Evropská komise kritizuje Maďarsko za porušování právního státu

Právě v rámci tohoto zasedání proběhne již osmé slyšení Maďarska, kde budou jeho představitelé vysvětlovat kolegům z dalších zemí EU všechny nedávné kroky premiéra Viktora Orbána. Ostatní členské země by musely postup schválit jednomyslně. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) ale už dříve avizoval, že Budapešť podrží.

„Chceme, aby členské státy plně dodržovaly zásady právního státu. Není to volitelný doplněk. Je to základní povinnost členství v EU a očekáváme to od Maďarska stejně jako od všech ostatních států,“ zdůraznil McGrath s tím, že bude zajímavé slyšet názory jednotlivých zemí.

Článek 7 Smlouvy o Evropské unii umožňuje pozastavení určitých práv, včetně těch hlasovacích v Evropské radě, pokud členský stát závažně a trvale porušuje hodnoty, které jsou základem EU a na které odkazuje článek 2 téže smlouvy. Členské závazky dané země přitom zůstávají stejné.

Mezi hodnoty uvedené v článku 2 patří úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a úcta k lidským právům, včetně práv menšin, shrnuje estonská veřejnoprávní stanice ERR.

Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) čerpá Maďarsko všechny výhody Evropské unie, ale odmítá respektovat společná pravidla, což je podle něj problém. „Ministrů, kteří vyjadřují narůstající znepokojení, přibývá. I jejich prohlášení jsou stále ostřejší, ale přece jenom k pokročení k tomu, abychom uplatnili článek 7 odstavec 2, je myslím ještě daleko,“ řekl Dvořák v Bruselu.

„Víme, jak citlivý nástroj to je a je potřeba s ním nakládat velmi opatrně. Bohužel od roku 2018, kdy se článek 7 projednává, se nezdá, že by Maďarsko nějakým způsobem reflektovalo, že EU není úplně spokojena s tím, jak se vyvíjí ochrana právního státu v této zemi,“ dodal český ministr.

Kritika zákonů proti LGBT+

Budapešť čelí už delší dobu kritice Bruselu v řadě těchto bodů. Evropský parlament opakovaně vyjádřil obavy týkající se „narušování právního státu“. Maďarský parlament nedávno schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Nově jde o návrh zákona, který by omezil financování nevládních organizací a mediálních společností.

„Domníváme se, že se jedná o porušení práva EU. Požádali jsme maďarskou vládu, aby tento návrh zákona stáhla,“ uvedl McGrath v reakci na návrh zákona o transparentnosti veřejného života. „Pokud se tak nestane a pokud budou pokračovat v legislativním procesu a přijetí tohoto zákona, jsme připraveni jako Komise využít nástroje, které máme k dispozici,“ dodal eurokomisař s tím, že doufá, že od maďarské vlády dostanou pozitivní odpověď.

Mezitím sedmnáct států EU včetně Česka zveřejnilo společné prohlášení, v němž vyjadřují hluboké znepokojení v souvislosti s maďarskými zákony namířenými proti komunitě LGBT+. Později se k prohlášení připojily ještě další tři země, podle diplomatických zdrojů ČTK jsou jimi Kypr, Řecko a Malta. Změny v maďarském zákoně podle dvaceti států ohrožují svobodu projevu, právo na pokojné shromažďování a právo na soukromí.

„Jsme velmi znepokojeni tímto vývojem, který je v rozporu se základními hodnotami lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a respektu k lidským právům,“ stojí v prohlášení, které podepsaly Rakousko, Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Švédsko a Španělsko.

Ke společnému prohlášení se nepřidalo Maďarsko a prozatím ani Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko nebo Itálie.

Za Orbánovy vlády čelí země také rostoucí kritice ze strany mezinárodních dozorčích orgánů za omezování svobody tisku a podkopávání demokracie, připomíná server Kyiv Independent.

V Budapešti vypukly 18. května masové protesty v reakci na chystaný návrh zákona, který by vládě udělil rozsáhlé pravomoci k vyšetřování, pokutování, nebo dokonce zákazu médií a nevládních organizací, které dostávají finance ze zahraničí. Legislativa z pera vládnoucího Fideszu se podle odpůrců podobá ruskému zákonu o „zahraničních agentech“.

