Dohoda o vývozu ukrajinského obilí Černým mořem bude platit další čtyři měsíce

Nahrávám video

Dohoda, která umožňuje lodím s obilím proplouvat Černým mořem z ukrajinských přístavů, bude podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova prodloužena o 120 dnů. Její schválení oznámila i Moskva. Dosud platila do 19. listopadu, prodloužení ocenil generální tajemník OSN António Guterres. Dohodu dojednanou v červenci garantují právě spojené národy spolu s Tureckem.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Černomořská iniciativa bude prodloužena o 120 dnů,“ uvedl Kubrakov s tím, že dohodu bude dál garantovat OSN a Turecko. Jde podle něho o „další důležitý krok v boji proti globální potravinové krizi“.

Ruské ministerstvo zahraničí později také oznámilo, že země prodloužení dohody schválila. Podle agentury TASS bude dohoda dál platit beze změny. „Žádné námitky vzneseny nebyly,“ uvedlo ministerstvo. Varovalo však před „pokusy využít humanitární koridor v Černém moři pro vojenské provokace“.

Guterres takový výsledek ocenil. „Vítám dohodu všech stran pokračovat v Černomořské iniciativě pro zajištění bezpečné plavby k vývozu obilí, potravin a hnojiv z Ukrajiny,“ uvedl. Dodal, že udělá vše pro odstranění posledních překážek ve vývozu ruských zemědělských produktů a hnojiv. To považuje Moskva za zásadní. Tvrdí, že export vázne v souvislosti se sankcemi, které na Rusko uvalil západ poté, co rozpoutalo válku proti svému sousedovi.

Rusko po začátku invaze na Ukrajinu z 24. února zablokovalo její černomořské přístavy, čímž výrazně klesl objem vývozů zemědělských výrobků z této východoevropské země. Propad ukrajinského exportu obilí vedl ke zvýšení světových cen potravin a vyvolal obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě. Ukrajina i Rusko jsou předními světovými producenty obilí, rostlinných jedlých olejů a hnojiv.

V Istanbulu funguje mezinárodní koordinační centrum (JCC), které dohlíží na bezpečný vývoz obilí z ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Za necelé čtyři měsíce z nich vypluly lodě s více než 11 miliony tun nákladu, píše agentura AFP.

Agentura Reuters ovšem upozornila, že prodloužení dohody není úplným ukrajinským úspěchem. Kyjev totiž usiloval o to, aby platila celý další rok. „Znamená to, že za čtyři měsíce zase nastane nejistota a všichni budou čekat, jestli Rusko podespíše prodloužení, nebo ne,“ řekl francouzský obchodník, kterého agentura oslovila.

Ostřelování ukrajinských měst pokračuje

Navzdory dohodě, ke které se připojily obě strany konfliktu, ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje. Terčem raketových útoků se stal přístav Oděsa, město Dnipro i metropole Kyjev. Podle agentury Unian byl ráno vyhlášen letecký poplach ve všech oblastech Ukrajiny. 

„Hrozí masivní vzdušný útok na celém území Ukrajiny. Žádám obyvatele oblasti, aby zůstali v krytech,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Maksym Marčenko.

Části Dnipra i celé Dněpropetrovské oblasti jsou po několika explozích bez proudu. Podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala zasáhly ruské střely ve městě podnik Južmaš, který vyrábí raketovou a leteckou techniku, a další závody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na sociální síti Telegram video, které zobrazuje explozi rakety před jedoucím autem, podle prezidenta je to záznam čtvrtečního dění v Dnipru. Starosta města uvedl, že při útocích utrpělo zranění pět lidí včetně patnáctiletého dítěte. 

V noci podle Kyryla Tymošenka z prezidentské kanceláře zahynuli nejméně čtyři lidé při ostřelování Vilňansku v Záporožské oblasti. Zasažena byla obytná budova. Záchranáři dál pátrají po přeživších v sutinách. Tři lidé utrpěli zranění také při raketovém útoku poblíž Izjumu v Charkovské oblasti.

Rusko v úterý spustilo podle ukrajinských představitelů dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok vůči ukrajinským městům a energetické infrastruktuře od svého vpádu na Ukrajinu. Podle ukrajinské armády Moskva vyslala okolo sto střel a bezpilotních letounů, většinu z nich se podařilo ukrajinské obraně sestřelit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 42 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.