Válka na Ukrajině může zapříčinit české ekonomice šok. Stagflaci se ale vláda může vyhnout, shodují se ekonomové

Nahrávám video

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„To, co vidíme, je strašně rychle se měnící situace. Čísla a analýzy jsou strašně moc za vývojem. Zároveň do modelů vstupuje něco, co tam nikdy nebylo, a to je válka v Evropě. To je další obrovská nejistota,“ argumentuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Mnoho firem proto podle něj zvyšuje ceny.

Další vývoj bude podle Prouzy záviset na situaci na ukrajinském bojišti. Další eskalace války nebo výpadky v dodávkách ruského plynu mohou ekonomice způsobit další šoky, které růst cenové hladiny zhorší. Případné zamrznutí konfliktu by naopak mohlo inflační tlaky snížit.

„Vracíme se trošku mentálně do začátku covidu na jaře 2020. Lidé začínají šetřit, začínají se bát. Je tady pořád skupina lidí, kteří vlastně nemají pořád problém nakupovat, ale výrazně roste skupina těch, kteří začínají velmi masivně šetřit,“ porovnává Prouza. Zamrazilová také předpokládá, že vlivem ruské agrese dojde ke zchudnutí českého obyvatelstva.

České inflační podhoubí

Podle Zamrazilové má Česko „jedno z nejúrodnějších inflačních podhoubí v Evropě“. Je to podle ní tím, že je na pracovním trhu od dubna roku 2018 více volných míst, než jaký je počet nezaměstnaných. Mzdy proto podle ní rostly rychleji než produktivita práce.

Růst nominálních jednotkových mzdových nákladů, který ukazuje, jaká mzda je třeba k výrobě jednotky práce, podle předsedkyně Národní rozpočtové rady dosahuje v tříletém průměru devatenácti procent. To je v Evropské unii mimo toleranční pásmo, které končí již na dvanácti procentech.

K tomu se podle Zamrazilové připojil efekt výdajů předchozí vlády během pandemie covidu-19. „Neříkám, že vláda neměla pomáhat. Vždycky ale říkám, aby si lidé uvědomili, že dostali peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby, neodvedenou práci. A to mělo samozřejmě vysoký inflační potenciál. Do toho teď přišla válka na Ukrajině, což znamená tlak na ceny paliv.“

Obchodníci zvedají marže

Obchodníci se navíc podle ní snaží nahradit ztráty, které utrpěli během pandemie koronaviru. „De facto ceny potravin se zvýšily dejme tomu o necelých šest procent, ale ceny ve stravování stouply meziročně o dvanáct procent. Vidíme určitou diskrepanci a tlak na marže.“

Průměrné marže rostou také prodejcům pohonných hmot. Rozpětí mezi pořizovací a prodejní cenou od letošního února do března vzrostlo průměrně u litru dieselu o 1,88 koruny a u naturalu 95 o 2,1 koruny.

Marže u pohonných hmot
Zdroj: ČT24/Ministerstvo financí

Podle Prouzy by trhu pomohla transparentnost informací spíše než cenový výměr, protože má každý podnik jiné vstupní náklady. Smysl má podle něj zveřejňovat data, která má k dispozici ministerstvo financí.

„Benzinové pumpy jsou specifický trh, kde se ceny v relativně úzké oblasti kopírují mezi sebou,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. V situaci, kdy stáhly ceny benzinové pumpy skupiny EuroOil, kterou vlastní státní podnik Čepro, tak se benzinky v jejich okolí zachovaly stejně.

Hrozba stagflace

České ekonomice by za určitých podmínek mohla hrozit i takzvaná stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a stagnace hospodářského růstu. Podle Zamrazilové zatím existuje reálná šance, že je možné se takovému scénáři vyhnout. Prognóza ministerstva financí totiž odhaduje růst HDP ve výši 1,2 procenta.

Větší hrozbou je ale podle ní samotná inflace. „Je to prioritní problém, se kterým musí bojovat ČNB a vláda ji v tom nesmí okopávat kotníky, respektive ji v tom musí podporovat. A to může jenom tím, že vládní výdaje budou adresné, účelné a efektivní,“ myslí si předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Podle Prouzy může vláda stagflaci zabránit, pokud dokáže udělat tři věci. První je otevření pracovního trhu, druhou omezení byrokracie a třetí je navýšení výdajů na modernizaci ekonomiky a snižování závislosti na Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 18 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
včera v 03:42

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
3. 8. 2026

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
3. 8. 2026

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
3. 8. 2026

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
3. 8. 2026

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.