Ukrajinci nemůžou čekat s holýma rukama, říká Nerudová. Podle Foldyny se EU chová zbrkle

„V našem zájmu není, aby Ukrajině bylo upřeno jednoho dne se stát členem Severoatlantické aliance,“ prohlásil Lipavský. Podle něj by to bylo omezení suverenity Ukrajiny, pokud by byla snaha jejího současného vedení o členství v NATO odmítnuta.

Bývalý předseda sněmovny Vondráček k tomu uvedl, že pro Ukrajinu je třeba najít jiné bezpečnostní záruky než členství v Severoatlantické alianci. Podotkl, že šéf NATO Mark Rutte řekl, že lídři Aliance Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane jejím členem, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Lipavský k tomu uvedl, že NATO se nikdy nezavázalo ani k tomu, že se nerozšíří o Ukrajinu.

Ministr zahraničí také řekl, že ruské požadavky se nezměnily za celou dobu agrese vůči Ukrajině, která začala před více než třemi lety. Jde o demilitarizaci Ukrajiny a zrušení sankcí vůči Rusku, které chce mimo jiné vrátit bezpečnostní architekturu před rok 1997. „Pokud my bychom Rusku nadělili diplomatickou cestou to, čeho není schopno za tři roky dosáhnout, tak by to jednoznačně tedy znamenalo prohru celé naší snahy o udržení bezpečnosti v Evropě,“ poznamenal Lipavský.

Rezoluce Evropské unie

Ministr Lipavský se s europoslankyní Nerudovou shoduje na tom, že Evropa musí pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. „Naším záměrem je, aby Evropská unie kromě prosperity zajistila i bezpečnost,“ vysvětlil šéf diplomacie.

Vondráček a Foldyna jsou skeptičtější. „Evropská unie se chová zbrkle,“ prohlásil Foldyna. Podle něj bude výsledek jednání jen v rukou Spojených států a Ruska, evropské zbrojení a rezoluce považuje za zbytečné. „USA se chtějí dohodnout s Ruskem, Rusko se stává pro Spojené státy partnerem. Evropa je naprosto neschopná a není partnerem ani pro Spojené státy,“ tvrdí.

Vondráček dodal, že by EU měla rezoluce odložit a zajímat se spíše o to, jak dopadnou jednání Washingtonu s Moskvou. „Jsem přesvědčený, že plán na ukončení toho konfliktu existuje a že americký prezident Donald Trump ho prosadí,“ věří opoziční poslanec, podle něhož je primárně potřeba vyřešit klid zbraní.

Podle Nerudové žádné rezoluce snahy o dosažení míru nemaří. „Minulý týden jsme ve Štrasburku hlasovali o další pomoci Ukrajině. Vojáci na frontě nemůžou s holýma rukama čekat, až se všichni nějak dohodneme,“ vysvětlila. Podobně se vyjádřil i ministr zahraničí, podle něj by žádné mírové jednání nemělo vést k závěru, že „máme dát ruce do klína“. „S Ruskem nikdo nevyjednává o tom, že má ukončit informační válku a přestat se sabotážemi v Baltském moři,“ poznamenal Lipavský.

Nerudová také upozornila na roli Evropy v jednání a podotkla, že britský premiér Keir Starmer přispěl k usmíření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a prezidenta USA Donalda Trumpa. Lipavský dodal, že je nutné, aby Evropa přidala a stala se relevantním aktérem. „Nesmíme čekat na to, až za nás situaci vyřeší někdo jiný,“ prohlásil.

Nový balíček pomoci

Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až čtyřicet miliard eur (asi bilion korun). Měl by obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Jako první krok v rámci navrhované iniciativy a v reakci na vyjádřené požadavky Ukrajiny by se zúčastněné státy měly na březnovém zasedání Evropské rady shodnout na poskytnutí dvou milionů nábojů velkorážní dělostřelecké munice v roce 2025. Březnový summit EU začíná ve čtvrtek 20. března, za Česko se ho zúčastní premiér Petr Fiala (ODS).

V reakci na plnohodnotnou ruskou agresi na Ukrajině poskytla Unie Kyjevu od února 2022 pomoc ve výši asi 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), z toho zhruba padesát miliard eur (1,3 bilionu korun) tvořila vojenská pomoc. EU a její členské státy poskytly Kyjevu v roce 2024 přibližně dvacet miliard eur (500 miliard korun) na pokrytí jejích obranných potřeb.

Zmrazený ruský majetek

Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu mnohé státy zmrazily majetek náležející ruským oligarchům. Státy Evropy již delší dobu řeší, jak aktiva využít – ať už k podpoře Kyjeva, nebo třeba k odškodnění Česka po útoku na Vrbětice.

Podle Lipavského je absurdní, že „si agresor do Evropy uloží finanční prostředky a nemáme akceschopnost“. Podle něj se musí najít právní cesta, jak postupovat. „Dokud nebude, tak k ničemu nedojde. Je dobře, že se o tomto tématu otevřela debata,“ míní Lipavský. „Majetky jsou zmrazené na základě evropských sankcí, státy tedy musí postupovat společně.“

S tím souhlasí i Foldyna. „Pakliže se nebude u zmrazených aktiv postupovat na základě sjednaného právního rámce, staneme se nedůvěryhodným partnerem v jakýchkoliv ekonomických vztazích,“ poznamenal. I Nerudová uvedla, že by státy Evropské unie měly postupovat společně. Myslí si, že prostředky by se měly použít k podpoře či poválečné obnově Ukrajiny.

Podle Vondráčka je na debatu o zmrazeném majetku brzy. „Čas na řešení odškodnění bude později, teď je to zbytečné. Prvním krokem by měl být klid zbraní,“ míní.

Česká obranyschopnost

Hosté Otázek Václava Moravce hovořili také o české obranyschopnosti. Stav armády je předmětem širší debaty o navyšování investic do obrany a bezpečnosti státu. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je současný model armády nedostatečný, počet vojáků je potřeba zvýšit.

Vondráček souhlasí, že je potřeba více vojáků, ale ne prostřednictvím povinné vojenské služby. Podle Nerudové je důležité, aby armáda mluvila o tom, co je potřeba k vyšší obranyschopnosti. „Každý občan by měl projít nějakým školením, aby věděl, co má v krizových situacích dělat. Je to nezbytné k vybudování odolnosti naší společnosti,“ myslí si.

Foldyna souhlasí s tím, že je potřeba zajistit Česku obranyschopnost. Zdůraznil ale spíše bezpečnost uvnitř státu s odkazem na útoky v Německu, příprava na potenciální konflikt s Ruskem je podle něj zbytečná.