Sněmovna posunula do závěrečného čtení návrh na odpuštění úroků za uhrazené daňové dluhy

Návrh na mimořádné odpuštění úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud lidé splatí původní dlužnou částku, je ve sněmovně před schvalováním. V úterním druhém čtení poslanci podali několik pozměňovacích návrhů, které upravují některé parametry zákona. Úřady lidem podle vládní předlohy navíc odpustí drobné daňové nedoplatky. Sněmovna bude schvalovat návrh zákona na další řádné schůzi, která začne za dva týdny.

Sněmovnu bude čekat také hlasování o obdobné předloze o úlevě pro dluhy na sociálních odvodech, kterou by mohla vztáhnout i na dluhy na veřejném zdravotním pojištění.

Na mimořádné odpuštění příslušenství daně dosáhnou podle návrhu zákona jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než pět tisíc korun by bylo možné rozložení úhrady do čtyř splátek. První by museli lidé zaplatit podle vládní předlohy do konce letošního listopadu a následující tři v příštím roce.

Splátky by mohly být zkráceny na měsíční

Rozložení splátek zřejmě sněmovna upraví ze čtvrtletních na měsíční. S pozměňovacím návrhem přišla skupina poslanců kolem Patrika Nachera (za ANO). Úprava také umožní snazší vyrovnání daňových dluhů s možností splátek i lidem, vůči kterým už byla k 30. září 2022 zahájena takzvaná daňová exekuce.

Vládní předloha zahrnuje také justiční poplatky a místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schválí příslušnou vyhlášku. Podle pozměňovacího návrhu skupiny poslanců kolem Marka Výborného (KDU-ČSL) na to budou mít čas do konce září místo do konce června.

Návrh zákona také umožní odpuštění bagatelních daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou bude daň z nemovitých věcí, u níž bude hraniční výše dluhu 30 korun. Celková výše nedoplatků pak nebude smět přesáhnout 1000 korun. Dluh zanikne podle předlohy k červenci, aniž o to dlužníci budou muset přímo žádat. Stát tím sleduje i snížení nákladů na administrativu těchto malých dluhů.

Přeshraniční platby za on-line nákupy se zřejmě budou evidovat

Poskytovatelé platebních služeb asi budou muset od příštího roku poskytovat Finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Předpokládá to novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která by měla přispět k účinnějšímu boji proti podvodům při platbách DPH. Předlohu nyní projedná sněmovní rozpočtový výbor, dostal na to měsíc.

Podle navrhované změny zákona budou muset poskytovatelé platebních služeb vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. Zaznamenávat budou údaje o příchozích platbách z jiných členských států a odchozích platbách do třetích zemí. Povinnost vznikne při překročení limitu 25 přeshraničních plateb jedné osoby za čtvrtletí.

Informace o platbách budou poskytovatelé platebních služeb předávat Finanční správě ČR vždy do konce měsíce po skončení čtvrtletí. Podle předkládací zprávy přinese administrativa spojená s novou povinností státu náklady 14 milionů korun, které ministerstvo financí pokryje ze svého schváleného rozpočtu.

Opoziční ANO a SPD oddálily případ odvolání Köppla

Opoziční obstrukce v úterý souvisely se záměrem koalice dokončit jednání o odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), což poslanci ANO a SPD už dvakrát oddálili. 

Köpplovo odvolání doporučil sněmovní mediální výbor kvůli střetu zájmů. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy ANO Andreje Babiše. Podle výboru jednal proti nestrannosti a nezávislosti. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Proti případnému odvolání se hodlá bránit u soudu. 

Návrh na Köpplovo odvolání upozorňuje nejen na televizní vystoupení, v nichž byl označen jako člen Babišova marketingového týmu, ale také na platbu, kterou dostal loni z transparentního účtu hnutí ANO. V dokumentu se píše rovněž o smlouvách, které s Köpplem uzavřela loni sněmovna a týkaly se práce pro místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka a poslankyni Janu Pastuchovou (oba ANO).

Schillerová kritizovala rozpočet

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neúspěšně navrhovala, aby se sněmovna nejprve zabývala „Potěmkinovými vesnicemi ve státním rozpočtu“, tedy jeho nezajištěnými příjmy pro letošní rok. „Tento rozpočet není reálný, stojí na plytkých základech,“ uvedla Schillerová.

Vyčetla vládě například špatně připravenou daň z mimořádných zisků a poukazovala na to, že se na ní vybere mnohem méně peněz, než vláda počítala. Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (ANO) chtěla projednat podporu nájemního bydlení, místopředseda ANO a sněmovny Karel Havlíček chtěl řešit ceny energií.

Předseda SPD Tomio Okamura nezískal dostatečnou podporu pro požadavek přednostně projednat zvýšení příspěvků na péči o zdravotně postižené a zvýšení rodičovského příspěvku a jeho automatickou valorizaci novelou o státní sociální podpoře, kterou jeho opoziční hnutí předložilo. Neprosadil ani diskusi o tom, že vláda Petra Fialy (ODS) chystá zvýšení daní, způsobila nečinností a nekompetentností rekordní schodek rozpočtu, schválila smlouvu o vojenské přítomnosti USA v Česku a o zvýšení počtu nelegálních migrantů v Česku.

Předseda poslanců SPD Radim Fiala chtěl řešit ekologické závazky EU, které podle něj zvýší ceny pohonných hmot nejméně o tři koruny na litr. Hubert Lang (ANO) žádal debatu o víkendových „skandálních“ výrocích premiéra Petra Fialy (ODS), podle nichž jeho vláda stojí proti populismu a extremismu. Poslanec tyto výroky označil za „zcela od reality“. K už tradičním opozičním tématům patřil také dovoz obilí z Ukrajiny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.