Zásoby plynu v Podněstří vystačí pouze 24 dní, tvrdí tamní úřady

Nahrávám video

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.

Ruský Gazprom ukončil od Nového roku kvůli údajnému neuhrazenému dluhu dodávky plynu do Moldavska, odkud surovina putovala částečně také do Podněstří. Vedení Moldavska si zajistilo dodávky z jiných zdrojů, separatisté se ale o alternativy nepokoušeli. Nabídky pomoci odmítli nebo na ně vůbec nereagovali.

Výsledkem je nucená odstávka průmyslu na jimi ovládaném území, vypnuté dálkové topení a omezené dodávky elektřiny, kterou vyrábí plynová elektrárna z rychle se tenčících zásob. Odtrženecká provincie může odebírat plyn od Gazpromu náhradní jižní trasou přes Turecko a Bulharsko – ani k tomu ale nedošlo.

„Rusko to ale schválně nedělá. Víš proč? Hodlá poškodit politické vedení Moldavska. Teď celé Podněstří mrzne. A víš, komu připisuje vinu? Moldavsku. Moldavsko za to prý může, protože se nedokázalo dohodnout s Ruskem,“ vyjádřil se na svém Instagramu moldavský blogger Bara Serega.

Blokování plynu a politika

Moldavsko letos čekají parlamentní volby. Současná proevropská vláda je přesvědčena, že těmito kroky chce Moskva obrátit veřejné mínění proti ní. Čím horší je situace v Podněstří, tím silnější vyjádření Kreml vydává.

„Moldavské blokování dodávek elektřiny Podněstří je výsměchem jeho obyvatelstvu. Využívají neonacistické nástroje šikany a pronásledování kvůli odlišné národnosti a názorům,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Blokování dodávek plynu, o kterém navíc Kišiněv tvrdí, že s ním nemá nic společného, je podle Moskvy neonacismem. Když se ale ona sama tři roky snaží plošně zlikvidovat ukrajinský energetický sektor, vydává bombardování naopak za boj s neonacismem. Vedení separatistů navíc přišlo s dalším nečekaným požadavkem – chtějí aby jim topení a elektřinu zajistilo Moldavsko s Ukrajinou a Západem.

„Kyjev má zásoby plynu a může ho také dostat od svých spojenců v Evropě. Následně je schopen ho během pár hodin dodat do moldavské plynové elektrárny s podmínkou, že z něj vyrobí elektřinu pro pravobřežní část země, ale i pro Podněstří,“ uvedl politolog a člen podněsterského zákonodárného sboru Nejvyšší rady Anatolij Dirun.

Vedení v Tiraspolu už se nezmiňuje, zda by za dodávky elektřiny bylo ochotné platit. Pokud by Moldavsko například z humanitárních důvodů k dodávkám přistoupilo, energii by tím posílalo i na základny ruských vojáků, kteří jsou v Podněstří rozmístěni. Podle Moskvy jde o mírové jednotky.

Zelenskyj a Sanduová jednali o energetické krizi

Na společném řešení energetické krize v Moldavsku včetně Podněstří se měli ve středu v telefonickém rozhovoru dohodnout prezidenti Ukrajiny a Moldavska Volodymyr Zelenskyj a Maia Sanduová. Kyjev je připraven separatistickému regionu poskytnout zejména své uhlí, vyplývá z prohlášení obou stran, o nichž informovala agentura Reuters.

„Je velmi důležité udržet stabilitu, dát všem lidem v Moldavsku podmínky k mírovému životu a práci pro svou zemi, k překonání chudoby a k našemu společnému směřování do Evropské unie,“ uvedl ukrajinský prezident po telefonátu s moldavskou prezidentkou ve svém večerním videu. Zdůraznil, že krize je důsledkem ruského „pokusu manipulovat s energetickými zdroji“ s cílem poškodit proevropskou moldavskou vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...