Z Ukrajiny uprchlo již přes 2,5 milionu lidí. Hlavnímu náporu čelí Polsko

Nahrávám video

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle pátečních dat Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny uprchlo přes 2,5 milionu lidí, což je o 200 tisíc více, než organizace uváděla ve čtvrtek.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) pak ve stejný den oznámil, že nejméně 1,85 milionu lidí je na útěku uvnitř Ukrajiny.

Hlavní destinací je Polsko

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí, o čemž v pátek na Twitteru informovali polští pohraničníci. Počet uprchlíků překračujících hranice se nicméně dle zpravodaje České televize Andrease Papadopulose v posledních dnech výrazně snížil. „Během čtvrtku jich bylo kolem 87 tisíc, ale ještě v neděli či v pondělí šlo o 140 tisíc. Od té doby čísla klesají,“ konstatoval Papadopulos. „K pátečním 7:00 přešlo hranici 25 tisíc lidí, což potvrzuje trend z předchozích dnů.“ 

Problémem je ovšem ubytování. „Ukrajinci, kteří odešli z okupované země v prvních dnech války, bydlí u dobrovolníků nebo v hotelech, ale vzhledem k přívalu uprchlíků v minulém týdnu už kapacity nestačí. Proto se zřizují provizorní ubytování v halách, a proto se počítá s koordinovaným přesunem běženců do Německa nebo do Česka,“ vysvětlil Papadopulos.

„Polská vláda navíc ukrajinským uprchlíkům přiřkla zvláštní status. Ti, kteří mají v pase razítko s důkazem, že přišli do země po vypuknutí konfliktu, mají speciální práva, například můžou umístit děti do školních skupin, můžou čerpat ze systému zdravotního pojištění,“ dodal zpravodaj České televize.

Slovensko zřídilo centrální systém nabídek ubytování

Ubytovací kapacitu pro běžence řeší i Slovensko, kam jich doposud dorazilo přes 165 tisíc. Tamější ministerstvo dopravy proto připravilo ve spolupráci se zástupci samosprávy informační systém s nabídkami ubytování. 

Nový internetový portál shromáždí informace o možnostech bydlení ve státních zařízeních, v hotelech či penzionech. Provozovatelé ubytovacích zařízení mohou žádat poplatek za nocleh nebo stravu, ale tuto skutečnost musejí uvést ve své registraci.

„Ubytování budou lidem, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, zprostředkovávat přímo z infopointů zaměstnanci resortu dopravy a další vyškolení lidé. Všechna státní zařízení a hotely budou pod jednou střechou, přičemž volné kapacity budou zobrazovány v reálném čase,“ nastínil ministr dopravy Andrej Doležal.

Uprchlíci, kteří přicházejí na Slovensko pěšky a budou mít zájem o ubytování, přepraví autobusy ze slovensko-ukrajinské hranice do velkokapacitních center v Michalovcích a v Humenném. Vyškolení pracovníci jim následně zajistí nocleh.

Zrychlují příchody do Německa

Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil agentuře ČTK, že v evidenci je k pátku 109 183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo bude výrazně vyšší. „Protože neexistují žádné stálé kontroly na hranicích (Německa),“ upozornil mluvčí. Ukrajinci s biometrickými pasy navíc nepotřebují ke vstupu do Evropské unie víza.

Exodus uprchlíků do Německa začal oproti Polsku, Slovensku či Česku s mírným zpožděním. Do země se v první řadě vydávali Ukrajinci, kteří zde měli příbuzné či známé. V posledních dnech jich ovšem přichází až 15 tisíc denně.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek poslancům oznámil, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201 706 lidí. Rakouské téměř 100 tisíc, ale dle prohlášení tamější vlády pokračuje většina z nich do jiných zemí. 

Do Rumunska za dva týdny přišlo na 320 tisíc lidí, více než polovina z nich přes území Moldavska, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, nyní hostí 100 tisíc uprchlíků.

Běženci ale míří i do řady dalších zemí, například Francie registruje zhruba 6500 osob. Velká Británie je připravena přijmout 200 tisíc uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z nich má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 Ukrajinců, do Itálie přibližně 17 tisíc a v Řecku jich jsou podle policejní statistiky asi 4,5 tisíce.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...