Dvě procenta HDP na obranu chce dát vláda už v roce 2024, shodli se Fiala s Černochovou

Nahrávám video

O modernizaci armády a tématech spojených s válkou na Ukrajině hovořil ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Shodli se na tom, že cílem kabinetu je dávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2024, podle původního plánu to mělo být až o rok později. Černochová zároveň ujistila, že posílání vojenského materiálu na Ukrajinu nijak neohrožuje obranyschopnost Česka.

„Ministerstvo obrany i armáda trpěly dlouhodobým podfinancováním, modernizace armády neprobíhala tak, jak jsme si představovali. Ruská agrese potvrdila, že armáda jako priorita je naprosto správná,“ řekl po schůzce Fiala. 

Doplnil, že Česko již Ukrajině dodalo vojenský materiál za 3,8 miliardy korun, přičemž minimálně 80 procent této sumy Česko dostane zpět. „Stěžejní součástí modernizace armády je český obranný průmysl. Že se ho daří zapojovat, je důležitá zpráva. Reagujeme na aktuální bezpečnostní hrozby, chceme dávat dvě procenta HDP na obranu – původní cíl byl v roce 2025, děláme ale vše pro to, abychom tohoto závazku dosáhli už v roce 2024,“ zdůraznil předseda vlády.

Připustil, že to bude ambiciózní a ne úplně snadné z hlediska rozpočtu a kapacit ministerstva obrany. „Víme, co je potřeba udělat, budeme na tom pracovat a snažit se to stihnout,“ doplnil. 

Fiala uvedl, že za minulých vlád trpěla armáda dlouhodobě podfinancováním, patřila mezi první kapitoly, kde se šetřilo. Pod nynějším vedením se podle něj podařilo řadu věcí rozhýbat a armáda směřuje k modernizaci a zvýšení české obranyschopnosti. Ocenil mimo jiné zahájené jednání se Spojenými státy o nadzvukových letounech F-35. „Je to určitě jeden z klíčových kroků pro modernizaci armády,“ podotkl. Zmínil, že je rovněž důležité posílení východního křídla Aliance a mandát pro zahraniční operace. 

Černochová věří, že válka brzy skončí

„Velmi si vážím toho, že jako první vláda můžeme na důkazech demonstrovat, že to s modernizací armády myslíme vážně. Jsem velmi ráda, jak se vyvíjí situace na Ukrajině, že ruští vojáci odtamtud prchají. Věřím, že ten konflikt brzy skončí,“ nechala se slyšet Černochová.

Dodala, že nechce, aby se ve veřejném prostoru šířily lži, že posíláním vojenského materiálu na Ukrajinu ohrožuje vláda obranyschopnost Česka. Je to podle ní přesně naopak – poukázala přitom na dary techniky od spojenců. „Už teď jsme v plusu v tom, co jsme na Ukrajinu poslali a co jsme od našich spojenců dostali,“ zdůraznila ministryně. Nebyl to záměr vlády, ale nakonec to tak je, doplnila. Bez vojenských darů na Ukrajinu by podle ní naopak hrozilo, že ruský prezident Vladimir Putin a jeho vojáci budou po Ukrajině pokračovat dál na západ. 

V posledních letech armáda uzavřela také několik významných akvizičních projektů, nejvýznamnější zakázky ministerstvo ale teprve čekají. Vláda již v létě rozhodla, že bude jednat napřímo se Švédskem o nákupu více než 200 pásových bojových vozidel pěchoty a se Spojenými státy o pořízení nadzvukových letounů F-35. 

Termíny postupů a schůzek

Podle Černochové má tým jednající o stíhacích letounech již dohodnuty termíny postupů a schůzek. Během října by mohl vyjet do Spojených států na první kolo jednání. Za civilní část ministerstva obrany v něm budou ekonomická náměstkyně Blanka Cupáková a náměstek Jan Jireš, informovala Černochová. 

Sestaven je i vyjednávací tým pro nákup pásových bojových vozidel ze Švédska, ve kterém jsou za obranu náměstci František Šulc a Lubor Koudelka. 

Černochová rovněž poznamenala, že polský ministr obrany Mariusz Blaszczak nabídl know-how z polského vyjednávání se Spojenými státy o nákupu F-35.

