Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Skopeček získal 121 ze 185 poslaneckých hlasů. Richterová jich obdržela třicet. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Ke zvolení byl potřebný zisk nejméně 93 hlasů. Skopeček po ohlášení výsledků poděkoval za podporu.

„Za řečnickým pultíkem budu tvrdým opozičním politikem, ale při řízení a reprezentaci sněmovny se samozřejmě budu snažit být objektivní a měřit všem stejným metrem a vystupovat tak, aby s tím byli v souladu všichni poslanci a poslankyně,“ prohlásil Skopeček. Zároveň se domnívá, že vedení sněmovny má být v jakémkoliv volebním období pestré, složené ze zástupců koalice i opozice.

Šéf poslanců ODS Marek Benda ocenil před novináři Skopečkovo zvolení, stalo se tak podle něj ale po drobném zádrhelu.

Poslanci už minulý týden zvolili dva nové místopředsedy sněmovny, kteří budou pomáhat s řízením schůze novému šéfovi dolní komory Tomiu Okamurovi (SPD). Místopředsedy se stali Patrik Nacher z ANO a Jiří Barták za Motoristy. Ke zvolení tehdy bylo nutné získat nejméně 98 poslaneckých hlasů. Nacher jich obdržel 144 a Barták 113. Skopeček tehdy se ziskem 78 hlasů neuspěl, byť jedna místopředsednická pozice náleží podle plánů nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů občanským demokratům. Skopeček se měl údajně před pátečním hlasováním přijít představit na klub Motoristů.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček již před jednáním sněmovny uvedl, že předpokládá, že by měl být v pátek Skopeček místopředsedou zvolen.

„My apriori nejsme proti volbě pana Skopečka, koneckonců máme volné hlasování,“ sdělil dopoledne šéf poslanců SPD Radim Fiala. Skopeček podle něj ale nepřišel na jejich klub žádat o důvěru a ani ho nekontaktoval, že by chtěl.

Spor o rozpočet

V souvislosti se Skopečkovým výsledkem v prvním kole na ustavující schůzi vinili občanští demokraté ANO, SPD a Motoristy z toho, že nedodržují ani vlastní nabídky. Jeho nezvolení dávali do souvislosti se sporem nastupující koalice a končící vlády o to, zda do sněmovny opětovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Fialův kabinet předložil návrh rozpočtu dolní komoře ve středu.

Předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá připustila, že odeslání rozpočtu hrálo roli. „Nebylo to jen to. My jsme chtěli celou situaci zklidnit, diskutovali jsme o tom na klubu. Chtěli jsme vyslyšet prosby o nějaké rozumné fungování v rámci sněmovny,“ vysvětlila. Zvolení Richterové podle ní nebylo vzhledem k rozdělení postů ve hře, naopak pokládá od Pirátů vůči zbytku opozice za nekorektní, že vlastního kandidáta vůbec navrhli.

V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Vondráček. Hnutí následně navrhlo místo něho Karla Havlíčka, jehož sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS, nyní končícího premiéra Fialu místopředsedou sněmovny na třetí pokus.

Dalším kandidátem do vedení sněmovny je předseda STAN a ministr vnitra v demisi Rakušan. Jeho by však sněmovna mohla volit až poté, co skončí ve své vládní pozici. Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení nastupující koalice nepočítá.

Šéfka poslanců hnutí STAN Michaela Šebelová novinářům po volbě řekla, že hnutí očekává, že budou platit dosavadní dohody a poslední místo ve sněmovním předsednictvu zůstane neobsazené do chvíle, než bude moci Rakušan kandidovat.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib pokládá za zvláštní, že ve sněmovním vedení nezbylo místo pro ženu. Případná nominace Richterové do další volby bude podle něj na klubu. „Za nás by byla Olga Richterová určitě kompetentní a zkušenou místopředsedkyní sněmovny,“ prohlásil.

Výbory kromě bezpečnostního mají nové předsedy

Poslanci také v souladu s jednacím řádem potvrdili ve funkcích nově zvolené předsedy sněmovních výborů. Členové výborů je volili v tomto týdnu. Vedení výborů si na základě povolebních dohod rozdělily koaliční i opoziční strany.

