„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Nahrávám video

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

„Bylo by to chvályhodné, pokud by tak moc zcela zjevně nešlo o nějakou vnitropolitickou PR akci spíš než něco pro Ukrajinu,“ komentovala Macinkovu návštěvu Ukrajiny Gregorová. Připustila však, že ministr zahraničí ji některými výroky pozitivně překvapil.

„Myslím si, že se snažili trochu odlišit od koaličního partnera SPD, protože jsou označováni za proruské. Ale zároveň myslím, že to, že si (Macinka) s sebou vzal Filipa Turka, znamená, že se mu snaží odpracovat pozici ministra, aby si ji tak v očích (prezidenta) Petra Pavla zasloužil,“ sdělila Gregorová, podle které však Macinkův záměr narušily některé výroky Filipa Turka.

Turek mluvil o špatné zahraniční politice supervelmocí. Zmínil i rozšiřování NATO

Turek v Kyjevě uvedl, že považuje za velkou tragédii, že na Ukrajině umírají lidé a „že někdo posílá rakety nebo drony na obyvatelstvo“. „To, že k tomu (válečnému konfliktu pozn. red.) vedla ale špatná zahraniční politika, to je něco, na čem já trvám, a opakoval jsem to mnohokrát,“ řekl. „To, že Ukrajina přijde o nějaké území, je něco, za co jsme byli všichni nazýváni proruskými, Ukrajinci sami to samozřejmě přiznávají,“ sdělil také mimo jiné poslanec za Motoristy.

Nahrávám video

„Mě mrzí nejen to, co se tady děje, ale i jak odporně k tomu přistupovalo mnoho médií a mnoho lidí a mnoho politiků bývalé pětikoalice, kteří byli schopni každého, kdo má realistický pohled na tuto situaci, nazvat proruským,“ řekl dále.

Posléze Turek upřesnil, že měl na mysli špatnou zahraniční politiku supervelmocí, nikoli českou zahraniční politiku. „Jedním z těch argumentů je samozřejmě nějaké rozšiřování NATO a hlavním argumentem určitě je, že ty předešlé vlády měly mnoho byznysů s Ruskem a dejme tomu ten východ Ukrajiny mohli Rusové a někteří oligarchové a možná i režim určitým způsobem ekonomicky drancovat,“ uvedl dále Turek v Kyjevě. „Ten konflikt má samozřejmě mnoho důvodů. A pak to jsou samozřejmě nějaké etnické důvody,“ uzavřel.

Gregorová se pozastavila nad Turkovou tezí, že k rozpoutání války přispěla politika NATO

„Já to vnímám jako slova přímo z ruské propagandy,“ reagovala na Turkovy výroky z páteční návštěvy Ukrajiny Gregorová. Pozastavila se zejména u teze, že jedním z faktorů, který přispěl k rozpoutání ruské války na Ukrajině, byla politika NATO. „To, o čem mluví pan Turek, jsou já bych řekla až dojmologie, že to je celé nějaký globalistický plán USA, což tvrdí i Rusko,“ uvedla europoslankyně.

Podle ní je realita taková, že Rusko ohrožovalo Ukrajinu, v roce 2014 ji napadlo, NATO je dobrovolná obranná organizace a je logické, že Ukrajina do ní chtěla vstoupit.

„Já myslím, že (prezident USA) Donald Trump a jeho viceprezident (JD Vance) určitě nejsou proruští, nicméně tyto výroky zazněly právě od americké administrativy,“ reagoval na dotaz ohledně Turkových výroků Koten. „Co se týká mezinárodního práva, to v podstatě přestalo platit v roce 1999, kdy právě letouny NATO bombardovaly Svazovou republiku Jugoslávii,“ uvedl poslanec z SPD.

