Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a někteří farmáři tvrdí, že ukrajinské obilí je kontaminované jedy a zdraví nebezpečné. Nic takového ale inspekce neodhalila, některým zemědělcům nejspíš spíše vadí to, že je osvobozené od cla a tlačí ceny dolů. Agrární analytik Petr Havel označil informace o údajné škodlivosti ukrajinských výpěstků za mýtus.
Do boje proti ukrajinským potravinám se pustil lídr opozice Andrej Babiš. A to jednak výroky ve sněmovně, nebo třeba videem na sociální síti TikTok, kde tuto problematiku rozebírá za přítomnosti kohouta.
Proti ukrajinskému obilí brojí i prostřednictvím zavádějících výroků. Ve sněmovně řekl, že „otrávené ukrajinské obilí má první oběť, Kaufland stáhl mouku.“ Když ale redaktoři pořadu 168 hodin toto tvrzení ověřovali, zjistili, že prodejní řetězec mouku laboratorně otestoval a žádnou závadu nenalezl. To, že by šířil poplašnou zprávu, politik popírá.
Testy ukrajinského obilí pravidelně provádí i inspekce. A zkoušky prokázaly, že zrní kontaminované není. Z 97 vzorků potravinářského obilí neprošel jen jeden, a ten byl označen za „nevyhovující“ kvůli mírnému překročení limitu látky chlorpyrifos, potvrzuje mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Ani ukrajinské obilí určené pro dobytek podle kontrolního orgánu není závadné. Z dvaceti vzorků neprošly tři a hranice byla také překročena jen mírně. Vzorky příslušné úřady vyhodnotily jako „nerizikové pro zdraví lidí a zvířat“.
Podle agrárního analytika Petra Havla je údajná nebezpečnost ukrajinského obilí velký mýtus, a hodnocení (ne)kvality plodin z východoevropské země je velmi nadsazené. O tom vypovídá i monitoring závadných potravin RASFF, který provozuje EU. Z 12 282 nahlášených položek bylo z Ukrajiny pouhých 128, tedy jedno procento.
Andrej Babiš ale nezůstal jen u kvality obilí, kritizoval i to, že podle něj na Ukrajině půdu vlastní velké nadnárodní společnosti, které jsou v rukou oligarchů a zničí celé evropské zemědělství. I to expremiér tvrdí ve videu na Tiktoku.
Dovoz z Ukrajiny tvoří zlomek toho, co se v Česku vypěstuje
S těmito výroky ale nesouhlasí část zemědělců. Například předseda Asociace soukromých zemědělců Plzeňsko Radek Hora si myslí, že evropské zemědělství ničí mnoho věcí, ale ukrajinské obilí to podle něj není. Další oslovení zemědělci však v ukrajinských plodinách problém vidí. Dovoz ve velkých množstvích podle nich zapříčiňuje nízké ceny na trhu, kterým čeští farmáři nemohou konkurovat.
Po vpádu Ruska na Ukrajinu v roce 2022 vyletěla cena obilovin kvůli panice prudce vzhůru, dokonce na „historická maxima“. Země začaly v reakci na dvojnásobné ceny produkovat mnohem více. Po čase ale cena obilí zase klesla a teď je levné celosvětově. Ceny dále klesají, jelikož je nadprodukce, sklady jsou plné právě kvůli přebytkům z období začátku války.
Dovoz z Ukrajiny do Česka se sice od roku 2020 zvýšil z dvou tisíc na 56 tisíc tun, stále ale tvoří jen zlomek z osmi milionů tun, které se v tuzemsku vypěstují.
Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka se tak ukrajinské obilí stalo „falešným tématem“. Jeho dovoz do Česka situaci prý nepomáhá a je ho potřeba řešit, ale obilí z východní země není hlavním problémem, míní.
Krizi navíc přiživuje Rusko, které přes Turecko nebo Kazachstán do Evropy tlačí i svou produkci obilovin. „Podle posledních dat export ruské pšenice do EU narůstá, zatímco ten ukrajinský spíše stagnuje nebo mírně klesá,“ říká agrární analytik Havel.
