Vojenskou pomoc Polsku by Vích nepodpořil. Zbabělost, říká Bartošek

„Je to vážný incident,“ shrnul na úvod debaty Bartošek. Míní, že o náhodu nešlo, nicméně připustil, že se musí počkat na další vyšetřování. „Je tam řada podezření, o kterých se mluví. Musí se zjistit, jestli tyto drony obsahovaly například polské SIM, jestli na nich byly přídavné nádrže, které by zvyšovaly dolet,“ dodal.

„Zvláštní“ mu připadá i informace, podle které drony směřovaly například na letiště, na kterém se překládá pomoc Ukrajině. Další dle něj padaly v blízkosti muničních skladů. Rusko si prý v momentě, kdy jeho drony vlétly do polského vzdušného prostoru, mohlo udělat obrázek, kde přesně je polská protivzdušná obrana.

„Jedná se o naprosto bezprecedentní krok ze strany Ruska, je to útok na svobodu a bezpečnost státu střední Evropy,“ dodal.

Nemohly doletět z Ruska, tvrdí Vích

Vích v reakci poznamenal, že není potvrzeno to, že by se ze strany Ruska jednalo o úmysl napadnutí vzdušného prostoru. „Můj soukromý názor je, že podle typů dronů tam nemohly doletět z Ruska,“ soudí.

Bezpilotní letouny mohly dle něj doletět odjinud než z ruského území. Podotkl, že ve vnitřcích „levných dronů“ prý nebyly ani žádné nádrže. Situaci je dle něj třeba uklidnit a nechat ji celou prošetřit. „Je potřeba se připravit na jednání v rámci článku 4 Severoatlantické aliance. (…) Zatím to vypadá, že na článek číslo 5 prostě nedojde,“ konstatoval.

Moderátorka Peroutková podotkla, že dle dostupných informací byly zmíněné drony upravené tak, aby nesly extra nádrže s palivem, a trasy jejich letu i místo, odkud vyletěly, jsou známé. Vích řekl, že nechce zpochybňovat to, co prochází veřejným prostorem, ale zdůraznil, že má informace v utajovaném režimu, o kterých nemůže veřejně mluvit.

Moderátorka se dále zeptala, jak moc jej znepokojují aktivity Ruska – i vzhledem k tomu, že jeho invazní jednotky jsou stále více agresivní na Ukrajině. Vích odvětil, že je potřeba veškeré kroky zvažovat s rozumem, nicméně incident se podle něj nedá brát na lehkou váhu. „Jednání nebyla skončena a uvidíme, kdy dojde k nějakému pokroku, co se týká mírové dohody, případně jednání o bezpečnostních zárukách,“ vyjmenoval.

Bartošek chce jasnou reakci, Vích odmítá „vleklý konflikt s Ruskem“

Bartošek vyzval ke „tvrdé a jednoznačné reakci ze strany států NATO“. „Přece nemůžeme čekat na to, jak se na nás z Ruska smějí a dělají na nás dlouhý nos,“ uvedl. Rusku prý vyhovuje tvrzení, že „si to odehrála Ukrajina sama“. Pokud se nic nestane, tak si to podle něj Moskva vyloží jako slabost Evropy.

Jedno z možných řešení je podle něj vyslání sil rychlé reakce do baltských států, případně by prosazoval vznik bezletové stokilometrové zóny na ukrajinském území – po dohodě s Kyjevem. Tu by měly hlídat členské státy NATO, zmínil polské, slovenské či maďarské hranice.

Vích zdůraznil potřebu jednání na základě článku 4. Předsunuté síly v Pobaltí jsou, řekl s tím, že avizovaná pomoc českých vrtulníků je dle něj dostatečná. Bartošek v reakci odmítl „politiku zbabělosti ANO a SPD“, zdůraznil potřebu ctít mezinárodní závazky.

V otázce případného užití článku 5, pokud by ruské útoky na Polsko pokračovaly, by dle Vícha záleželo na tom, co by Varšava požadovala. „To není přece, že a priori pošleme úplně všechno. Aliance má 32 států, každý má určité schopnosti, nemůžou všichni dělat všechno,“ prohlásil. Odmítl užití bojových jednotek. „My se nechceme nechat zatáhnout do nějakého vleklého konfliktu s Ruskem,“ dodal.

Dle Bartoška nejsou Víchova slova vyjádřením „odvahy, ale zbabělosti“. Vícha se tázal, zda by v Poslanecké sněmovně hlasoval pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o to Varšava požádala. Vích to odmítl, odkázal na pozici Česka coby vnitrozemského státu. Zdůvodnil to také stavem české armády, která je na tom dle něj „možná nejhůře v novodobé historii“.

V případě referenda o setrvání v NATO, které SPD požaduje, by prý Vích hlasoval pro neutralitu. To je dle Bartoška krok proti zájmu bezpečnosti Česka.