Politika „všech azimutů“

Koten připomněl, že návštěva Ukrajiny byla v pořadí druhou státní návštěvou ministra zahraničí Macinky. Země bránící se ruské agresi byla dle něj zvolena z několika důvodů. „Podle mého soudu také pan ministr zahraničních věcí chtěl vědět, v jakém stadiu jsou ta vyjednávání, protože mnohdy ty informace, které se dozvídáme, jsou v podstatě zprostředkované z médií,“ uvedl.

Zmínil také takzvanou protidronovou iniciativu. „Ta protidronová iniciativa, kde tedy Ukrajina má poměrně dobré know-how, by mohla pomoci České republice v tom, abychom si taky udělali takový protidronový štít, protože ten způsob vedení konfliktů je v dnešní době poněkud jiný,“ podotkl Koten.

Zdůraznil také, že stojí o zahraniční politiku „všech azimutů“. „My jsme slibovali, že budeme dělat politiku všech azimutů, samozřejmě nemůžeme vynechávat jakoukoli zemi a vždy tedy je nutné spolupracovat naprosto se všemi partnery, ať je to Ukrajina, Slovensko, Maďarsko, Německo, Rakousko a další státy,“ řekl.

Podle Gregorové však vláda není v otázkách zahraniční politiky jednotná a hlavní slovo má premiér Andrej Babiš (ANO). „Pan (předseda Poslanecké sněmovny Tomio) Okamura (SPD) řekl, že v programovém prohlášení vlády zmínka o Ukrajině jako spojenecké zemi není a on se tím bude řídit. Pan (poslanec SPD Jaroslav) Foldyna dokonce navrhuje vyhostit ukrajinského velvyslance a následně, a to je důležité, pan Babiš reaguje s tím, že Okamura jen mluví ke svým voličům a on se tím řídit nebude,“ připomněla některé výroky členů vládní koalice, které podle ní naznačují neshody.

„Pokud si to takhle rozdělíme, tak tady máme tři strany, každá říká skoro něco úplně jiného a někdy i v rámci té strany v případě Motoristů opačné věci,“ dodala.

Koten nicméně zmínil některé postoje v oblasti zahraniční politiky, které jsou dle něj sdíleny napříč vládnoucí koalicí. „Když jsme sledovali novoroční projev jak pana prezidenta, tak pana premiéra, tak pan premiér tam dával poměrně silný akcent na mír a mírová jednání. My máme také v programu mírová jednání a ukončení toho konfliktu,“ zmínil jeden z takovýchto konkrétních bodů. „Zahraniční politika bude politika všech azimutů, ale hlavně mírová politika s akcentem na to, aby mír nastal co nejdříve,“ uvedl.

Koten by chtěl konec muniční iniciativy

Koten naznačil, že jedním ze zahraničněpolitických projektů, kde byl nutný kompromis a mezi členy vlády nepanovala shoda na všech aspektech, je muniční iniciativa. „My bychom ten konflikt nejraději nesaturovali další a další municí, protože to samozřejmě odkládá mír a mírová jednání, protože dokud v podstatě potečou peníze evropských daňových poplatníků směrem do toho konfliktu, tak konflikt bude samozřejmě saturován,“ řekl poslanec s tím, že on osobně by byl nejradši, kdyby byla muniční iniciativa ukončena.

Babiš ve středu potvrdil, že muniční iniciativa bude pokračovat. Uvedl ale, že do ní Česko nebude dávat peníze. Podle bývalé vlády činil dosavadní příspěvek Česka dvě až tři procenta z celkového objemu vložených peněz.

Gregorová premisy, že když se na Ukrajinu budou dodávat zbraně, bude prodlužován konflikt, odmítá. Jsou podle ní chybné. „Zbraně jsou dodávány pouze Ukrajině, nikoli Rusku, tudíž Ukrajina se může bránit, proto Ukrajina jednoho dne bude schopna zasednout k jednacímu stolu, který nebude rozbombardován na třísky, právě proto, že má díky nám sílu se bránit. Kdybychom jim nedodávali nic, tak Ukrajina je komplet ruská,“ míní europoslankyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...