„Šla rovně, když každý kličkoval.“ Kolegové vzpomínají na Danu Drábovou

Nahrávám video

„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ byla asi nejslavnější věta Dany Drábové. Podle jejího kolegy Františka Pazdery byl její vztah k této zemi mnohem starší a hlubší. Vzpomínky na dlouholetou předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost přinesl Hyde Park Civilizace.

„Odešla atomová lady. Žena, která zvlášť v době krizí dokázala věci vysvětlit jednoduše a jasně a podanou pravdou veřejnost uklidnit,“ vzpomíná na Drábovou moderátor Daniel Stach, který se s ní několikrát setkal.

„Dana Drábová byla silná osobnost. Když chtěla, aby ji lidé poslouchali, skutečně poslouchali. Bez ohledu na to, ke komu mluvila. Nebála se mluvit jasně a k věci. A tím hrozně moc pomáhala. Po tsunami v Japonsku v roce 2011 a zaplavení areálu jaderné elektrárny seděla ve studiu a odpovídala na otázky diváků. Chtěla jich zodpovědět co nejvíc. Vždycky jasně a stručně. Ty, co ve vysílání nestihla, zodpovídala ještě potom večer,“ vzpomíná moderátor.

Ve funkci zažila jedenáct premiérů a čtyři prezidenty. Když Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu, jasně se postavila na stranu napadeného a od chvíle, kdy Rusové vojensky napadli záporožskou jadernou elektrárnu, každý den napsala na sociální sítě, že radiační situace na Ukrajině zůstává normální.

Byla také prvním hostem pořadu Hyde Park Civilizace, a to už roku 2012:

Nahrávám video

„Všichni nám ji záviděli“

Právě Hyde Park Civilizace na ni zavzpomínal ve svém nejnovějším díle. Jeho hosty byli dva muži, kteří Drábovou velmi dobře znali: František Pazdera a Marek Ruščák.

Jaderný fyzik František Pazdera ji poprvé potkal na výběrovém řízení na předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Už tehdy podle něj převyšovala ostatní kandidáty nejméně o dva řády. Bude na ni vzpomínat nejen jako na odbornici, ale i jako na kamarádku, řekl.

Jaderný inženýr Marek Ruščák ji poznal poprvé v restauraci. Bude si ji pamatovat hlavně jako mentorku.

Podle Ruščáka Dana Drábová doslova personifikovala jadernou bezpečnost v Česku. S úsměvem přiblížil: „Říká se, že jadernému reaktoru se vždy vyká – a že u toho na vás vždy dohlíží Dana Drábová.“ Neexistoval podle něj případ, že by něco hrozilo a neřeklo se jí to – respektive vždy o tom už věděla. „Zásadním způsobem posilovala znalost úřadu, dala impuls nabírání mladých lidí a lidí ze zahraničí – udělala ten úřad mezinárodním, čímž z něj udělala funkční a poučenou instituci.“

Pazderu už u výběrového řízení uchvátila svými znalostmi. A také odvahou: tehdy byly velké spory s Rakouskem o českou jadernou energetiku – a i v tom dokázala jednat věcně například s rakouskými ekologickými aktivisty. „Nikdy nejela v osobní rovině, vždy jednala věcně,“ vysvětluje si to Ruščák. „Uměla si zjednat respekt,“ potvrzuje Pazdera.

Její pracovitosti a kvalifikace si nevšímalo jen Česko, ale i svět. Svědčí o tom řada ocenění: v Japonsku byla oceněna Řádem vycházejícího Slunce za přínos k posílení vztahů mezi Českem a Japonskem na poli jaderné spolupráce. „Byla obrovskou autoritou,“ shrnuje Ruščák.

Přestože Česko je malá země, Danu Drábovou podle něj v mezinárodních orgánech každý znal. „Dana tam nikdy nechyběla,“ doplňuje. „Několik let předsedala Sdružení evropských regulátorů,“ konstatuje Pazdera a dodává: „Mezinárodní renomé Dany Drábové bylo obrovské. Všichni nám ji záviděli.“ Její úřad totiž patřil k těm, které definovaly pravidla, jimiž se Evropa dnes řídí.

Krize

Drábová podle Pazdery dělala zcela naplno svou práci a věnovala se tomu, aby byly jaderné elektrárny bezpečné. Pomáhaly jí v tom nejen znalosti, ale i povaha. „Kdyby byla učitelkou, tak by si každý žák dal pozor, aby mu pes nesnědl domácí úkol a aby ho donesl správně a čistě,“ popisuje Ruščák s tím, že kolem sebe téměř měla jakousi auru, kdy ji člověk nechtěl zklamat. „Neexistoval svět, kde byste ji neposlechli,“ říká.

Měla podle něj velmi ráda lidi, zejména ty mladé. Její aktivita byla velmi intenzivní, přednášela pro ně, věnovala se jim.

Drábová byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) od listopadu 1999. Podporovala rozvoj české jaderné energetiky, tedy hlavně rozšíření jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Zastávala i řadu funkcí v mezinárodních organizacích. V letech 2002 až 2004 a 2010 až 2012 byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), byla předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorových orgánů (WENRA, 2006 až 2009). Angažovala se rovněž v komunální politice, byla místostarostkou Pyšel na Benešovsku, krátce zasedala i v zastupitelstvu Středočeského kraje.

„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“ To je věta, kterou se zapsala do srdcí Čechů od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, když se dostaly do ohrožení tamní jaderné elektrárny. Marek Ruščák to považoval nejen za pravidelné hlášení o radiaci, ale vlastně i obecné uklidnění, že svět je ještě v pořádku.

Podle Františka Pazdery byl ale tento postoj vlastně mnohem hlubší a starší. Už když se Ukrajina vyčlenila ze Sovětského svazu, začala jí Drábová pomáhat. „Měla velmi dobré vztahy s ředitelkou tamního jaderného dozoru, ještě před těmi událostmi v roce 2022. Když k tomu došlo, tak Dana i její ústav vyšli maximálně vstříc odborníkům z Ukrajiny, kteří potřebovali ubytování nebo práci,“ vypráví jaderný fyzik.

„Ve světě, kdy každý kráčel kličkami, ona šla rovně,“ zakončuje svou vzpomínku Marek Ruščák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 7 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.