Je to PR cvičení, Rusko kope jen za sebe, zaznělo v debatě o jednání v Rijádu

Podle Žantovského schůzka v Rijádu k závěrům „evidentně nedošla“. Vedle ruské pozice, která žádá anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny a poloostrova Krym, nepřipouští Moskva integraci Ukrajiny do Severoatlantické aliance ani přítomnost aliančních jednotek na ukrajinském území.

Spojené státy naopak vycházejí z toho, že Rusko musí učinit nějaké územní ústupky, poznamenal dále Žantovský. Washington také požaduje zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření míru či příměří. „To pravděpodobně přítomností nějakých evropských jednotek na ukrajinské půdě,“ pokračoval.

Prohlásil však, že mír se prý takto ve skutečnosti nevyjednává. „Mír se vyjednává obyčejně za zavřenými dveřmi, někde v kuloárech, v týmech diplomatů. To, co vidíme v Rijádu – a bohužel i včera (v pondělí, pozn. red.) v Paříži – to je PR cvičení, to je veřejná demonstrace základních postojů stran s nějakou ochotou jednat,“ uvedl. Právě ochotu jednat vnímá jako jediné pozitivum, jinak se setkání prý k míru nepřiblížilo.

Dle Romancova je otázkou, kdy se „od slov, která zazněla, případně posuneme k nějakým činům“. Připustil však, že „nekomunikace“ mezi Washingtonem a Moskvou byla v poslední době tak nízko, že se dá „víceméně cokoliv vydávat za úspěch“. Zaujalo jej prý, jak intenzivně se ruská diplomacie snaží dát najevo, že americký prezident Donald Trump je „racionální, rozumný Američan“, zatímco jeho předchůdci Joe Biden či Barack Obama jsou „ti špatní, kteří škodí svým vlastním zájmům“.

Moskva se tak podle Romancova snaží využít střídání amerických administrativ, otázkou však prý bude další posun za čtyři roky při dalších volbách v USA.

Fingerland usoudil, že se v Rusku zatím z výsledků jednání radují. „Minimálně se radují tak, abychom to viděli,“ poznamenal. Dle něj prý nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Navázal, že se diplomacie dělá „na několik fází“.

„Je možné, že Američané – až jednou budou za zavřenými dveřmi sedět s Ukrajinci nebo bez – Rusům řeknou, že pokud jim Rusové nevyhoví v těch a těch věcech, udělají takové a takové kroky, které mohou třeba Rusko ekonomicky a jinak hodně bolet,“ dodal.

Klíčová role Číny

Lomová připomněla, že zásadním hráčem v ruské agresi na Ukrajině je Čína. Moskva dle ní díky Číně tlak Západu vydržela. „Čínská lidová republika, její představitelé, se stále tváří jako jediná skutečně mírumilovná mocnost, mírotvorci. Na události posledních dnů reagoval ministr zahraničí tím, že se musí jednat diplomaticky, že se musí jednat o míru, že žádné válečné úsilí není na místě,“ podotkla.

Peking se však odvolává na platné mezinárodní úmluvy a tvrdí, že jednání musí být „férová“ i se zastoupením Evropy a Ukrajiny. Podle prohlášení čínských diplomatů prý není možné, aby vše řešily Spojené státy s Ruskem. Lomová zaznamenala výrok, že je Čína připravena po uzavření příměří vyslat na Ukrajinu své vojáky, evropské země prý podle Číny nejsou neutrální.

„Osobně to čtu tak, že je Čína trošku zaskočena vývojem událostí. Zároveň tady vidím jasné pokračování čínské snahy využít a zvětšovat spory mezi Evropou a Spojenými státy,“ dodala.

Dle Žantovského však nemůže mít Čína žádný zájem na silném Rusku a na jeho posilování. „Stejně tak Rusko nemá žádný zájem na expanzi Číny,“ dodal. Peking nehraje „tuto hru“ jako Severní Korea či Írán – například podporou lidskými silami či drony –, nýbrž hovoří o míru a udržování mezinárodního systému. Pokračování konfliktu prý Číně vyhovuje, poněvadž na jeho konci budou dle Žantovského slabší Rusko, USA i Evropa.

Romancov usoudil, že se nedá predikovat, která z velmocí na celém jednání posílí. „Pokud jde o Rusko, tak to už dnes vynaložilo obrovskou energii, aby to, čeho jsme byli svědky v Rijádu, vyložili světu jako svůj jednoznačný triumf,“ zmínil.

USA prý byly dosud schopny dominovat nejen silou, ale i skládat koalice, které je podporovaly. Toto se prý podařilo i Bidenově administrativě, která do „protiruské koalice“ dostala vedle Unie i Austrálii, Jižní Koreu či Japonsko, které během ruské anexe Krymu roku 2014 „zůstaly stranou“. Amerika tak ve snaze o udržení jejich podpory hraje „o víc než Rusko, které kope jen ‚samo za sebe,‘“ dodal.

Příměří za možné ústupky

Publicista a člen Rady ČT Jefim Fištejn v Interview ČT24 uvedl, že nevěří v možnost uzavření příměří v konfliktu na Ukrajině před Velikonocemi. „Do poloviny léta by to mělo být možné, ovšem ruku do ohně za to nedám, protože je tam příliš mnoho vstupujících faktorů,“ naznačil průběh dalšího vyjednávání. Upozornil na to, že mimo jiné záleží právě na vstupu Trumpa do vyjednávání či na stavu fronty.

V souvislosti s poměry na bojišti odkázal na současná prohlášení z Moskvy. „Vítězné relace a oznámení ruské armády nebo Kremlu nějakým způsobem usnuly, neslyšíme je v poslední době,“ pokračoval. Odkázal na listopadová prohlášení ruského velení o blížícím se dobytí ukrajinského města Pokrovsk, které však invazní jednotky stále nezískaly. Upozornil spíše na ruský postup a na změnu ukrajinské taktiky.

Trump je prý v otázce vyjednávání „člověk totálně orientovaný na úspěch, každý neúspěch by znamenal konec jeho politické kariéry“. Podmínky prý v případě potřeby bude ruskému vládci Vladimiru Putinovi diktovat právě Trump. Moderátorka Tereza Řezníčková upozornila na to, že tyto podmínky zatím nebyly slyšet.

Odkázala také na prohlášení některých komentátorů, podle nichž Trump „odkývává Vladimiru Putinovi to, co on chce bez toho, aby si něco vzal od Ruska zpátky“. Fištejn poukázal také na to, že Evropa nemá v současné době myšlenku, kterou by mohla Trumpovi oponovat.

„Velice se mýlí ten, kdo si myslí, že Rusko přichází k této šachovnici v lepší situaci než Ukrajina. (…) Rusko je na pokraji svých sil,“ míní Fištejn. Současných dvacet procent ukrajinského území, které Rusko během invaze okupuje, má prý Moskva „díky předchozím, o jejichž návratu k moci sní mnozí evropští snílkové“.

Poznamenal, že pro Spojené státy není Rusko partnerem, nýbrž protivníkem. Je prý samozřejmé, že Rusko nebude mít pocit vítězství ze současného „obnovení diplomatických pozic“. „Mohou být odvolány sankce, ale jako něco, za co Rusko musí také ustoupit,“ uvedl. „Zahazujeme ze stolu možnost, že Rusko do tohoto obchodu vůbec nepůjde, protože to je pro Putina totální prohra,“ uzavřel. Putin si prý při invazi na Ukrajinu nastolil cíle, které nemůže označit za splněné.