Z Ukrajiny už uprchly dva miliony lidí. Země, které je přijmou, dostanou peníze z fondu USA

Nahrávám video

Z Ukrajiny už kvůli válce odešly dva miliony lidí, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinu, kde před invazí žilo na čtyřiačtyřicet milionů obyvatel, podle mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) opustilo i sto tisíc lidí s jiným než ukrajinským občanstvím.

Největšímu náporu uprchlíků čelí Polsko, jeho hranice v obou předchozích dnech překročilo přes 140 tisíc lidí. Celkem tam zamířilo na 1,2 milionu uprchlíků.

Druhý největší počet běženců (přes 191 tisíc) dorazil do Maďarska. Tamní premiér Viktor Orbán nepovolil přes svou zemi transport zbraní na Ukrajinu s tím, že musí myslet na bezpečí maďarské menšiny žijící v pohraničí. Na hranice jeho země míří běženci i z druhého konce Ukrajiny.

Na Slovensko se dostalo celkem zhruba 141 tisíc válečných utečenců. Velká část z nich pokračovala do dalších zemí. O azyl nebo status dočasného působiště tam požádalo necelých devět tisíc lidí. Do Česka podle premiéra Petra Fialy dorazilo zatím přes sto tisíc Ukrajinců.

Přes 82 tisíc lidí zamířilo do Rumunska. Ani to ale pro většinu z nich není cílovou destinací a pokračují dál na západ.

Szántó: Cesty z Ukrajiny jsou ucpané, uprchlíci čekají dlouhé hodiny

Nejvíc uprchlíků na Ukrajině prochází městem Lvov, které je na pokraji svých kapacit. Odsud směřují dál na západ, do Polska a na Slovensko.

Ukrajinská železnice se nezastaví ve dne ani v noci. Na místa v pomalu jedoucích zastaralých vozech se ve městech, která drtí bezohledné bombardování ruských agresorů, čeká dlouhé hodiny.

Nahrávám video

„Statisíce dalších se šinou auty po ucpaných silnicích, 380 kilometrů mezi Lvovem a středoukrajinským městem Vinnycja jsme jeli osm hodin. Dopravu dusí všudypřítomná kontrolní stanoviště,“ popisuje situaci na místě zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Trasa ze Lvova na Slovensko podle něj působí nadějněji než cesta do Polska. „Padesátikilometrová cesta ze Lvova nám trvala necelé čtyři hodiny. Kolona před slovenskou hranicí má dva kilometry, což znamená, že ukrajinští řidiči nemusí čekat příliš dlouho,“ říká Szántó. 

Česko může žádat o peníze z amerického fondu

Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA na pomoc uprchlíkům nebo lidem v zemích, které postihly přírodní katastrofy. Oznámila to americká chargé d'affaires v České republice Jennifer Bachusová při návštěvě Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Plzni.

„Z fondu půjdou peníze na pomoc v humanitární oblasti, vojenské a dalších. Dohromady celý balík by měl být 6,4 miliardy amerických dolarů (přes 140 miliard korun) na pomoc Ukrajině,“ uvedla Bachusová. Podle Heleny Stehlíkové z tiskového odboru americké ambasády půjdou peníze do všech zemí včetně Ukrajiny.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena koncem února požádala Kongres, aby kvůli konfliktu na Ukrajině tyto prostředky uvolnil. Podle stanice BBC by 3,5 miliardy dolarů mělo dostat americké ministerstvo obrany na výdaje spojené s konfliktem na Ukrajině. Podle agentury AP peníze zamíří hlavně do zemí ve východním křídle NATO.

Další zhruba tři miliardy dolarů mají jít na hospodářskou, humanitární a bezpečnostní pomoc Ukrajině a sousedním zemím. Tuto část fondů by mělo dostat ministerstvo zahraničí či americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Podle Bachusové se americká ambasáda v Praze snaží usnadnit proces uprchlíkům, kteří mají kontakty v USA, pokud by chtěli směřovat do Ameriky. „Nejlepší je podívat se na webové stránky ambasády, kde je celý standardní proces detailně popsán i v ukrajinštině. Pro rodinné příslušníky Američanů je zjednodušený,“ uvedla Bachusová. Důrazně nedoporučila uprchlíkům cestovat do USA na turistická víza. „Kvalifikují se tím do jiné kategorie a mohlo by jim to v budoucnu velmi ztížit situaci,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...