Postoje k Rusku

Orbánovo Maďarsko, které bylo v roce 2023 čtvrtým nejvyšším čistým příjemcem peněz EU s 4,4 miliardy eur, navíc zastává dlouhodobě jiný názor na rusko-ukrajinskou válku než většina Unie. Budapešť si zachovala v rámci sedmadvacítky nejsmířlivější postoj k Moskvě i po začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 a několikrát zablokovala pomoc EU napadené zemi.

Během nedávného unijního předsednictví se Orbán dokonce osobně setkal se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, což vyvolalo v Bruselu vlnu nevole. Budapešť také dál viní Kyjev z údajného potlačování maďarsky mluvící menšiny žijící v nejzápadnější části Ukrajiny.

Napětí mezi oběma státy vygradovalo poté, co Kyjev začátkem měsíce oznámil, že rozbil maďarskou špionážní síť. Budapešť na to reagovala vyhoštěním dvou údajných špionů s ukrajinským diplomatickým krytím.

Kyiv Independent připomíná, že slyšení s Maďarskem se koná v době, kdy Brusel hledá způsoby, jak přehlasovat Budapešť, pokud se rozhodne vetovat možný vstup Ukrajiny do bloku. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před pár týdny prohlásila, že Brusel má v takovém případě alternativní „plány B a C“.

Po odstavení Budapešti aktivně volá Pobaltí. „Maďarsko systematicky pracuje proti společným bezpečnostním zájmům Evropy, a proto musíme rychle podniknout konkrétní kroky a pokročit v postupu podle článku 7, tedy pozastavit hlasovací práva Maďarska,“ prohlásil letos v březnu estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

Stalo se tak poté, co Orbánova vláda podmínila prodloužení sankcí vůči Moskvě vyřazením tří ruských oligarchů blízkých Putinovi z černé listiny. To zkomplikovalo situaci, jelikož restrikce musí odsouhlasit členské země jednomyslně.

Některé středoevropské a východoevropské země se však obávají odvolávat na článek 7, uvedlo už loni v zimě několik diplomatů podle serveru Politico. Obávají se totiž, že by v budoucnu mohly čelit podobnému tlaku v nejrůznějších oblastech, v nichž se dostanou do střetu s EU, či zejména s Evropskou komisí.

Komplikovaný proces

Samotná aktivace článku 7 a jeho následné uvedení do praxe, tedy pozastavení hlasovacích práv, je poměrně složitý a několikastupňový proces. Začíná tím, že jej navrhne Evropský parlament, Evropská komise nebo jedna třetina členských zemí (nepočítaje obviněný stát). V případě Maďarska zahájil řízení v roce 2018 europarlament.

Europoslanci tehdy vyjádřili znepokojení nad řadou kroků Orbánovy vlády – od ohrožení nezávislosti soudnictví a ústavního systému až po omezení práv menšin, svobody projevu a akademické svobody, práv migrantů a ochrany osobních údajů, popisuje web The New Voice of Ukraine.

Nyní by musela celá Rada EU bez obviněné země, tedy 26 států, jednomyslně rozhodnout, že daná země vážně a trvale porušuje unijní hodnoty. Teprve pak by mohl nastat čas sankcí, tedy pozastavení práv tomuto státu, včetně těch hlasovacích. Institut vyloučení z EU evropské právo nezná.

Sbližování s Bratislavou

Orbán má v současné době zastání hlavně na Slovensku. Fico dal už dříve najevo, že nepodpoří případné sankce EU proti Maďarsku. Oba premiéry spojuje například odmítavý názor na protiruské sankce či na vojenskou pomoc západních zemí napadené Ukrajině.

Politici obou zemí se navíc, na rozdíl od svých kolegů z EU, setkávají s významnými politickými představiteli Ruské federace. Orbán také nedávno podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu.

Namále mělo i Polsko

Maďarsku hrozily sankce vyplývající z článku 7 již v roce 2023, ale tehdy se jim vyhnulo, protože mělo podporu Polska, kde v té době vládla konzervativní strana Právo a spravedlnost.

Varšava sama čelila tomuto scénáři od roku 2017 kvůli možnému porušení zásad EU a ohrožení nezávislosti justice, sankční řízení ale bylo zastaveno v květnu loňského roku poté, co se stal premiérem liberál Donald Tusk, který slíbil narušené vztahy s Bruselem napravit, píše Evropejska pravda.