Ekonomická pomoc není dostatečná, kritizovala v superdebatě opozice. Podle koalice kabinet krizi zvládá

Nahrávám video

Po sérii předvolebních debat, v nichž se představili lídři politických sil v jednotlivých krajích, nabídla ve čtvrtek večer Česká televize superdebatu. O vztahu národní a krajské politiky v ní diskutovalo devět předsedů nejsilnějších stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně. Zásadním tématem druhé části debaty byly ekonomické dopady pandemie nového koronaviru.

Vojtěch Filip (KSČM) v debatě hájil „vypnutí“ ekonomiky během jarní vlny pandemie. „To udělala většina států, a ty státy, které to neudělaly, například Švédsko, měly tu krizi mnohem hlubší, delší, větší smrtnost, takže je evidentní, že to vypnutí ekonomiky mělo nějaký smysl,“ uvedl. Na řešení krize se podle něj musí podílet nejen stát, ale také kraje, obce i občan jako zaměstnanec i zaměstnavatel.

„Ve chvíli, kdy stát vypne ekonomiku, tak samozřejmě má povinnost pomoci podnikatelům a všem zaměstnancům, kterých se to dotýká,“ uvedl Petr Fiala (ODS). Opozice podle něj na jaře přinesla řadu podpůrných opatření, která fungují. Některé programy, jako takzvaná pětadvacítka, by měly být znovu nastartovány, doplnil.

Andrej Babiš (ANO) se ohradil proti tvrzení, že vláda krizi nezvládla. „Zvládli jsme perfektně první vlnu. Co je kritérium? Kritérium bude zadlužení, nezaměstnanost, propad HDP a počet zemřelých,“ prohlásil. „My to zvládáme a také to zvládneme,“ dodal. Zmínil, že vláda vytvořila řadu ekonomických programů, včetně chystaného kurzarbeitu.

„Česká republika nejsou jenom velké průmyslové firmy, zemědělské firmy a těžba,“ uvedl v debatě Ivan Bartoš (Piráti). Připomněl těžkou situaci lidí působících v kultuře. „To je zásadní kritérium, nenechat padnout toho člověka na dno,“ dodal a kritizoval, že vládní opatření jsou pomalá. Na „pětadvacítku“ se podle něj čekalo dva měsíce.

Podle Jana Hamáčka (ČSSD) na podzim nenastane takové omezení ekonomiky jako na jaře. „Nikdo nechce vypnout ekonomiku. Proto jsou opatření tak razantní v oblasti shromažďování, proto se uvažuje o tom, že se budou zavírat školy,“ uvedl. „Nehrozí opakování vypnutí, kdy jsme museli plošně do ekonomiky cpát peníze,“ dodal. Pokud se podle něj ukáže, že nějaké segmenty, jako pohostinství, jsou postiženy, tak dostanou pomoc.

„Pan ministr Hamáček říká, že nehrozí vypnutí ekonomiky, ale vždyť vy už jste vypnuli spoustu lidí. Nemají peníze, nemůžou platit nájem a podobně,“ prohlásil Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že jeho hnutí připravilo desítky návrhů, z nichž některé si vláda osvojila, jiné ale odmítá, kritizoval.

„Předložil jsem tento týden návrh na ošetřovné. To je dneska nejvíce postižená skupina osob, takže za KDU-ČSL my se opravdu snažíme fungovat,“ uvedl Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ve volební debatě také prohlásil, že vláda dostatečně neřeší problémy sucha nebo ochrany půdy.

Vít Rakušan (STAN) kritizoval nedostatečné kompenzace krajům. „V debatě jsme slyšeli, že všichni se musí podílet. Jistěže ano. Ale v případě, že kraje, města a obce nebudou mít peníze, tak nedojde k té mantře, o které mluví pan premiér, že se z krize proinvestujeme. Ty peníze naopak musíme nechat samosprávám a krajům,“ uvedl.

