Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.

Evropská unie tak chce připravit Rusko o prostředek, kterým financuje válku na Ukrajině a zároveň posílit energetickou nezávislost svých členských států. Pro aktuálně hlasovalo 500 europoslanců, 120 jich bylo proti a 32 se zdrželo.

Europoslanci za hnutí ANO, kteří jsou v EP součástí frakce Patrioti pro Evropu, se hlasování zdrželi. Zákaz podpořili čeští europoslanci Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09), Danuše Nerudová (STAN) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP), pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených a Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (ODS) z frakce evropských konzervativců (ECR). Proti byli Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazený europoslanec Ondřej Dostál.

Nahrávám video

S návrhem přišla Evropská komise letos v červnu, na jeho finální podobě se zástupci unijních institucí shodli na počátku prosince a členské státy vše podpořily před týdnem. Po nynějším souhlasu europoslanců je ještě třeba finální formální potvrzení Radou EU a zveřejnění v unijním věstníku.

Zákaz dovozu ruského plynu začne pro krátkodobé smlouvy o dodávkách uzavřené před 17. červnem 2025 platit pro LNG od 25. dubna příštího roku a pro potrubní plyn od 17. června 2026. Pro dlouhodobé smlouvy na LNG začne zákaz platit od již zmíněného 1. ledna 2027.

U nejcitlivějších smluv, tedy dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu potrubím, odstartuje zákaz 30. září 2027, pokud členské země budou schopny zajistit své cíle naplněnosti zásobníků, nejzazší termín začátku zákazu dovozu plynu potrubím pak je od 1. listopadu 2027.

Z 45 procent na dvanáct

V říjnu představoval podíl Ruska na dovozu plynu do EU dvanáct procent, ještě před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 to bylo 45 procent, píše agentura Reuters. Mezi země, které stále odebírají ruský plyn, patří Maďarsko, Francie a Belgie. Evropská komise v této souvislosti příští rok navrhne ukončit dovoz ruské ropy a rovněž ruských jaderných paliv.

Proti věci se už dříve postavily Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají ruský plyn i ropu. Při jednání ministrů energetiky EU na konci října ale jejich zástupce ostatní země přehlasovaly, pro schválení stačila jen kvalifikovaná většina. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó před pár dny prohlásil, že Budapešť a Bratislava zákaz dovozu ruského plynu napadnou u soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...