Téma Turka je dle Babiše i Hradu uzavřené. Macinka mluví o prezidentském aktivismu

„Otázka Turka ve vládě je podle mého názoru uzavřena, protože pan prezident není ochoten ho jmenovat ministrem, takže tohle už je pryč a už se k tomu nebudeme vracet,“ sdělil po jednání s hlavou státu Babiš.

„Prezident zopakoval, že jeho rozhodnutí o nejmenování Filipa Turka ministrem je konečné. Je přitom přesvědčen, že nejmenování je zcela v souladu s ústavou a že své stanovisko dostatečně vysvětlil v dopise předsedovi vlády založeném na ústavněprávních argumentech. Jediná instituce, která by mohla rozhodnout o opaku, je Ústavní soud,“ stojí v prohlášení Hradu.

„Prezident Pavel možná bojuje vnitřní boj s temnou stránkou své osobnosti a minulosti,“ zdůvodnil Macinka před poslanci neochotu hlavy státu jmenovat Turka ministrem. Připomínal prezidentovo předlistopadové působení a výroky.

Na schůzi vyvolané opozicí k vyslovení nedůvěry vládě Macinka mluvil o prezidentském aktivismu a o útoku na ústavu. „Ústava není esejí o osobních sympatiích,“ podotkl také. Opozice podle něj vyvolala nynější schůzi kvůli tomu, že se Pavel rozhodl svévolně vstoupit do pravomocí vlády. Prezident není personální komisí vlády, prezident má konat, ne selektovat, míní vicepremiér. Pavel už nikdy nebude prezidentem všech, tento most byl prostě spálen, prohlásil také předseda Motoristů.

Turka prezident odmítl jmenovat kvůli jeho postojům a výrokům. V kabinetu, který vznikl v polovině prosince, vykonává funkci ministra životního prostředí předseda Motoristů Macinka, který současně vede českou diplomacii. Kvůli nejmenování Turka se Macinka s prezidentem dostal do konfliktu. Podobně jako premiér ale odmítá podat ve věci kompetenční žalobu. Turka jmenovala vláda zmocněncem pro klimatickou změnu a Green Deal, kancelář má na ministerstvu.

Pavel je dle Hradu nyní připraven jmenovat nového ministra a očekává, že Babiš mu navrhne nové jméno. Předseda SPD a šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura předpokládá, že Motoristé přijdou s řešením situace ve vedení resortu životního prostředí. „Bude to otázka dohody premiéra s panem předsedou Macinkou. Teď je určitě dostatečně velký prostor, aby si Motoristé promysleli řešení a přišli s návrhem, jestli s ním přijít chtějí,“ podotkl Okamura. Nemusí to ale podle něj být v řádu dnů či týdnů.

Sám Turek se nicméně nechal slyšet, že Motoristé žádného jiného kandidáta nenavrhnou. Strana už podle něj vůči Pavlovi udělala ústupek tím, když poslance místo původně zvažovaného ministerstva zahraničí nominovala do čela resortu životního prostředí.

Turek nicméně nepovažuje za ideální, aby celé čtyři roky řídil Macinka obě ministerstva. „Je to samozřejmě nějaký kompromis, ale je to problém na straně pana prezidenta. My s tím víc udělat nemůžeme, my jsme udělali ústupek a další už neuděláme,“ prohlásil Turek v rozhovoru pro Radiožurnál. Šéf sněmovní frakce Motoristů Boris Šťastný sdělil, že o další nominaci na ministra zatím strana nehovořila.

Babiš odpoledne v Itálii po jednání s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou avizoval, že na Motoristy nebude tlačit, aby navrhli jiného kandidáta. „My máme samozřejmě koaliční smlouvu, která jasně říká, že každá koaliční strana navrhuje své kandidáty, a já tedy nemám možnost měnit jejich názor,“ řekl premiér, podle něhož je faktem, „že jsme se dostali do patové situace“. Pokud však Motoristé uznají, že by chtěli jmenovat někoho jiného než Turka, návrh hlavě státu předloží. Zatím to tak ale podle něj nevypadá.

Babiš také dodal, že už situaci nechce řešit a ztrácet na ní energii. Věnovat se prý chce důležitějším věcem. K vystoupení Macinky ve sněmovně řekl, že předpokládá, že šlo o poslední konfrontační vystoupení ze strany koaličních partnerů.

Babiš a Pavel řešili i „zklidnění situace“

Po ranním jednání s prezidentem, které vyvolaly události minulého týdne, kdy Pavel zveřejnil textové zprávy, které posílal jeho poradci ministr zahraničí Macinka, Babiš zopakoval, že vláda nemá zájem o konflikt. „Konstatovali jsme společně, že máme zájem, aby se situace ohledně různých výroků zklidnila,“ ujistil.

„Prezident republiky a předseda vlády se během setkání shodli, že chtějí hledat na různé aspekty politiky kompromisní řešení. Prezident republiky je přesvědčen, že předseda vlády bude tlumit případné rozpory s koaličním partnery a ministry vlády tak, aby nevyvolávaly situace, které ohrožují české zájmy nebo oslabují pozici České republiky v zahraničí,“ informoval Hrad.

Babiš už minulý týden uvedl, že vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem. Pokládá Macinkovy zprávy za nešťastně formulované, na druhou stranu chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování Turka ministrem.

