Zákaz dovozu ropy a plynu by Rusko tvrdě zasáhl. Evropa se ale bojí vlastní bolesti, soudí Pazderka a Kelin

Nahrávám video

Ke změně režimu v Rusku může dojít jen pod vlivem tvrdého ekonomického propadu země či velkých proher na bojišti, uvedl v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. Ani pád ruského prezidenta Vladimira Putina by současný ruský systém nezměnil, na to je potřeba nejméně jedna generace, soudí historik a kozácký ataman Alexej Kelin.

Ke změně režimu v Rusku vidí Pazderka dvě nutné podmínky. Zaprvé jde o výrazný ekonomický propad země, k němuž však zatím nedošlo, protože Evropa nesáhla ke skutečně tvrdým sankcím, které budou zahrnovat zákaz dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. „Pokud to nedojde tak daleko, že to bude cítit velká většina Rusů, tak se nic nepohne,“ je přesvědčen.

Za druhou podstatnou podmínku považuje novinář prohry ruské armády na Ukrajině. Pokud Ukrajinci nebudou mít dostatek zbraní a nebudou schopni zasazovat čím dál tvrdší údery, tak v Moskvě ke změně nedojde, soudí. Na ruské veřejné mínění by příliš nesázel, protože velká většina Rusů je už roky pod tvrdým vlivem agresivní propagandy.

Kelin poukázal na to, že problém nevyřeší konec Putina. Vládce Kremlu totiž dostal dvacet let na vybudování systému prorostlého korupcí, který funguje jen na základě příkazů shora. Jednu celou generaci by tak podle atamana trvalo, než by se vše vyčistilo. Domnívá se, že Ukrajina se touto cestou již vydala, zatímco Rusko jde přesně opačným směrem.

Oba hosté také diskutovali o tom, zda Evropa je schopna přistoupit k embargu na dovoz ruského plynu a ropy.

Pazderka se domnívá, že sílu na to má, ale je otázka, zda bude mít ochotu tuto bolest podstoupit. „To bude bolet, to už je zásadní věc i pro ekonomiky západních zemí,“ připouští.

Podle novináře to má ruské vedení promyšlené. „Putinův režim přišel na to, že Evropa vždy couvne v momentě, kdy ji to začne bolet,“ vysvětluje Pazderka s tím, že i nyní na to Putin sází. Rusko se sice nachází ve složité situaci, ale nikoliv bezvýchodné.

Pazderka si také myslí, že pokud Rusko nezastavíme, tak se zdaleka neomezí jen na Ukrajinu. Za oprávněné považuje zejména obavy pobaltských zemí. 

Kelin soudí, že Západu se do takto radikálních, ale účinných sankcí nechce. Stálo by to totiž peníze. „Kvůli voličům se předstírá, že (dosavadní) sankce jsou maximální, ale zdaleka nejsou,“ zdůrazňuje historik. Myslí si, že právě tvrdými sankcemi by se ve výsledku ušetřila spousta peněz.

Také on se domnívá, že agrese Ruska vůči Ukrajině neskončí, pokud se ruský režim nerozpadne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...