Evropský výbor si musel na volbu nového předsedy počkat kvůli omylu při stanovování počtu jeho členů. Sněmovna jej naplnila poslanci teprve v pátek, když před tím zvýšila počet členů o dva na 22. Předsedou se stane nový poslanec ODS Petr Sokol, protikandidáty neměl. Po ukončení působení v čele ministerstva spravedlnosti má Sokola vystřídat Eva Decroix (ODS).

Z celkem osmnácti sněmovních výborů nemá nového předsedu ještě výbor pro bezpečnost. Členové do jeho čela ve čtvrtek překvapivě nezvolili nominanta ODS Pavla Žáčka, který ho vedl také v minulém volebním období.

Žádnou předsednickou funkci ve výborech nezískali Piráti, kteří to ale považují za porušení pravidel a poukazují na to, že mají čtvrtý nejsilnější poslanecký klub.

Dopřejme poslancům čas, míní politoložka

Politoložka Anna Shavit uvedla, že by bylo namístě, aby sněmovna začala fungovat. Na otázku, proč Skopeček nebyl úspěšný už v prvním kole, připomněla, že Nacher byl zvolen 144 hlasy. „To znamená, že získal poměrně dost, tedy 36 hlasů z řad opozice, a předpokládalo se, že se domluví. Těžko odhadovat, jakou roli v tom hrají Piráti, kteří jsou nyní izolováni, a vztahy byly napjaté už ve vládní koalici Petra Fialy,“ řekla. Podle politoložky si ODS evidentně nedokázala zajistit podporu v bývalé vládní koalici SPOLU ani oslovit hnutí ANO a ostatní strany.

Pokud jde o nezvolení Skopečka v prvním kole, tak to není podle Shavit překvapivé. „Až velmi šokantní je nezvolení Žáčka do čela výboru pro bezpečnost, protože tam se předpokládalo, že se v tom bude pokračovat,“ dodala politoložka. Zda platí, či neplatí dohody mezi novou vládní koalicí a opozicí, je podle ní v tuto chvíli těžko říct, nově zvoleným poslancům by dopřála trochu času.

Situaci kolem nového vedení sněmovny označil politolog Jiří Pehe za dětinské vyřizování účtů. „Vznikající koalice a opozice si vyměňují před veřejností vzkazy,“ řekl ještě před zveřejněním dalšího místopředsedy dolní komory.

Pokud jde o Žáčka, tak je podle politologa možné, že nakonec zvolen nebude. „A bude se čekat, až Jana Černochová (ODS) skončí ve funkci ministryně obrany,“ poznamenal.

„Myslím si, že se mezi prvním a druhým kolem nic nezměnilo, protože Jan Skopeček pochopitelně nemohl být nahrazen někým jiným, a pokud předtím představitelé nové vládní většiny tvrdili, že mají k němu výhrady za některé výroky směrem na jejich adresu, tak se nezdá, že by Skopeček veřejně vystoupil a omluvil se,“ řekl komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman.

Mimořádná schůze k Babišovu střetu zájmů

Lidovci s podporou ODS, STAN a TOP 09 chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Babiše. Novinářům to řekl šéf poslanců KDU-ČSL Tom Philipp. Možný budoucí premiér podle nich na této schůzi dostane příležitost veřejně objasnit, jak chce svůj střet zájmů před nástupem do vlády vyřešit.

Podat návrh na svolání schůze chtějí strany v úterý, osloví také opoziční Piráty, jestli se budou chtít k iniciativě připojit. Vystoupení ve sněmovně bude podle Philippa lepší, než aby Babiš sdělil svůj plán například v některém svém videu na facebooku. „Slibů jsme slyšeli hodně, proto si myslíme, že jistější a důstojnější cesta je schůze sněmovny,“ řekl Philipp.

V případě úterního předložení návrhu by se mohla schůze podle šéfa sněmovny Okamury konat mezi 25. a 28. listopadem. „Poslanci mají právo svolat schůzi, pakliže sesbírají čtyřicet podpisů, takže je to v souladu se zákonem, téma si určují svobodně poslanci. Pokud si sesbírají podpisy, schůzi svolám v zákonné lhůtě,“ dodal.