Rozhodnutí ohledně summitu NATO na jednání vlády nepadlo, řekl Pavel

Prezident v pondělí přišel na jednání vlády ujasnit si pozice ústavních činitelů v rámci výkonu exekutivní moci ve státě. Zopakoval, že nevidí důvod proč by se praxe ohledně účasti vrcholných státních činitelů na summitech NATO měla měnit.

„Já se přiznám, že opravdu nevidím tu situaci tak, že by vláda měla rozhodovat o tom, kam prezident pojede, nebo nepojede. To je dáno ústavou. Tady se spíše jedná o to, jestli vláda vytvoří organizační a administrativní podmínky pro to, aby prezident mohl jet, anebo jestli prostřednictvím těchto podmínek bude omezovat výkon jeho pravomocí,“ řekl po jednání Pavel.

Pavel řekl, že dva měsíce nedostal od vlády odpověď na svou kompromisní nabídku, že by se mohl zúčastnit neformální části summitu, která se bude zabývat otázkami bezpečnosti v Evropě a přístupem Aliance ke změnám v aktuální bezpečnostní situaci. Premiér a ministři by pak podle jeho návrhu na oficiálním jednání hájili výdaje na obranu a naplňování českých závazků.

Podle Macinky však není namístě bagatelizovat význam neformální večeře. „Svádí to k tomu, aby si lidé mysleli, že to je něco nepodstatného, kde se neřeší nic vážného,“ uvedl. Jde ale možná o důležitější část summitu pro zahraniční i domácí politiku, protože tam s lídry lze diskutovat o řadě jiných agend, míní. 

Vláda s prezidentem se v posledních měsících o složení delegace na červencový alianční summit přou. Pavel má připravenou kompetenční žalobu pro případ, že ho vláda do delegace nezařadí. Chápal by to jako omezování svých pravomocí.

Macinka uvedl, že při zhruba dvacetiminutové účasti prezidenta o kompetenční žalobě nikdo nemluvil. „Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, že by nás dával k soudu, tak už bych to bral za akt nepřátelství. Tak doufám, že k tomu nedojde,“ uvedl. Prezident řekl, co si myslí. „My potvrdili, že budeme rozhodovat 22. června, a tím jsme tento bod ukončili,“ řekl ministr.

Pavel v čele delegace OSN

„Vládě jsem dnes jako celku představil svůj pohled na věc. Ocenil jsem, že přijala rozhodnutí o vedoucím delegace na Valném shromáždění OSN. Požádal jsem vládu, aby stejně civilizovaně přistoupila i k našemu zastupování na summitu NATO,“ doplnil prezident.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání vlády řekl, že si kvůli delegaci do OSN v uplynulých dnech a týdnech vyměnil několik dopisů s Kanceláří prezidenta republiky. „Ve kterém mi sdělovali, že tam prezident moc chce jet a má to v úmyslu,“ řekl.

„Ze sdělení pana kancléře vím, že jsou připraveni pohybovat se v nějakých mantinelech, které budou vycházet z podkladů, které jim poskytneme, a proto jsem dnes navrhl, aby národním řečníkem byl prezident,“ dodal ministr. V pondělí se podle něho otvírá registrace národních řečníků na Valné shromáždění, a Česko tak bude moci žádat o časy pro vystoupení, které prezident preferuje.

Vláda podle dřívějších vyjádření počítá na summitu s účastí premiéra a ministrů obrany a zahraničních věcí. Jedním z hlavních témat bude plnění závazků členských zemí NATO a Babiš dříve uvedl, že české výdaje na obranu by měl na summitu obhajovat kabinet.

Česko podle něj letos nejspíš nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pro deník Financial Times (FT) Babiš uvedl, že Česko má výhodu v tom, že český premiér je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry.

Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura na sociálních sítích uvedl, že nesouhlasí s účastí prezidenta na summitu NATO v Ankaře, „protože je to lídr opozice a reprezentuje zcela opačnou politiku, než reprezentuje naše vláda“.

Pavel má z NATO cenné zkušenosti, zní z opozice

Podle poslance a místopředsedy zahraničního výboru Petra Sokola (ODS) současná situace škodí Česku a jeho národním zájmům. „Na summit by měla jet co nejsilnější delegace,“ řekl pro ČT a dodal, že Pavel má bohaté zkušenosti z NATO, kde zastával jednu z nejvyšších funkcí.

„Česká republika by se neměla o tu jeho schopnost a ty jeho zkušenosti ochuzovat a měla by tam být vyslána delegace, které se zúčastní jak prezident, tak premiér, aby tam byly naše zájmy co nejlépe hájeny,“ míní Sokol.

Prezident by měl reprezentovat Česko na summitu i podle Marka Ženíška (TOP 09). „Jednak proto, že to tak bylo vždy, pouze s jednou výjimkou, kdy Miloš Zeman kvůli zdravotním problémům sám požádal premiéra, aby ho zastoupil. Pak kvůli tomu, že nás celá tato situace poškozuje navenek,“ míní místopředseda zahraničního výboru a rovněž připomíná Pavlovy zkušenosti z Aliance.

„Jeho kontakty a jeho informace jsou něco, co by vláda měla vzít v potaz a měla by za to být ráda,“ řekl Ženíšek, podle něhož vláda nemůže prezidentovi zakázat, aby vykonával své pravomoci a na summit odjel.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu STAN Jana Berkiho je odkládání rozhodnutí o složení delegace na summit NATO zcela zbytečné. „Vláda by měla využít dobrého jména našeho pana prezidenta právě ve strukturách NATO k tomu, aby reprezentoval dobře naši zemi,“ řekl Berki a dodal, že rozdělení programu mezi prezidenta a premiéra na summitu by považoval „za rozumné řešení.“

Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) potvrdil, že Piráti podporují účast Pavla na summitu. „Je to důležitý hráč i historicky. V době, kdy se bavíme o bezpečnosti Evropy a Ukrajiny a jednotě Aliance, je potřeba, aby Česko reprezentovali lidé, kteří mají respekt u spojenců a rozumí bezpečnostní politice,“ řekl bývalý předseda strany a doplnil, že premiér by se měl s prezidentem domluvit.

„Myslím, že se již v minulosti ukázalo, že nás několikrát reprezentoval prezident na takové akci. Hlavně mě mrzí celá ta situace, že se na tom není schopen pan premiér s panem prezidentem dohodnout,“ uvedl 1. místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila.

Podle něj to shazuje renomé České republiky před zahraničními partnery. Zároveň označil odsouvání rozhodnutí o složení delegace pro nadcházející summit NATO v Ankaře za poškození obrazu země v zahraničí. „Považuji to trošku za takovou mlhu dní, že to vláda dělá schválně,“ dodal.

Další program jednání vlády

Na pondělním jednání vlády bylo přijato zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Stát posílá do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce, kterými jsou děti, senioři nebo nezaměstnání, 2188 korun měsíčně, celkem za rok téměř 158 miliard korun. Současná legislativa počítá s automatickou valorizací částky podle vývoje ekonomiky, příští rok se podle tohoto mechanismu měla zvednout zhruba o 3,17 miliardy korun.

Kladně se kabinet postavil k úpravě podmínek pro autorizovanou obalovou společnost, jak je navrhla poslankyně ANO Berenika Peštová. Na programu vlády byla také dokumentace k Národnímu plánu obnovy či smlouva mezi Českem, Polskem a Slovenskem o trojstátním hraničním bodu Beskydy. Ministři se zabývali i zprávou o vnitřní bezpečnosti v tuzemsku v loňském roce.