Také Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se domnívá, že krajům je třeba pomoci nahradit výpadek příjmů tak, aby měly možnost investovat. „A aby mohly tím pádem těmi investicemi dát práci lidem. Protože na zakázkách se pak samozřejmě podílejí živnostníci a malé firmy a střední firmy,“ uvedla. Lidé v kultuře nebo gastronomii, pokud byla jejich činnost omezena, by měli dostat pomoc od státu.

Nahrávám video

Andrej Babiš (ANO) uvedl, že není pravda, že vláda nepodpořila kraje. „Kraje tento rok dostanou 260 miliard, to je o 24 miliard víc než minulý rok,“ řekl v debatě. Ohradil se také proti tvrzení, že vláda zanedbala problém sucha a zmínil projekty ministerstva zemědělství a životního prostředí proti suchu nebo proti kůrovcové kalamitě.

„Nedá se přejít věta vládních představitelů, že stát nevypíná ekonomiku,“ prohlásil v debatě Petr Fiala (ODS). „Co se vlastně děje? Omezování pohybu osob, regulace všech možných odvětví, ta přece má závažné ekonomické dopady,“ upozornil. Doplnil, že i kraje budou mít výpadky příjmů a proto je třeba jim pomoci.

„To je totální farizejství od těch, kteří říkají, že je něco zanedbáno. Všechny strany opozice předkládají lecjaké návrhy, ale když bylo nutné hlasovat o tom, že se to zafinancuje, že podpoří státní rozpočet, tak to odmítly,“ kritizoval Vojtěch Filip (KSČM). „My jsme tu odpovědnost na sebe vzali, že jsme podpořili státní rozpočet, včetně jeho deficitu,“ dodal.

Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že vláda dala krajům dost peněz. „Dostaly víc peněz, než byl daňový výpadek, takže si stěžovat nemohou,“ prohlásil. Pokud opozice navrhuje větší odškodnění a víc peněz pro kraje, je třeba se bavit o tom, jak posílit příjmovou stránku státního rozpočtu, uvedl s tím, že navrhuje například zdanit velké banky a část financí poslat krajům.

Ivan Bartoš (Piráti) uvažoval o tom, co je potřeba, aby nenastal lockdown, tedy hromadné omezení pohybu. Podle něj je potřeba, aby lidé, kteří mají příznaky, zůstali doma, ale také musí fungovat testování, aby měli brzy výsledky. „Ale podívejte se, co provázelo první vlnu a co už teď kvůli tomu chaosu tak moc není. Solidarita lidí, vzájemná, celorepubliková k těm lidem,“ upozornil.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že by byl rád, kdyby se sportovní a volnočasové aktivity lidí omezovaly co nejméně. To platí i pro podporu těchto aktivit od státu, krajů nebo obcí. „Odrazí se to na fyzickém i psychickém zdraví,“ varoval. Dále kritizoval, že vláda podle něj nevyužívá nabídku lidí z byznysu, kteří nabízejí svoje projekty v boji proti pandemii.

Nahrávám video

Tomio Okamura (SPD) se vyjádřil k tématu možného vzniku vyšetřovací komise. V prvé řadě podle něj musí Nejvyšší kontrolní úřad došetřit zakázky na ochranné prostředky, které se dělaly v nouzovém stavu na jaře. Kromě toho vyzval vládu, aby  „dala na stůl jasná data, kdo skutečně zemřel na covid, protože to není jasné a ta data nejsou“.

Vznik vyšetřovací komise podpořila i Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „TOP 09 byla navrhovatelem takové vyšetřovací komise už na jaře, protože opravdu tady v tom jarním nouzovém stavu létaly miliardy,“ uvedla. Ministerstvo se podle ní nyní některých ochranných prostředků zbavovalo, když je poštou rozesílalo seniorům.

Vít Rakušan (STAN) se vyjádřil také k situaci nových krajských vedení v pokračující pandemii. „Určitě noví hejtmani budou mít nejtěžší situaci za historii krajů. Nástup bude velmi ostrý,“ zdůraznil. Vláda by s nimi měla efektivněji komunikovat, uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 7 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 8 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 12 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 14 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.