„Beru prášky, spím, nic neslyším.“ Psychiatrická péče na Ukrajině čelí náporu

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

„Beru si prášky, tvrdě spím, nic neslyším,“ vypráví čtyřiačtyřicetiletá Olha Klimovová, která ve snech vidí svou vesnici Kyselivku v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. V roce 2022 žila několik měsíců pod ruskou okupací, než ukrajinské ozbrojené síly znovu získaly pod kontrolu samotný Cherson a část regionu. Klimovovou, která trpí schizofrenií, poté evakuovali stovky kilometrů severně, do nemocnice v Poltavě.

Od té doby je pacientkou tamní oblastní psychiatrické léčebny. O svých příbuzných doma, z nichž mnozí jsou senioři, od začátku konfliktu neslyšela. „Vědí, že jsem v Poltavě. Čekám na konec války, abych je mohla vidět,“ svěřila se.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je ohroženo duševními problémy – anebo s nimi už žije – přibližně 9,6 milionu Ukrajinců. To je téměř čtvrtina předválečné populace země. Státní psychiatrický systém, který byl podfinancovaný a vyčerpaný už před rokem 2022, takovou situaci zvládá jen stěží.

Bez životně důležitých léků

Oles Teljukov pracuje jako lékař v hlavní psychiatrické nemocnici v Poltavě, nastalá krize ho přetěžuje. Zároveň očekává, že se situace zhorší, až válka skončí. Na jeho oddělení mělo být umístěno maximálně čtyřicet žen, ale v březnu jich tam bylo o sedm víc. Přibližně deset procent ze 712 pacientů léčících se v zařízení v polovině března představovali lidé vysídlení kvůli bojům – většinou z Chersonské, Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti.

Byla mezi nimi i sedmačtyřicetiletá Olha Beketovová, která také trpí schizofrenií. Vybavuje si, jak se ocitla během ruské okupace Chersonské oblasti na několik týdnů bez životně důležitých léků, jelikož jich byl nedostatek. V květnu 2022 dostala doma záchvat a převezli ji do nemocnice v regionální metropoli. Když v listopadu téhož roku ukrajinská armáda město znovu získala, evakuovali ji do Poltavy. Opírajíc se o vycházkovou hůl vypráví, že loni měla mrtvici, kterou připisuje „všem těm úzkostem“.

Uprostřed nedostatku léků – většinou drahých a dovážených ze zahraničí – se do situace vložily některé zahraniční humanitární organizace.

Francouzský lékař Christian Carrer je zakladatelem humanitární organizace AICM, která pomáhá ukrajinským klinikám, včetně psychiatrických léčeben. Vyjadřuje obavy o pacienty z řad uprchlíků a o rozpadající se systém. „Je to komplikované. Jsou pacienti, kteří byli nemocní před (válkou), a ti, kteří onemocněli po jejím vypuknutí, protože utrpěli trauma,“ popisuje situaci Carrer.

V březnu jeho nevládní organizace dodala do poltavské nemocnice léky na epilepsii a zásoby přípravků pro léčbu záchvatů a schizofrenie. S ubývajícími zdroji podle něj podávají ukrajinští psychiatři pacientům nevhodná sedativa, aby mohli spát. „Dodali jsme produkty, které snižují projevy schizofrenie, aniž bychom pacienta otupili,“ popsal.

Barvy místo čísel

Ruská plnohodnotná invaze přerušila plány Ukrajiny na modernizaci zdravotnického systému. Reforma z roku 2017 se nestihla dostat na psychiatrická oddělení, která si zachovávají mnohé ze sovětské éry. Pokoje na oddělení psychiatra Teljukova jsou pojmenovány podle barev, nikoli čísly. „Jde o destigmatizaci, o zbavení se byrokracie,“ vysvětluje lékař.

Teljukov vzpomíná na chaos při evakuaci pacientů před třemi lety a upozorňuje, že mnozí dorazili bez osobních věcí a dokladů. Řada lidí není schopna o svém traumatu mluvit s rodinou ani s lékaři. „To jsou nejtěžší případy,“ podotýká zdravotník, který také hovoří o rozmachu duševních poruch v armádě.

Při té příležitosti zmínil léčbu vojačky, která loni v září utrpěla trauma z ruského bombového útoku, při němž zahynulo 59 lidí. Přiblížil i případ jiné příslušnice armády, která strávila šest měsíců v ruském vězení. U ní má podezření, že se stala obětí sexuálního násilí, ale „plně“ se mu prý nesvěřila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...