Muskova SpaceX tvrdí, že už nemůže platit internetové služby na Ukrajině, píše CNN

Nahrávám video

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také pro akceschopnost ukrajinské armády.

Zakladatel SpaceX Musk v pátek na Twitteru napsal, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne sto milionů dolarů (2,5 miliardy korun)“.

Podle CNN ovšem SpaceX nedávno varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů.

Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích dvanácti měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. „Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu,“ napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.

Mezi dokumenty zaslanými firmou SpaceX Pentagonu je i dosud nezveřejněná přímá žádost o dalších téměř osm tisíc terminálů Starlink, kterou Muskovi v červenci zaslal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, píše CNN. 

CNN: Většinu terminálů financují jiné zdroje

Ačkoliv se Muskovi dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z dvaceti tisíc terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje –⁠ například USA, Velká Británie nebo Polsko, píše CNN.

Žádost firmy proto popudila některé představitele Pentagonu. Jeden z nich řekl, že SpaceX má „drzost tvářit se jako hrdinové“, když ostatní tolik platí, a ještě předkládá účet na desítky milionů dolarů měsíčně. Daleko dražší než terminály je podle CNN konektivita, přičemž SpaceX tvrdí, že financuje většinu služeb poskytovaných Ukrajině.

Z Ukrajiny, jejíž armáda nyní podniká na východě a jihu země protiofenzivy, nedávno přišly zprávy o rozsáhlých výpadcích Starlinku. Ty podle zdrojů CNN náhle postihly celou frontovou linii, což ovlivnilo snahy Ukrajinců o postup.

Na čí straně je Musk?

Informace o možnosti, že SpaceX přestane Starlink na Ukrajině financovat, rovněž přichází v době rostoucích obav ohledně Muskovy loajality. Miliardář nedávno zveřejnil na Twitteru kontroverzní „mírový plán“, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu. Mezi jeho návrhy byla i myšlenka uspořádat referendum pod dohledem OSN v částech Ukrajiny, o kterých Kreml tvrdí, že je anektoval. Kyjev by se podle Muska měl zároveň vzdát Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl dotaz, na čí straně Musk stojí, podnikatel odpověděl, že „stále velmi podporuje Ukrajinu“, ale obává se „masivní eskalace“. Tento týden Musk popřel zprávy o tom, že by před zveřejněním svého návrhu hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Ať se vám to líbí, nebo ne, Elon Musk nám pomohl přežít nejkritičtější momenty války. Byznys má právo mít své strategie,“ uvedl na Twitteru Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. „Najdeme řešení, jak zajistit i další fungování Starlinku. Očekáváme, že společnost bude až do konce jednání nadále na Ukrajině zajišťovat stabilní připojení.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...