Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.
Trump minulý týden uvedl, že Moskva a Kyjev by měly uzavřít mír na současné linii bojů. Jiná řešení jsou podle něj příliš komplikovaná.
„Navrhl zůstat tam, kde jsme, a začít jednat,“ řekl o šéfovi Bílého domu podle agentury AFP Zelenskyj během krátké návštěvy Osla, kde jednal s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. „Myslím, že by to byl dobrý kompromis, ale nejsem si jistý, že to Putin podpoří, a řekl jsem to prezidentovi,“ dodal ukrajinský lídr.
Současné frontové linie jako východisko k jednání s Ruskem prosazuje Kyjev dlouhodobě, odmítá se ale zavázat jakýmkoliv formálním územním ústupkům ve prospěch agresora. Síly Kremlu nyní okupují asi pětinu sousední země.
Moskva naopak požaduje, aby před uzavřením případné mírové dohody byly vyřešeny „základní příčiny“ války. Za ty Moskva dlouhodobě označuje například možnost Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci na Ukrajině v roce 2014, která vedla k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území, z nichž část Moskva plně nekontroluje.
Evropský mírový plán
Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, napsala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Na plnění plánu by podle ní měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta.
Připravovaný evropský návrh slibuje Ukrajině bezpečnostní záruky, fondy na opravu válečných škod a také cestu k rychlému členství země v EU. Plán dále počítá s návratem všech deportovaných dětí na Ukrajinu a s výměnou vězňů. Následná jednání po klidu zbraní by se věnovala správě okupovaných území, ačkoli Evropa a ani Ukrajina by tyto regiony neuznaly jako ruské, poznamenal Bloomberg.
Na Ukrajinu mířily stovky ruských dronů
Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu 405 dronů a 28 raket, uvedly ukrajinské vzdušné síly s tím, že Moskva cílila na energetickou infrastrukturu. Zemřelo nejméně šest lidí, další desítky utrpěly zranění.
Podle Zelenského noční údery dokazují, že Moskva stále necítí dostatečný tlak, aby válku ukončila. „Ruská slova o diplomacii nic neznamenají, dokud ruské vedení nepocítí vážné problémy,“ uvedl. Dodal, že toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím sankcí, koordinované diplomacie všech partnerů a zbraní delšího doletu pro Kyjev.
Norský premiér ve středu během setkání se Zelenským oznámil, že země poskytne Kyjevu téměř sto milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na podporu energetického sektoru, konkrétně na pomoc s dodávkami elektřiny a tepla.
Švédský premiér Ulf Kristersson po jednání se Zelenským sdělil, že Kyjev v budoucnu od Stockholmu koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen, informovaly agentury Reuters a AFP. Podle nich jde však zatím jen o předběžnou dohodu. Ukrajinský lídr před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.
Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters uvedlo, že ve většině oblastí země byly po útocích zavedeny nouzové odstávky elektřiny.
„Cílem útoku byla většina ukrajinských regionů. Jde o druhý takový útok za měsíc, což naznačuje systematickou kampaň nepřítele s cílem zničit ukrajinský energetický sektor před nadcházející zimou,“ napsala na Facebooku ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. Rusko se podle ní uchyluje k takzvaným dvojitým úderům, kdy opakovaně útočí na stejná místa. „Snaží se zasáhnout nejen infrastrukturní objekty, ale také energetiky a záchranáře,“ uvedla ministryně.
„Putin chce ještě do začátku zimy, do začátku opravdu nepříznivých povětrnostních podmínek (…), získat co nejvíce území. Teprve poté, když usoudí, že už víc získat nemůže, bude podle mého názoru ochoten si s Donaldem Trumpem a ostatními sednout ke stolu a vážně jednat o jakémsi příměří,“ popsal výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe Tomáš Klvaňa.
Nad summitem v Budapešti visí otazníky
Nejasnosti panují kolem termínu schůzky Trump-Putin, jež se měla uskutečnit v blízké době v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Reuters v úterý hovořil se dvěma nejmenovanými evropskými diplomaty, podle nichž Američané s prezidentským summitem zřejmě váhají kvůli přemrštěným ruským požadavkům na zastavení války. Ty jsou důvodem odložení schůzky také podle zjištění stanice CNN.
Maďarský premiér Viktor Orbán nicméně tvrdí, že přípravy na summit pokračují. Stejně se podle Reuters vyjádřil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který nevidí žádné velké překážky.
„Rozhodně by to bylo podivuhodné vzhledem k pozici Maďarska k ruské válce na Ukrajině, která se zásadně odlišuje od naprosté většiny ostatních členských států EU. Proto kdyby k tomu setkání mělo dojít v hlavním městě Maďarska, tak by to přinejmenším symbolicky působilo zvláštně,“ komentovala místo setkání Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.
