem.

Jedním z útočišť je také Varšava. Se začátkem války tam přišli hledat bezpečné místo pro život disidenti i řadoví občané. „V posledních měsících se zvyšuje počet příchozích. Po začátku války sem začali proudit i Rusové žijící do té doby na Ukrajině,“ popisuje Anastasia Sergejeva z asociace Za svobodné Rusko.

Nebezpečí hrozí v Rusku každému, kdo invazi na Ukrajinu odsoudí. Řadu příchozích proto tvoří bývalí pracovníci v médiích. „Novinářům hrozí až patnáct let vězení. Je to cena za to, že říkáme pravdu. Že válku nazýváme válkou,“ vysvětluje Andrej Grigorjev z Radia Svoboda.

Experti na globální migraci a ruskou společnost považují současnou migrační vlnu za jednu z největších od roku 1917, kdy po bolševické revoluci opustily zemi miliony lidí, hlavně intelektuálů a ekonomických elit.

Útěk před vojnou

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se specializuje na Rusko a postsovětské státy, dodává, že novináři a lidskoprávní aktivisté, kterým hrozí nebezpečí, tvoří menší část. Většinou z Ruska odcházejí běžní lidé, kteří již ve vlasti nevidí budoucnost. Mnozí jsou zaměstnanci v IT odvětví, některým z nich podle Soukupa dokonce odjezd nařídili jejich zaměstnavatelé.

Část Rusů přiznává, že zemi opustila i ze strachu z odvodu do armády. O všeobecné mobilizaci se mezi lidmi mluvilo hlavně v březnu, kdy už bylo jasné, že invaze Kremlu nevychází podle plánů. Některým odchod pro jistotu nakázaly jejich rodiny. „Do půlhodiny mi na e-mail přišla letenka. Ani se mě neptali, jen měli pocit, že je čas, abych utekl,“ vzpomíná emigrant Slavo.

Život v nové zemi je pro některé mnohem těžší, než předpokládali. Mohou za to i ekonomické sankce namířené proti Moskvě, kvůli kterým zůstávají bez finančních prostředků.

„Z Ruska si do zahraničí můžete vzít pouze deset tisíc dolarů. Nedostanete se ke svému bankovnímu účtu. Rubl se propadl. Je pro ně stále těžší získat své peníze, které navíc ztrácí na hodnotě,“ objasňuje Katrin Sommerfeldová z Centra pro evropský ekonomický výzkum.

Ty, kteří se do Ruska po krátké době vrátili, překvapuje nezájem spoluobčanů o vývoj na Ukrajině. Podle ruských průzkumů ho nesleduje zhruba polovina populace.

Soukup ale upozorňuje, že veškeré průzkumy prováděné v období války, a navíc v kontextu represí kremelského režimu, mají nízkou vypovídající hodnotu. „Představte si, že by vám v Československu v roce 1978 zavolal někdo z neznámého čísla a řekl: Dobrý den, my jsme nezávislí sociologové, my bychom se chtěli zeptat, co si myslíte o Chartě 77,“ srovnává novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 32 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.