Ochrana vody a krajiny je prioritou, shodli se zástupci parlamentních stran v diskusi

Nahrávám video

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Prioritou se podle diskutujích musí stát ochrana vody a půdy i obnova lesů zdecimovaných suchem a kůrovcem. Jsou to faktory, které jdou ve výsledku při boji s klimatickou změnou ruku v ruce: pokud jsou lesy a půda v dobré kondici – dokážou vodu do krajiny v době sucha dodávat vypařováním, a naopak během extrémních dešťů ji pohlcovat a zabraňovat povodním.

„Jsme vystaveni dopadům klimatické změny, pro koalici Pirátů a STAN je důležité pracovat s krajinou, aby byly lesy odolné,“ zůraznila v debatě předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Koalice Pirátů a STAN je podle ní připravena zvážit ukotvení ochrany vody v ústavě. 

Podobně na věc pohlíží i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Voda se stává čím dál dražší a vzácnější komoditou, je důležité ji chránit. Naše koalice chce, aby byla i v ústavě ochrana vody.“ Vedle legislativního procesu ale musí podle ní dojít ke změnám přímo v krajině: k zadržení vody by mělo podle Pekarové Adamové přispět i budování remízků, tůní nebo vysazování odolnějších lesů.

Poslanec a místopředseda ČSSD Jiří Běhounek však upozornil, že „tůňka nám pitnou vodu nepřinese“ a kritizoval dlouhé debaty o vzniku nových přehrad v Česku; v posledních letech se hovoří o šesti nových projektech.

„Od nás všechna voda odteče, pokud si ji tady nedokážeme zadržet. Kdyby nebyla Želivka a Švihov, Praha dnes nemá co pít. To si musíme uvědomit. Ministr Toman už ústavní ochranu vody připravil, tak jsem zvědav, jak se k tomu nová sněmovna postaví,“ podotkl Běhounek.

Nové stromy jako krmivo pro zvěř?

„Je třeba každou přehradu zvážit, přesvědčit se, že to bude fungovat. Abychom byli schopni tu nádrž vůbec naplnit,“ reagoval na Běhounkova slova místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS).

„Pokud sto let nebo víc vyháníte vodu z krajiny, pak ji tam za dvacet let nevrátíte,“ zdůraznil Bendl s tím, že je třeba urychlit pozemkové úpravy a obnovu lesů, což však často naráží na přemnoženou spárkatou zvěř, pro kterou se vysazené stromky stávají kvalitním krmivem.

Také předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO) vidí potíž při obnově lesů postižených suchem a kůrovcovou kalamitou právě v přemnožené zvěři, proto je podle něj nutné rychle vyřešit novou podobu mysliveckého zákona. Další věcí je podle něj zbavit republiku smrkových monokultur. „Kůrovec nám ukázal, že před 100 lety, kdy se začaly vysazovat monokultury, to byla špatná cesta. Ale přijali jsme zákony, díky nimž jde dost peněz na obnovu lesů, na pestrou druhovou skladbu. Lesy ČR dávají ročně asi dvě miliardy korun na výsadbu,“ upřesnil.

Nulové emise: příležitost k růstu, nebo obavy ze ztrát?

Česko se zavázalo společně se zbytkem EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyčíslil náklady na „smazání“ české uhlíkové stopy na 675 miliard korun. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí Jany Krutákové (STAN) je třeba rychle začít zvažovat opatření, která ke splnění tohoto závazku budou třeba.

„A je potřeba je hned dělat, protože je pět minut po dvanácté. Evropská unie bude opatření podporovat, takže budeme mít i zdroje formou dotací,“ dodala poslankyně Starostů s tím, že do snahy o snížení emisí se musí zapojit celý svět včetně klíčových hráčů, jako je Rusko, Čína a Spojené státy. „Ale někde začít musíme, takže začneme u nás,“ vyzvala.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka připustil, že Česko není v oblasti „zelené“ infrastruktury a technologií v nejlepší pozici, je ale třeba pracovat na tom, aby se stát začal posouvat správným směrem.

„Nechci říkat, že jen elektromobilita je jediný správný směr. Ale myslím, že to bude důležitý sektor. Bude to dávat logiku tehdy, když lidé, kteří mají střechy a fasády, na nich budou mít fotovoltaický panel. Aby nebyl na polích. A aby z něj využívali elektřinu pro své domácnosti a třeba z něj i nabíjeli auto. Vyrábět dnes elektromobil a nabíjet ho z elektrárny, která jede na fosilní paliva, není to, co chceme,“ zdůraznil Jurečka s tím, že oblast nabízí velký potenciál pro inovativní české firmy.

To členka sněmovního výboru pro životní prostředí a poslankyně SPD Karla Maříková nedává elektromobilitě velké naděje. „Elektromobily potřebují lithiové baterie, přidává se do nich také kobalt. Mimochodem až 60 procent se ho těží v Demokratické republice Kongo, kde ho těží lidé bez ochranných pomůcek, ale také děti,“ připomněla. „Další věc je nabíjení, nemáme dostatek stanic. Jak budeme schopní zajistit, aby – pokud stanice postavíme - nestrhly celou síť?“ tázala se v diskusi a svým kolegům připomněla, že „až tenhle boom přestane, budeme řešit, jak baterie likvidovat.“

Automobilový průmysl nyní zaměstnává v Česku 170 tisíc lidí přímo, s navazujícími obory je to až 400 tisíc lidí. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Marie Pěnčíkové (KSČM) by však automobilový průmysl v nových podmínkách tolik lidí neuživil.

„Pokud přejdeme čistě jen na elektromobily, které jsou v současné době drahé, tedy pro běžného občana nedostupné, bude nám klesat výroba a tím pádem nám budou stoupat sociální problémy, protože nám poroste nezaměstnanost,“ varovala zástupkyně komunistů v debatě.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 5 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.