Zásah ruské základny na Krymu má desítky obětí, tvrdí Kyjev. Moskva mluvila o sestřelení všech dronů

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že v pátek drony zasáhly ruskou vojenskou základnu na ilegálně anektovaném Krymu. Místní obyvatelé mluví o výbuších i obětech, dle agentury Ukrinform jich jsou desítky. Rusko v pátek prohlašovalo, že všechny bezpilotní letouny v oblasti okupovaného ukrajinského poloostrova sestřelilo. Na Sibiři hořel údajný sklad pyrotechniky, úřady hlásí sestřel dronu poblíž Moskvy.

Podle ukrajinské rozvědky útok, který agentura Reuters v pátek označila za jeden z největších vzdušných úderů z ukrajinské strany, zasáhl základnu ležící jihovýchodně od města Simferopol a zároveň více než dvě stě kilometrů od území, které má Ukrajina pod kontrolou.

Agentura Ukrinform s odvoláním na zdroje v tajné službě napsala, že útok skupiny dronů byl společnou operací rozvědky a armády. Úder proti ruské 126. brigádě černomořské flotily si údajně vyžádal desítky mrtvých či raněných okupantů. Zasaženy byly sklady munice a vojenská technika, přiblížila agentura.

Lidé žijící v okolí ruské základny se na Telegramu podle Reuters zmiňují o výbuších a nejméně jednom mrtvém a dalších zraněných. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

„Lidé – nejen na ukrajinské pevnině, ale i na Krymu – si musí pamatovat a věřit, že naše vítězství a jejich osvobození není daleko,“ uvedl k pátečnímu úderu šéf HUR Kyrylo Budanov. Moskva, která Krym nelegálně anektovala v roce 2014, zatím zásah nepřiznala.

Analytik Jan Šír ČT24 už v pátek řekl, že Kyjev se údery na poloostrov snaží zneklidnit okupanty a připravit si půdu pro osvobození, které ale zatím zůstává daleko. S tím souhlasí i Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Za útoky na Krym vidí vojenský i psychologický smysl, protože jednak likvidují ruskou logistiku a jednak tlačí na ruské vedení a obyvatelstvo na Krymu.

Ukrajinská média také informují o explozích v okupovaném Melitopolu a Mariupolu. „Druhý den za sebou se stalo něco nepříjemného okupantům,“ konstatoval starosta Melitopolu v exilu Ivan Fedorov. Podle něj ráno slyšeli výbuchy obyvatelé na severu města. V okolí Mariupolu podle ukrajinských představitelů pracovala ruská protivzdušná obrana.

Na Sibiři hořel údajný sklad pyrotechniky

V sibiřském městě Kemerovo vypukl požár v údajném skladu s pyrotechnikou. Plameny hořely na ploše 750 metrů čtverečních. „Oheň zachvátil celou budovu, střecha se zhroutila,“ napsal o události list Kommersant.

Očití svědci řekli portálu Gazeta.ru, že nejprve slyšeli hlasité výbuchy a pak z budovy stoupal hustý dým. „Byl jsem na balkoně, když to bouchlo. Nebyl to výbuch jako po výbuchu munice. Nejprve zaznělo několik slabých ran a pak jedna velká. A na nebi vznikl (z oblaku dýmu) hřib jako po explozi. Vše to vypadalo strašně na pozadí různých událostí, které se nyní dějí,“ vylíčil jeden ze svědků.

Zazněl silný výbuch a stoupal hustý bílý dým, byly slyšet exploze a ve vzduchu byly vidět jiskry. Nejdřív byly výbuchy tišší, ale za pár minut to vybuchovalo silně a za 10 až 15 minut byl stoupající dým už černý. Přijela tam dvě hasičská auta a jedna sanitka,“ popsal další svědek, představený jako Roman, ještě před zprávou o uhašení požáru.

„Opět pyrotechnika? Vypadá to, že v Rusku je spousta nadšenců pro ohňostroje,“ okomentoval zprávy o požáru a detonacích v Kemerovu poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Od doby, kdy Rusko vede otevřenou válku proti Ukrajině, přibyly na ruském území výbuchy a požáry, které úřady často připisují útokům dronů či sabotážím.

Drony u Moskvy

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin také v sobotu prohlásil, že tamní protivzdušná obrana zlikvidovala dron v Istrinském okrese západně od hlavního města Ruska. Na místo zamířily záchranné složky, údajně ale pád trosek stroje nikoho nezranil ani nezpůsobil škody. Ruské ministerstvo obrany z útoku obvinilo Ukrajinu, jeho tvrzení nelze ověřit.

Moskevská letiště Šeremeťjevo, Domodědovo a Vnukovo dočasně přerušila provoz. Zdejší úřady k tomuto kroku přistupují opakovaně právě kvůli hrozbě útoků drony. Ruskojazyčná verze serveru BBC s odvoláním na agenturu RIA Novosti napsala, že kvůli dočasnému uzavření moskevských letišť bylo zrušeno osm letů a více než dalších dvacet jich mělo zpoždění.

Ruská metropole v posledních týdnech útokům dronů čelí pravidelně. Většinou nevedou k velkým škodám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...