„Naprosto nesmyslné,“ říká k americko-ruskému plánu Zdechovský. Je realistický, míní David

Nahrávám video

K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.

Americká administrativa Kyjevu předložila 28 bodů, které vycházejí vstříc řadě ruských požadavků. Napadená země se má například vzdát části neobsazeného území, omezit svoji armádu a navždy se zříct členství v NATO. Zelenskyj avizoval, že je připraven s Američany jednat. Slíbil, že bude hájit národní zájmy a v pátek varoval, že Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou zkouškou – buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. 

„Já skutečně nevím, jestli je to americký návrh, nebo ruský návrh. Podle toho, co ten 28bodový plán obsahuje, tak se mi zdá, že byl spíš vytvořený v Kremlu a že ten americký vklad se týká několika podrobností, které se nevztahují přímo k ukončení války, ale například k tomu, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy,“ řekl Smoljak a poukázal na skutečnost, že USA si dle plánu činí nárok na padesát procent těchto aktiv.

„Mám takový pocit trochu déjà vu, protože už se tady o tom bavíme potřetí, o tom plánu na ukončení války, a od toho ukončení války se mi zdá, že jsme stále víc a víc vzdáleni,“ uvedl dále Smoljak s tím, že tentokrát dal ovšem Trump svému ukrajinskému protějšku ultimátum. „On už dal několik ultimát ruskému prezidentovi (vládci Vladimiru Putinovi), z těch pak sešlo, tak uvidíme, jak to dopadne v tomhle případě,“ dodal senátor.

Návrh je nadějný z hlediska ukončení války, říká David

David americko-ruský návrh považuje za realistický. „Po mnoha předchozích pokusech pokládám tento 28bodový návrh za nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině,“ míní. „Já jsem stoupenec realistické politiky, myslím, že se nemáme řídit touhami, přáními a obavami, ale reálným stavem věcí. A ten vypadá tak, jak se to promítlo do tohoto návrhu,“ podotýká David, podle kterého bude muset Ukrajina o návrhu vážně uvažovat.

„K žádnému míru to cesta není. Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky,“ oponoval Zdechovský. Jak to, že se musí odzbrojit Ukrajina a neodzbrojuje se Rusko? Jak to, že Rusko získává území, kde vůbec v současné době není? Jak nám Rusko zaručí to, že nebude pokračovat v té válce, za dva za tři roky, když se dozbrojí? To je naprosto nesmyslné a ohrožuje to naši bezpečnost,“ hodnotí návrh europoslanec.

„Jestliže tady dopustíme porušení mezinárodního práva, to znamená změnu hranic agresí, bezprecedentní agresí, kde ten agresor používá válečné zločiny k tomu, aby zvyšoval tlak na obyvatele vedlejšího, nebo sousedního státu, tak pak už můžeme opravdu zrušit OSN a můžeme zrušit organizace, protože jsou směšné,“ říká Zdechovský, podle kterého by Rusko mělo opustit Ukrajinu a zaplatit všechny kompenzace.

USA chce na celé věci vydělat, míní Dostál

Podle europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!), který byl dalším hostem pořadu, nahlíží USA na ruskou válku na Ukrajině realisticky, chtějí se z Ukrajiny stáhnout, co nejvíce na tom vydělat a dále se soustředit primárně na Čínu.

„USA pod Donaldem Trumpem vnímají tu situaci tak, že Ukrajině nic nedluží. Naopak na té věci chtějí vydělat. Ten plán je extrémně vychýlený ve prospěch USA, které by na tom vydělaly – jak z těch peněz ruských, ze kterých by dostali padesát procent, tak počítá s tím, že EU do toho nalije dalších sto miliard dolarů, ze kterých také půjde na investice Američanům. A ještě navíc Američané dostanou přístup podle toho plánu k nerostnému bohatství Ukrajiny,“ sdělil Dostál.

Na snahu Donalda Trumpa na situaci na Ukrajině vydělat poukázal také Smoljak. „To není řádný realismus, to je prostě cynické vydírání – jak ze strany Ruska, tak v tomhle případě musím říct i ze strany Ameriky, která prostě Ukrajině řekne ber, nebo nech být, nebo tě odstřihneme od jakékoli zpravodajské nebo vojenské pomoci. (…) Ještě si navíc řekne o padesát procent z těch ruských zmrazených peněz, které jsou zmrazené v Evropě. Proč? Jenom proto, že Trumpova rodina na tom chce vydělat. Mně to přijde prostě skandální až nechutné,“ řekl Smoljak.

Dle Smoljaka v návrhu nejsou skutečné bezpečnostní záruky

Klíčovou součástí americko-ruského plánu jsou územní ústupky ze strany Ukrajiny. Ta by se dle návrhu úplně vzdala východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské, stejně jako těch kusů Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Také okupovaný Krym by byl uznán na ruský.

„Znamenalo by to, že Ukrajina se vzdá té části, která byla do vypuknutí války nejvíce průmyslová, je to část, kde Ukrajina soustředí, řekl bych, polovinu svého průmyslu a nerostného bohatství. Je to část, která je nesmírně cenná i hlavně pro Ukrajinu a její historii, identitu. Je to část, která by byla vlastně obrovským pokořením celého ukrajinského lidu,“ hodnotí tuto část plánu Zdechovský.

„Ukrajina, respektive její politické vedení, dává poměrně setrvale najevo, že je ochotna se smířit s dočasnou ztrátou svého území, které je prostě okupováno ruskou armádou. Ale výměnou za něco hmatatelného, výměnou za nějakou záruku bezpečnosti,“ navázal Smoljak s tím, že opravdové záruky v dohodě nevidí. „To, že tam je napsáno, že Rusko nebude útočit na zbytek území, je prostě směšné. Rusko už se několikrát k něčemu zavázalo, a nikdy to nedodrželo,“ podotkl senátor.

Podle návrhu by Ukrajina nevstoupila do NATO a Severoatlantická aliance by se v budoucnu nerozšiřovala o další země. Agentura AP poznamenala, že schválení návrhu by znamenalo vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako hrozbu.

„Pokud by se ten návrh uskutečnil, zůstane existovat jakási zbytková Ukrajina, která bude víceméně neutrálním státem, nevstoupí do NATO. Což znamená, že patrně Rusko nepostoupí za ty oblasti, které zabere, nepostoupí za Dněpr,“ míní Dostál. „My jako Středoevropané bychom se měli snažit o to, aby tedy skutečně Ukrajina, byť třeba neutrální, zachovala svoji existenci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 4 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 7 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 10 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.