„Šla rovně, když každý kličkoval.“ Kolegové vzpomínají na Danu Drábovou

Nahrávám video

„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ byla asi nejslavnější věta Dany Drábové. Podle jejího kolegy Františka Pazdery byl její vztah k této zemi mnohem starší a hlubší. Vzpomínky na dlouholetou předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost přinesl Hyde Park Civilizace.

„Odešla atomová lady. Žena, která zvlášť v době krizí dokázala věci vysvětlit jednoduše a jasně a podanou pravdou veřejnost uklidnit,“ vzpomíná na Drábovou moderátor Daniel Stach, který se s ní několikrát setkal.

„Dana Drábová byla silná osobnost. Když chtěla, aby ji lidé poslouchali, skutečně poslouchali. Bez ohledu na to, ke komu mluvila. Nebála se mluvit jasně a k věci. A tím hrozně moc pomáhala. Po tsunami v Japonsku v roce 2011 a zaplavení areálu jaderné elektrárny seděla ve studiu a odpovídala na otázky diváků. Chtěla jich zodpovědět co nejvíc. Vždycky jasně a stručně. Ty, co ve vysílání nestihla, zodpovídala ještě potom večer,“ vzpomíná moderátor.

Ve funkci zažila jedenáct premiérů a čtyři prezidenty. Když Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu, jasně se postavila na stranu napadeného a od chvíle, kdy Rusové vojensky napadli záporožskou jadernou elektrárnu, každý den napsala na sociální sítě, že radiační situace na Ukrajině zůstává normální.

Byla také prvním hostem pořadu Hyde Park Civilizace, a to už roku 2012:

Nahrávám video

„Všichni nám ji záviděli“

Právě Hyde Park Civilizace na ni zavzpomínal ve svém nejnovějším díle. Jeho hosty byli dva muži, kteří Drábovou velmi dobře znali: František Pazdera a Marek Ruščák.

Jaderný fyzik František Pazdera ji poprvé potkal na výběrovém řízení na předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Už tehdy podle něj převyšovala ostatní kandidáty nejméně o dva řády. Bude na ni vzpomínat nejen jako na odbornici, ale i jako na kamarádku, řekl.

Jaderný inženýr Marek Ruščák ji poznal poprvé v restauraci. Bude si ji pamatovat hlavně jako mentorku.

Podle Ruščáka Dana Drábová doslova personifikovala jadernou bezpečnost v Česku. S úsměvem přiblížil: „Říká se, že jadernému reaktoru se vždy vyká – a že u toho na vás vždy dohlíží Dana Drábová.“ Neexistoval podle něj případ, že by něco hrozilo a neřeklo se jí to – respektive vždy o tom už věděla. „Zásadním způsobem posilovala znalost úřadu, dala impuls nabírání mladých lidí a lidí ze zahraničí – udělala ten úřad mezinárodním, čímž z něj udělala funkční a poučenou instituci.“

Pazderu už u výběrového řízení uchvátila svými znalostmi. A také odvahou: tehdy byly velké spory s Rakouskem o českou jadernou energetiku – a i v tom dokázala jednat věcně například s rakouskými ekologickými aktivisty. „Nikdy nejela v osobní rovině, vždy jednala věcně,“ vysvětluje si to Ruščák. „Uměla si zjednat respekt,“ potvrzuje Pazdera.

Její pracovitosti a kvalifikace si nevšímalo jen Česko, ale i svět. Svědčí o tom řada ocenění: v Japonsku byla oceněna Řádem vycházejícího Slunce za přínos k posílení vztahů mezi Českem a Japonskem na poli jaderné spolupráce. „Byla obrovskou autoritou,“ shrnuje Ruščák.

Přestože Česko je malá země, Danu Drábovou podle něj v mezinárodních orgánech každý znal. „Dana tam nikdy nechyběla,“ doplňuje. „Několik let předsedala Sdružení evropských regulátorů,“ konstatuje Pazdera a dodává: „Mezinárodní renomé Dany Drábové bylo obrovské. Všichni nám ji záviděli.“ Její úřad totiž patřil k těm, které definovaly pravidla, jimiž se Evropa dnes řídí.

Krize

Drábová podle Pazdery dělala zcela naplno svou práci a věnovala se tomu, aby byly jaderné elektrárny bezpečné. Pomáhaly jí v tom nejen znalosti, ale i povaha. „Kdyby byla učitelkou, tak by si každý žák dal pozor, aby mu pes nesnědl domácí úkol a aby ho donesl správně a čistě,“ popisuje Ruščák s tím, že kolem sebe téměř měla jakousi auru, kdy ji člověk nechtěl zklamat. „Neexistoval svět, kde byste ji neposlechli,“ říká.

Měla podle něj velmi ráda lidi, zejména ty mladé. Její aktivita byla velmi intenzivní, přednášela pro ně, věnovala se jim.

Drábová byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) od listopadu 1999. Podporovala rozvoj české jaderné energetiky, tedy hlavně rozšíření jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Zastávala i řadu funkcí v mezinárodních organizacích. V letech 2002 až 2004 a 2010 až 2012 byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), byla předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorových orgánů (WENRA, 2006 až 2009). Angažovala se rovněž v komunální politice, byla místostarostkou Pyšel na Benešovsku, krátce zasedala i v zastupitelstvu Středočeského kraje.

„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“ To je věta, kterou se zapsala do srdcí Čechů od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, když se dostaly do ohrožení tamní jaderné elektrárny. Marek Ruščák to považoval nejen za pravidelné hlášení o radiaci, ale vlastně i obecné uklidnění, že svět je ještě v pořádku.

Podle Františka Pazdery byl ale tento postoj vlastně mnohem hlubší a starší. Už když se Ukrajina vyčlenila ze Sovětského svazu, začala jí Drábová pomáhat. „Měla velmi dobré vztahy s ředitelkou tamního jaderného dozoru, ještě před těmi událostmi v roce 2022. Když k tomu došlo, tak Dana i její ústav vyšli maximálně vstříc odborníkům z Ukrajiny, kteří potřebovali ubytování nebo práci,“ vypráví jaderný fyzik.

„Ve světě, kdy každý kráčel kličkami, ona šla rovně,“ zakončuje svou vzpomínku Marek Ruščák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 4 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 11 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...