Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.

Cena severomořské ropy Brent kolem 18:30 SELČ přidávala 6,6 procenta na 107,81 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu zdražoval o 11,65 procenta na 111,78 dolaru.

Evropské akcie ve čtvrtek obnovily pokles. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách ve Velké Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, krátce po 9:00 SELČ ztrácel zhruba procento a pohyboval se v blízkosti 592 bodů.

Trump v projevu uvedl, že USA budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé útoky na Írán. „S potěšením mohu říci, že se naše stěžejní cíle blíží splnění... Tu práci dokončíme, a dokončíme ji velmi rychle,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Nejistota přetrvává

Podle analytičky Priyanky Sachdevy ze společnosti Phillip Nova trhy reagují na skutečnost, že se v projevu neobjevila žádná jasná zmínka o příměří nebo o zapojení diplomacie. „Pokud se napětí zintenzivní nebo se zvýší námořní rizika, ropa by mohla otestovat nová maxima, protože trhy zohledňují potenciální narušení dodávek,“ domnívá se analytička.

„Myslím, že to (časový horizont ukončení války) trh až tak nezajímá, to znamená, jestli by z toho byl nakonec jeden týden nebo čtyři týdny, tak v tom není až tak velký problém. Ten hlavní problém pro dlouhodobou stabilitu ropného trhu je, jestli tam bude docházet k cíleným útokům na ropnou infrastrukturu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že rizika si zjevně uvědomují Američané i Íránci.

Kdyby k takovým úderům docházelo, je podle Hradila už téměř jedno, kdy konflikt skončí, protože poškozená infrastruktura bude ropu dál zdražovat i v nadcházejících letech.

Nahrávám video

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, v Hormuzském průlivu výrazně ochromil lodní dopravu. Touto klíčovou námořní cestou přitom běžně proudí asi pětina světových dodávek ropy a plynu. Jeho uzavření tak má přímý dopad na ceny energií po celém světě.

Trump v nejnovějším projevu vyzval však další země, aby se postaraly o zabezpečení dopravy ve strategickém průlivu, který pro Spojené státy podle něho není důležitý.

„Jestli Američané skutečně udělají to, co naznačoval Trump, že odejdou s tím, že ten průliv zabezpečený není a Írán ho bude omezovat, pak si lze těžko představit sílu, která by dokázala průliv uvolnit, a to by znamenalo dlouhodobě zvýšené ceny ropy – ostatně ony zvýšené zůstanou už jen kvůli tomu riziku, teď už víme, že Írán je schopen a ochoten k tomuto sahat,“ podotkl Hradil.

Jednání čtyřiceti zemí

O blokádě Hormuzského průlivu ve čtvrtek jednalo na on-line schůzce přibližně čtyřicet zemí světa. Jednání předsedala Velká Británie. Spojené státy se k němu nepřipojily.

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová uvedla, že íránská bezohlednost při blokádě průlivu ohrožuje globální ekonomickou bezpečnost. Zástupci Francie, Německa, Kanady, Indie či Spojených arabských emirátů podle ní diskutovali o důsledcích uzavření této klíčové námořní cesty i o nutnosti obnovit svobodu plavby, uvedly agentury AFP a Reuters. Za Česko se schůzky zúčastnil náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, prohlásil mluvčí české diplomacie Adam Čörgő.

Příští týden bude Londýn předsedat schůzce na úrovni zástupců armád zemí, které se zúčastnily čtvrteční schůzky. Podle britského ministerstva obrany mají „prozkoumat proveditelné možnosti, jak zajistit přístupnost a bezpečnost plavby v Hormuzském průlivu“.

Generální tajemník OSN António Guterres později varoval, že válka na Blízkém východě může přerůst v širší konflikt. Zároveň vyzval Spojené státy a Izrael, aby přestaly útočit na Írán, a na Teherán apeloval, aby zastavil údery na ostatní země v regionu, informovala agentura AFP.

Nový mýtný systém v Hormuzu

Za proplutí íránskou mýtnou stanicí u Hormuzského průlivu se nyní platí kryptoměnami nebo v jüanech, zjistil americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Provozovatelé lodí musí nejprve kontaktovat zprostředkovatelskou společnost napojenou na íránské revoluční gardy a poskytnout jí informace o svém plavidle, aby mohli vyjednat mýtné, které obvykle začíná na zhruba jednom dolaru (zhruba 21 korun) za barel ropy. Následně obdrží kód povolení a pokyny k trase pro bezpečné proplutí.

Jeden provozovatel ropného tankeru uvázlého v Perském zálivu dostal podle zdrojů listu návrh na bezpečné proplutí Hormuzským průlivem v doprovodu íránského námořnictva, pokud tanker změní registraci a vztyčí pákistánskou vlajku.

Podle lidí z lodního průmyslu a vládních úředníků, s nimiž WSJ hovořil, íránské gardy vybírají mýtné od plavidel proplouvajících Hormuzem a upřednostňují lodě ze zemí, které berou za spřátelené. Zároveň hrozí útokem na lodě ze zemí považovaných za agresory.

Íránci mají podle těchto zdrojů systém hodnocení od jedné do pěti pro jednotlivé země. U ropných tankerů je počáteční cena v jednáních obvykle kolem jednoho dolaru za barel ropy a platí se v jüanech nebo stablecoinech, tedy kryptoměnách vázaných na hodnotu tvrdé měny.

Opravdu velký tanker na přepravu ropy (VLCC) má obvykle kapacitu kolem dvou milionů barelů. Od lodí se očekává, že vztyčí vlajku státu, který vyjednal dohody o plavbě, a v některých případech změní svou oficiální registraci na tuto zemi.

Jeden zdroj deníku sdělil, že Pákistán vyhledává největší lodě, které v regionu najde. Zajištění jejich proplutí by mohl být způsob, jak demonstrovat úspěch diplomatických snah o ukončení konfliktu, píše WSJ.

Zájem o elektroauta

Konflikt na Blízkém východě by měl podle analytiků podpořit zájem motoristů o přechod od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům. Nárůst poptávky po vozech s elektrickým pohonem však zřejmě bude pouze pozvolný, píše server CNBC. „Jako protiváha působí rizika kolem cen elektřiny, technologický pokrok v oblasti spalovacích motorů a všeobecná ekonomická nejistota,“ uvedl Steffen Michulski z analytické společnosti JATO Dynamics.

Řada platforem pro prodej automobilů ve Spojených státech a Evropě podle CNBC po začátku války s Íránem zaznamenala vzestup zájmů zákazníků o elektromobily. Internetový obchod s automobily Autotrader například koncem března uvedl, že počet dotazů ohledně koupě nového elektromobilu na jeho platformě od začátku války stoupl o 28 procent.

Známky růstu zájmu o elektromobily přicházejí v době, kdy řada velkých automobilek své plány v oblasti vozů s elektrickým pohonem omezuje. Poptávka po elektromobilech totiž zaostávala za jejich očekáváním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 23 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.