Česko je jednou z nejvíce energeticky náročných ekonomik, říká evropská zpráva

Evropská agentura pro životní prostředí vydala velkou zprávu, která hodnotí, jak se vyvíjí životní prostředí členských zemí Unie. Co říká o stavu Česka?

„Česko v posledních několika desetiletích dosáhlo významného pokroku v oddělení environmentálních tlaků od ekonomické aktivity. Země ale zůstává jednou z nejvíce energeticky, uhlíkově a zdrojově náročných ekonomik v EU, a to především kvůli své silné průmyslové základně a značné závislosti na uhlí,“ uvádí rozsáhlá zpráva.

Zpráva vědců z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nastiňuje deset oblastí, v nichž srovnává Česko se zbytkem EU, a hodnotí, jakým směrem se vyvíjejí – zda pozitivně, anebo spíše směrem, který přinese zemi více problémů. Podívejte se na ně v grafikách:

České výzvy a řešení

Šéfka EEA Leena Ylä-Mononenová navštívila na začátku listopadu Prahu. „Velmi konkrétním a dramatickým příkladem (změny klimatu) jsou dopady dlouhodobého sucha na lesy v Česku. Tato sucha vyvolala největší kalamitu kůrovce v historii, která začala v roce 2015 v Jeseníkách na severní Moravě a v následujících letech se postupně rozšířila do všech regionů. Nejenže došlo ke ztrátě značné části lesních ekosystémů, ale také to vedlo k vyšším emisím uhlíku,“ nastínila pro ČT.

Zelenou transformaci Česka podle ní doprovází řada výzev, které ještě zhoršuje ruská válka proti Ukrajině, která má na Česko významný dopad, poznamenala Ylä-Mononenová.

Česko podle zprávy zavádí nová pravidla na podporu udržitelné dopravy, renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti a investice do čistších a účinnějších zdrojů energie a recyklační infrastruktury. Plán obnovy a odolnosti Česka zahrnuje kapitolu repowerEU zaměřenou na postupné ukončení závislosti na ruských fosilních palivech, diverzifikaci dodávek energie a zvýšení výroby čisté energie v nadcházejících letech.

„Vzhledem k energetické krizi a současné geopolitické situaci jsou tyto iniciativy zásadní pro zajištění energetické nezávislosti Česka a pokrok v přechodu na ekologičtější technologie. Rozsáhlý průmyslový sektor země nabízí příležitost těžit z ekologické transformace, ale budou nutné další investice do výzkumu a inovací v oblasti technologií čisté energie,“ doporučuje analýza.

Co se povedlo

Kvalita životního prostředí v Česku se podle zprávy v posledních desetiletích výrazně zlepšila, a to především díky značným investicím do snižování znečištění. „Země je na dobré cestě ke splnění národních cílů v oblasti znečištění ovzduší do roku 2030, s výjimkou cílů týkajících se amoniaku (NH3), u nichž je splnění stále nejisté,“ zmiňují autoři.

Kvalita povrchových vod se sice od roku 2000 zlepšila díky novým čistírnám odpadních vod a pokročilým technologiím, ale v posledních letech se pokrok zastavil. Hlavní výzvou je dle autorů zprávy, mezi nimiž jsou i čeští experti, identifikace a regulace takzvaných rozptýlených zdrojů znečištění – jde o spousty menších, ale dohromady vlivných zdrojů. Intenzivní zemědělství zůstává hlavním faktorem přispívajícím ke znečištění povrchových vod a také vede k degradaci půdy a ztrátě biologické rozmanitosti.

Česko učinilo významné pokroky v oddělení environmentálních tlaků od ekonomické činnosti, tvrdí zpráva, a to díky strukturálním a technologickým změnám. „Energetický sektor postupně přechází od pevných fosilních paliv k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž stále spoléhá na jadernou energii, ale stále je třeba zlepšit energetickou účinnost a spotřebu. Emise skleníkových plynů se od roku 1990 snížily o 47,8 procenta a země se snaží splnit cíl EU pro snížení emisí do roku 2030 prostřednictvím dalších opatření,“ konstatuje report.

... a co ne

Přibližně čtrnáct procent českých domácností přes výše popsané změny i nadále používá k vytápění pevná fosilní paliva. Uhlí, které je z hlediska emisí uhlíku i znečištění tím nejhorším zdrojem, představuje stále zhruba dvanáct procent paliv používaných k vytápění.

Nedávná energetická krize související s ruskou agresí na Ukrajině vedla některé domácnosti k tomu, že kvůli vysokým nákladům na alternativní způsoby vytápění pokračují v používání uhlí, anebo se k němu dokonce vrátily.

Odvětví dopravy je z hlediska dekarbonizace nejméně pokročilé, s rostoucí spotřebou energie a více než devadesátiprocentní závislostí na fosilních palivech. Česko má třetí nejnižší podíl nových registrací bateriových elektromobilů v členských státech EU.

Jak zpráva vznikla

Stejným detailním způsobem jako Česko analýza hodnotí i všechny ostatní země EU. „Zpráva poukazuje jak na neúspěchy, tak na úspěchy,“ uvedla pro ČT výkonná ředitelka EEA.