Politologové: Je to vítězství Hradu

Vyústění sporu kolem Turka hodnotí politologové jako jednoznačný úspěch prezidenta, největším poraženým jsou podle nich Motoristé. „Myslím si, že je to vítězství Hradu. Babiš jednoznačně prohlásil, že Turek ve vládě nebude a že je to uzavřená záležitost,“ řekl Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj Pavlovi pomohlo zveřejnění zpráv, které zaslal Macinka. „Sehrálo to roli i v kontextu nedělní demonstrace Milionu chvilek, která byla velmi hojně navštívená. Babiš hodně dává na veřejné mínění a zjevně nechtěl riskovat masové protesty proti Motoristům, potažmo vládě,“ dodal Mlejnek.

Podobně situaci hodnotí i politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Univerzity. „Celá dvojkauza Turek–Macinka má dva vítěze, a to především prezidenta Pavla a premiéra Babiše. Jednoho jasného poraženého ale také, a tím jsou Motoristé,“ poznamenal. Mrklas souhlasí s Mlejnkem v tom, že svou roli sehrál i veřejný tlak.

Motoristé se nyní podle politologů ocitají v obtížné pozici. „Budou muset přijít s novým kandidátem, což znamená přiznat poměrně zásadní porážku,“ míní Mrklas. Vztahy v koalici jsou podle něj na bodu mrazu, zároveň však jde o takzvané manželství z rozumu. „Výsledkem nejspíš bude, že to všichni nějak ‚vydýchají‘, Macinka pochopí, že nemá smysl prezidenta nebo jeho okolí dál obtěžovat či jim vyhrožovat, a politika pojede dál,“ doplnil Mlejnek.

Konec schůzek ústavních činitelů

Formát koordinačních schůzek ústavních činitelů, jak se odehrávaly na Pražském hradě v posledních letech, nebude podle dopoledního vyjádření Babiše dále pokračovat. Nedával podle něj moc velký smysl. O zahraniční politice bude s Pavlem jednat sám. Prezident se pak bude s dalšími účastníky těchto schůzek scházet samostatně, upřesnil. Pavel podle Hradu navrhl, aby se schůzky s Babišem konaly v intervalu čtyř až šesti týdnů nebo podle aktuálních potřeb. „S předsedy obou komor Parlamentu se bude prezident ve věci koordinace zahraniční politiky setkávat na bilaterálních jednáních,“ sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Premiér také řekl, že zahraniční politiku projednává v koalici ANO, SPD a Motoristů. Podle Hradu se nicméně s Pavlem shodl na tom, že není možné, aby ministerstvo zahraničí přestalo s prezidentem a jeho kanceláří spolupracovat. „Takový stav by omezoval fungování české zahraniční politiky a důležité funkce státu,“ sdělila prezidentská kancelář. Macinka o víkendu v Otázkách Václava Moravce uvedl, že kvůli aktuálnímu sporu budou on i jeho úřad prezidentskou kancelář ignorovat.

Okamura se domnívá, že konec širokých schůzek ústavních činitelů k zahraniční politice může být výhodou. Těší ho, že jako předseda sněmovny bude moci s prezidentem jednat o zahraniční politice sám a mít tak k dispozici větší časový prostor k prosazování koaličního programu. Poznamenal také, že se tak jednání odehraje bez předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který do diskuse ústavních činitelů vnášel opoziční prvek.

„Když jako nejvyšší ústavní činitelé ztrácíme vůli a schopnost posadit se jednou za čas ke kulatému stolu, abychom diskutovali o bezpečnosti České republiky, jejích zájmech a jak ji reprezentovat v zahraničí, považuji to za chybu,“ reagoval na konec koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů Vystrčil.

Zrušení schůzek je „naprosto špatně“ i podle bývalého premiéra Petra Fialy (ODS). Také dle předsedy lidovců Marka Výborného je koordinace zahraniční politiky potřebná. Pro sílu a postavení v zahraničí a mezinárodních vztazích je to špatná zpráva, míní.

Bývalý předseda Pirátů a poslanec Ivan Bartoš konstatoval, že se konflikt kolem Turka, který vyvolal ministr Macinka, přenesl až do zahraniční politiky. „Macinka se snaží obcházet Babiše a neúspěšně určovat zahraniční politiku země. Andrej Babiš pak jen hasí jeho problémy, a to i jednáním s prezidentem. Výsledek? Ve vládním týmu zjevně chybí ministr zahraničí. To jen potvrzuje, že Motoristé nemají lidi ani kompetence na vládní funkce. Nejednotná zahraniční a bezpečnostní politika ANO, SPD a Motoristů je špatná zpráva pro Česko,“ uvedl na síti X.

Spor o velvyslance

Babiš dopoledne rovněž zmínil, že o vyslání velvyslanců na zahraniční mise, které vláda zastavila kvůli nesouhlasu s nominacemi předchozího kabinetu, bude s Pavlem ještě jednat. „Vysvětloval jsem prezidentovi, že pro nás ti velvyslanci byli schváleni předčasně, podle našeho gusta je tam strašně moc politických nominantů,“ konstatoval předseda vlády. Nominace s Pavlem probere jednotlivě. „Otázka ústavní pravomoci prezidenta jmenovat a odvolávat vedoucí zastupitelských úřadů je nezpochybnitelná, nominace velvyslanců budou řešit prezident s předsedou vlády,“ uvedl Hrad.

Po schůzce na Hradě se oba politici přesunuli na Bezpečnostní radu státu, která se konala v sídle Úřadu vlády. O tom, kdo se zúčastní začátkem července summitu NATO v Turecku, rozhodne vláda v květnu či červnu, podotkl Babiš. Předseda vlády dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu zastupovat prezident. „Prezident očekává, že (účasti na summitech) budou vycházet z tradičního zastoupení na takových jednáních,“ napsal po jednání Pavla s Babišem Hrad.