Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
Odhodlání zablokovat schválení zmíněného zákona České televizi potvrdilo všech pět opozičních klubů. Poslanci mají o návrhu začít v závěrečném čtení jednat ve středu ráno.
Schillerová plánuje umožnit vládám až do roku 2036 vytvářet o 150 až 200 miliard korun vyšší deficity, než dovoluje současný zákon. „Aby se do těch výdajových rámců do roku 2036 nepočítaly takzvané liniové stavby. To znamená dopravní tepny, různé mosty, přehrady,“ upřesnila šéfka státní kasy. Doprava je podle ní v návrhu nově kvůli velkému množství rozestavěných projektů.
Pokud by Bezpečnostní rada státu vyhlásila ohrožení bezpečnosti, kabinet by navíc mohl sám navýšit maximální možné výdaje až o deset procent. V cenách příštího roku by to znamenalo dalších zhruba 250 miliard.
Podle Národní rozpočtové rady může kabinet při započítání výdajů na rozšíření Dukovan příští rok hospodařit se schodkem nanejvýš 190 miliard. Schillerová ale takový limit označuje s ohledem na priority kabinetu za nereálný. Po rozvolnění pravidel by se mohl deficit pohybovat mezi 350 a 400 miliardami korun, tedy na úrovni zadlužení z doby pandemie covidu.
Železniční projekt za miliardy
Jedním z projektů, kterých by se změna týkala, je trať mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. Oprava patnáctikilometrového úseku má v příštích třech letech vyjít včetně DPH zhruba na deset miliard. Podle Správy železnic se při pracích nebude trať jen opravovat, ale také měnit její profil.
„Má různé oblouky a zakřivení, takže se bude současně i narovnávat, aby to bylo plynulé,“ popsal Petr Toman ze Správy železnic.
Právě náklady na rozšíření této trati a na opravy či dostavby dalších téměř tří desítek železničních úseků vláda nově nechce počítat do maximálního povoleného schodku. Kromě toho navrhuje vyčlenit také výdaje na všechny dálnice, silnice první třídy a stavbu šesti nových přehrad.
Mimo rozpočtová pravidla chce kabinet ponechat i investice do nových jaderných bloků a výdaje na obranu nad dvě procenta HDP.
Opozice mluví o zadlužování
Opozice návrh kritizuje jako snahu obejít limity, které mají brzdit zadlužování státu. Místopředseda poslaneckého klubu ODS a člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek uvedl, že návrh potvrzuje záměr kabinetu více se zadlužovat. Ve sněmovně proto očekává „bouřlivou a dlouhou debatu“, která podle něj bude „nejen věcná, ale i politická“.
Podobně hovoří předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „V příštím roce by ten limit mohl přesáhnout i 400 miliard korun. Vláda opravdu nedělá nic pro to, aby veřejné finance konsolidovala a zkrotila,“ kritizuje.
Piráti upozorňují, že jde podle nich o jednu z nejdůležitějších norem pro další roky. „Tenhle zákon určitě nebudeme nějakým způsobem jednoduše pouštět dál, protože on bude udávat, jakým způsobem se bude určovat rozpočet na další roky,“ podotkla členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová.
Kriticky se vyjádřil také první místopředseda KDU-ČSL a člen rozpočtového výboru Benjamin Činčila. „Já budu pro to, abychom tohle brzdili. Tady v podstatě zákon o rozpočtové odpovědnosti bude naprosto vykostěn,“ míní.
Opoziční kluby proto avizují, že návrh při projednávání ve sněmovně zablokují dlouhými projevy. O zákonu chtějí podrobně diskutovat i v dalších týdnech.
Vláda hájí investice do infrastruktury
Vládní koalice návrh hájí mimo jiné potřebou investovat do dopravních staveb a další infrastruktury. Podle člena sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) má Česko v této oblasti deficit například ve srovnání s Polskem. „Ano, otevíráme si možnosti, jak efektivně dohnat tento deficit,“ tvrdí.
Koalice je zároveň připravená v polovině května poprvé v tomto volebním období navrhnout předčasné ukončení sněmovní debaty. První místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) avizoval, že vládní strany jsou připravené využít i pevný čas pro hlasování.
„Nás naučili používat ty nástroje, které používali oni, to znamená princip mimořádných schůzí a princip pevného času pro hlasování,“ prohlásil Nacher směrem k současné opozici v dolní komoře.