„Pokud jde o neúspěchy, vidíme přetrvávající úbytek biologické rozmanitosti a ničení a vyčerpávání ekosystémů. Stále je 62 procent všech chráněných druhů a 81 procent všech stanovišť ve špatném nebo velmi špatném stavu. Mezi úspěchy patří snížení emisí skleníkových plynů díky transformaci energetického systému. Domácí emise se od roku 1990 snížily o 37 procent, zatímco podíl obnovitelných zdrojů energie vzrostl na 24 procent a emise v energetickém sektoru se snížily o 49 procent,“ shrnuje dokument.

Zpráva navazuje na starší analýzy, které vycházejí pravidelně. „Zpráva Životní prostředí v Evropě 2025 je sedmou zprávou tohoto druhu,“ vysvětlila šéfka úřadu pro ČT24. „Poskytuje spolehlivé, vědecky podložené poznatky o tom, jak musíme reagovat na obrovské a složité výzvy, kterým čelíme, jako jsou změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění ovzduší a vody,“ dodala.

Leena Ylä-Mononenová je výkonnou ředitelkou Evropské agentury pro životní prostředí. Má magisterský titul v oboru environmentálních věd z Helsinské univerzity se specializací na ekotoxikologii a posuzování a řízení rizik chemických látek.

Před nástupem do Evropské agentury pro životní prostředí byla generální ředitelkou finského ministerstva životního prostředí. Měla na starosti oddělení pro ochranu klimatu a životního prostředí, kde se zabývala otázkami environmentální politiky a dokumenty EU týkajícími se změny klimatu, znečištění ovzduší, snižování průmyslového znečištění, oběhového hospodářství, udržitelné spotřeby a výroby, nakládání s odpady a prevence environmentálních rizik způsobených chemickými látkami.

Před nástupem na ministerstvo v dubnu 2019 pracovala více než 11 let na vedoucích pozicích v Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách, nejprve jako vedoucí oddělení a poté více než osm let jako jedna z ředitelů. Než v roce 2007 nastoupila do tehdy nově založené agentury ECHA, pracovala více než pět let v Evropské komisi, Generálním ředitelství pro životní prostředí v Bruselu, kde se zabývala politickými záležitostmi souvisejícími s chemickými látkami a pesticidy i multilaterálními dohodami o životním prostředí týkajícími se chemických látek.

Prvních deset let své kariéry pracovala ve Finském institutu pro životní prostředí (SYKE) v Helsinkách. Jako odbornice na životní prostředí a vedoucí týmu se zabývala zejména posuzováním environmentálních rizik a řízením průmyslových chemikálií, biocidů a pesticidů. Během své kariéry se Ylä-Mononenová podílela na mezinárodní spolupráci na severské, evropské i globální úrovni a na vyjednávání a provádění mnohostranných environmentálních dohod o chemických látkách, odpadech a změně klimatu.

Leena Ylä-Mononenová
Zdroj: EESC

Zpráva vznikla v úzké spolupráci s Evropskou sítí pro informace a pozorování životního prostředí, díky čemuž čerpá z rozsáhlých znalostí předních odborníků a vědců této sítě v oblasti životního prostředí z 32 členských zemí EEA a šesti spolupracujících zemí.

„Doufáme, že zpráva osloví a zaujme čtenáře: tvůrce politik EU, národní a regionální aktéry, občanskou společnost a občany. V těchto nejistých časech má sloužit jako spolehlivá znalostní základna a katalyzátor naléhavých opatření, která jsou nezbytná k přiblížení se naší společné vizi – žít dobře v mezích naší planety. Budoucnost je v našich rukou,“ zdůraznila Ylä-Mononenová.

Proč se Evropané bez kvalitní přírody neobejdou

Tato zpráva je nástrojem, který by měl umožnit, aby obyvatelé Evropy žili v důstojném životním prostředí a aby se jim podařilo udržet ekonomickou úroveň. Ta totiž s kvalitou životního prostředí přímo souvisí. To, co příroda lidem poskytuje, se odborně označuje jako ekosystémové služby.

„Ekosystémové služby naší planety jsou opravdu životně důležité pro naši existenci a způsob života. Tyto služby nám poskytují potraviny, pitnou vodu, dřevo, suroviny a léky. Dodávají základní zdroje, které jíme, pijeme, používáme ke stavbě a v průmyslu. V širším měřítku ekosystémové služby regulují a udržují naše klima, opylování, úrodnost půdy, ochranu před povodněmi, regulaci nemocí a dokonce i čištění vody. Udržují stabilní klima, chrání před extrémními povětrnostními jevy, zajišťují čistý vzduch a vodu a podporují výnosy plodin,“ vysvětluje Ylä-Mononenová.

Ale to není zdaleka všechno. „Existuje také řada zdravotních a širších společenských přínosů, jako je duševní pohoda, pracovní místa v cestovním ruchu, kulturní identita a vzdělávací příležitosti, které zvyšují naši kvalitu života. Bez těchto zásadních služeb by se zhroutila naše potravinová a vodní bezpečnost a výroba zboží,“ doplňuje a zakončuje rozhovor několika fakty: „Až 36 procent hrubé přidané hodnoty EU závisí na přírodě. Ochrana a obnova našich ekosystémů je proto ekonomickou nutností a základním kamenem udržitelného rozvoje. Příroda není luxus, je nezbytností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 21 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...