Zelenskyj vyjádřil po příletu na Kypr naději, že se blíží členství Ukrajiny v EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.

Zelenského přivítal v prezidentském paláci v Nikósii kyperský prezident Nikos Christodulidis. „Doufáme, že během vašeho předsednictví učiníme mnoho kroků vpřed, které nás přiblíží členství v Evropské unii,“ řekl Zelenskyj svému kyperskému protějšku během krátkého rozhovoru před televizními kamerami.

„Budeme se v tomto období snažit dosáhnout co největšího pokroku, pokud jde o otevření vyjednávacích kapitol a přistoupení Ukrajiny k Evropské unii,“ uvedl Zelenskyj na síti X po schůzce s kyperským prezidentem s odkazem na šestiměsíční předsednictví Kypru v Radě EU. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po otevřené ruské invazi z února 2022.

„S prezidentem jsme hovořili o posílení sankcí proti Rusku, které musí zůstat v platnosti, dokud bude pokračovat ruská agrese a okupace,“ uvedl dále Zelenskyj. Oba lídři podle něj diskutovali také o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o výrobě a dodávkách dronů. „Doufáme, že podpora Ukrajiny zůstane silná,“ dodal.

Kypr, který tradičně míval úzké politické a kulturní vazby na Rusko, plně podpořil sankce, které EU uvalila na Moskvu kvůli její válce proti Ukrajině. Mnozí Kypřané přirovnávají ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 ke vstupu turecké armády na sever Kypru z roku 1974 po puči, který na tomto ostrově ve východním Středomoří provedla tehdejší řecká vojenská junta ve snaze připojit jej k Řecku.

Přítomnost Zelenského na středečním zahajovacím ceremoniálu, jehož se navečer zúčastní i někteří blízkovýchodní lídři včetně libanonského prezidenta Josepha Aúna, je vnímána jako politický signál trvalé podpory Kyjevu ze strany EU v době, kdy se blíží čtvrté výročí zahájení ruské invaze na území svého souseda, poznamenal Reuters.

„Kypr potvrzuje svůj pevný závazek vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Jako země, která dodnes žije s následky nezákonné invaze a trvalé vojenské okupace, plně chápeme, co je v sázce," uvedl Christodulidis na síti X po setkání se Zelenským v narážce na rozdělení ostrova na severní tureckou a jižní řeckou část.

„Ukrajina bude ústřední prioritou našeho předsednictví a budeme pracovat na všech úrovních na zajištění její trvalé podpory. Ve vašem úsilí o trvalý a spravedlivý mír stojíme pevně při vás,“ dodal kyperský prezident.

Zelenskyj se později setkal také s Georgiosem III., arcibiskupem kyperské pravoslavné církve, píše Reuters. Ta patří mezi nejstarší národní pravoslavné církve na světě a navzdory vnitřním neshodám vyjádřila podporu nezávislosti Pravoslavné církve Ukrajiny na Moskevském patriarchátu.

Ukrajinu čeká další pařížské jednání s USA

Ukrajinští a američtí zástupci mají ve Francii na programu další jednání, očekává se, že se budou zabývat nejobtížnějšími otázkami – územími a Záporožskou jadernou elektrárnou, uvedl na síti X Zelenskyj. Podle něj to bude už třetí takové jednání během dvou dní.

„Ukrajina se nevyhýbá nejobtížnějším otázkám a nikdy nebude překážkou míru,“ uvedl ukrajinský prezident. „Mír musí být důstojný. A to závisí na partnerech – na tom, zda zajistí skutečnou připravenost Ruska ukončit válku,“ dodal Zelenskyj.

Zmíněné územní otázky zůstávají podle Zelenského největší překážkou v mírovém procesu, napsala agentura Reuters. Kyjev je pod tlakem USA kvůli mírové dohodě, ale odmítá ruské požadavky, aby se vzdal svých území a kontroly nad největším jaderným zařízením v Evropě, píše Reuters.

Rusko nyní ovládá zhruba pětinu Ukrajiny včetně Krymu, který anektovalo v roce 2014. Na Donbasu okupuje přibližně devadesát procent území a v Záporožské a Chersonské oblasti kolem 75 procent. Tyto regiony požaduje celé. Kyjev se jich odmítá vzdát, přičemž USA podle něj přišly s myšlenkou vytvoření takzvané volné ekonomické zóny v částech Donbasu, ze kterých by se Ukrajina eventuálně stáhla. Záporožská jaderná elektrárna je považována za největší v Evropě a leží na ukrajinském území, hned zkraje invaze se jí však zmocnila ruská invazní vojska, která ji okupují.

Nový šéf Zelenského prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, který je jedním z ukrajinských vyjednavačů, uvedl na sociální síti Telegram, že existují konkrétní výsledky dosavadních jednání, byť nemohou být všechny zveřejněny. „Ukrajinské národní zájmy budou chráněny,“ uvedl Budanov bez podrobností. Jednání podle něj v Paříži pokračují.

Koalice ochotných jednala o nasazení vojáků na Ukrajině

V úterý jednali ve francouzské metropoli také lídři zemí koalice ochotných. Agentura AFP píše v souvislosti s pařížskou schůzkou o průlomu v jednáních. Francie, Británie a Ukrajina podepsaly podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj jednání společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Jeden z bodů zmiňuje záměr nasadit po dosažení příměří jako záruku bezpečnosti Ukrajiny mnohonárodní síly, do nichž by přispěly ty země koalice, které k tomu budou ochotné. Podle francouzského prezidenta text schválili všichni lídři zemí koalice. Český premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Česko vojáky nepřispěje.

Ruská reakce na výsledky úterní pařížské schůzky ovšem zatím není zřejmá, v minulosti Moskva dávala verbálně najevo ochotu jednat o míru, zároveň však opakovala, že mírové uspořádání musí zohledňovat její požadavky, včetně územních. Rusko dosud také jednoznačně odmítalo přítomnost vojáků západních zemí na ukrajinském území. Kyjev viní Moskvu z podkopávání mírového procesu.

Washington zastupují v Paříži americký zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinskou stranu mimo jiné Budanov a předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Agentura AFP uvedla s odvoláním na evropský diplomatický zdroj, že se v Paříži dalších jednání zúčastní zástupci Francie, Německa, Británie, Itálie a Turecka.

Konkrétní záruky od spojenců Ukrajiny zatím chybějí

Zelenskyj také ve středu prohlásil, že stále nedostal od svých evropských spojenců jasnou odpověď, jak konkrétně by reagovali v případě opětovného napadení Ukrajiny Ruskem po uzavření příměří.

„To je velmi obtížná otázka. A přesně tuhle otázku jsem položil všem našim partnerům,“ řekl podle AFP Zelenskyj novinářům. Dodal, že ačkoliv vnímá ze strany spojenců politickou vůli k pevným bezpečnostním zárukám, Kyjev podle něj potřebuje záruky právně závazné, „podpořené parlamenty, podpořené americkým Kongresem“.

Jeden z bodů pařížské deklarace hovoří o „závazné podpoře Ukrajiny v případě budoucího ozbrojeného útoku ze strany Ruska s cílem obnovit mír“. Samotné prohlášení ovšem není právně závazné, jeho signatáři pouze deklarují připravenost zavázat se k systému politicky a právně závazných záruk, které budou aktivovány, jakmile příměří vstoupí v platnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...