Hodnota zakázky bude v řádu vyšších desítek miliard korun, stejně jako pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV-90 ze Švédska. Podle předchozího tendru, který byl v létě zrušen, byla předpokládaná cena přes padesát miliard korun. O tomto nákupu už ministerstvo začalo se Švédskem vyjednávat. Na začátku září jeho zástupcům předalo technické požadavky na vozidla.

Politický závazek

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že současná vláda navazuje na uzavřené projekty, které podepisoval on sám – jde o dodávky ručních zbraní, munice a dalšího. Zmínil však, že hnutí ANO plně podporuje navyšování rozpočtu na obranu. Dodal, že jde o politický závazek a záležet bude na tom, v jaké kondici bude česká ekonomika. „Když se na to podívám optikou makroekonomické predikce, tak v těch číslech by to v příštím roce mělo být 148 miliard a 156 miliard v roce 2024,“ podotkl.

Dané finanční procesy však podle něj musí být navázány na projekty ministerstva obrany. „Konkrétně dneska v tom bilančním jednání jsem neslyšel žádné bilanční projekty, které by chtěla vláda v rámci těchto prostředků realizovat.“ Zmínil, že jde o velmi složitý resort, o obrovské zakázky a na hodnocení kroků ministryně je brzy. 

Česká armáda je nyní podle Metnara obranyschopná, ale je potřeba odstranit přetrvávající nedostatky, hlavně v zastaralé technice

Ve vyjednávání o koupi F-35 nebude hrát hlavní roli cena

Náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš upozorňuje, že při pořizování čtyřiadvaceti letadel F-35 nebude hrát roli pouze jejich cena. „Budeme se bavit také o provozních nákladech, také o tom, jak upravit infrastrukturu na českých leteckých základnách,“ přibližuje a dodává, že je také nezbytné debatovat o jejich efektivním využití.

Velmi významnou součástí jednání o nákupu letounů budou dle Jireše zejména možnosti průmyslové spolupráce. „To znamená, do jaké míry český obranný průmysl bude do výroby letounů zapojen,“ říká náměstek.

V minulých letech se uskutečnila řada tendrů, některé skončily úspěšně, jiné – jako například nákup bojových vozidel pěchoty – byly neúspěšné. Podle Jireše za neúspěchy může především rigidní legislativa a personální nedostatky. „Také byla před osmi, deseti lety v Česku vytvořena atmosféra, která vedla předchozí vlády k přehnané opatrnosti v oblasti armádních akvizic,“ dodává s odkazem na kauzu CASA.

Podle Jireše jsou zkušenosti z rusko-ukrajinského konfliktu ohledně používání zbraňových systémů cenné. „Čeká nás komplexní vyhodnocení zkušeností, jak na národní, tak na úrovni NATO. To se promítne do obranného plánování a do plánů na pořízení zbraňových systémů.“

Úředníci ministerstva obrany nejsou dostatečně proškolení, domnívá se analytik

 Vedoucí analytik Transparency International Marek Chromý se domnívá, že k urychlení nákupů bojové techniky není nutné měnit legislativu, ale zaměřit se především na vzdělávání úředníků ministerstva obrany. „Zákonné procesy jsou nastavené dobře, úředníci se s nimi ale ne vždy dokáží popasovat,“ říká.

Dalším problémem podle něj byla chybná politická rozhodnutí minulých politiků. „Na tendru na pásová bojová vozidla pěchoty jsme viděli chybná rozhodnutí tehdejšího ministra Lubomíra Metnara (za ANO) a jeho náměstků (…), je potřeba být odhodlanější a dělat razantní kroky.“

Chromý se domnívá, že současné vedení resortu obrany by mělo lépe komunikovat s veřejností. „Mělo by lépe komunikovat, proč zrovna tento výrobek, a ne ten konkurenční,“ přibližuje.

Nahrávám video

Obranný průmysl ohrožují ceny energií

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek upozorňuje, že role českého obranného průmyslu není pouze ekonomická, ale také bezpečnostní. „V případě jakékoliv krize musí průmysl garantovat, že je schopen udržet techniku v bojeschopném stavu. Je proto důležité zapojit ho (…) alespoň do subdodávek.“

Obranný průmysl začíná podle Hynka ohrožovat energetická krize. „Stačí, když vypadne výroba kyseliny dusičné – to nepřeháním. Český voják si pak nevystřelí, protože je to klíčová položka pro výrobu střelného prachu. Její výroba je velmi energeticky náročná záležitost,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 3 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.