„Naprosto nesmyslné,“ říká k americko-ruskému plánu Zdechovský. Je realistický, míní David

Nahrávám video

K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.

Americká administrativa Kyjevu předložila 28 bodů, které vycházejí vstříc řadě ruských požadavků. Napadená země se má například vzdát části neobsazeného území, omezit svoji armádu a navždy se zříct členství v NATO. Zelenskyj avizoval, že je připraven s Američany jednat. Slíbil, že bude hájit národní zájmy a v pátek varoval, že Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou zkouškou – buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. 

„Já skutečně nevím, jestli je to americký návrh, nebo ruský návrh. Podle toho, co ten 28bodový plán obsahuje, tak se mi zdá, že byl spíš vytvořený v Kremlu a že ten americký vklad se týká několika podrobností, které se nevztahují přímo k ukončení války, ale například k tomu, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy,“ řekl Smoljak a poukázal na skutečnost, že USA si dle plánu činí nárok na padesát procent těchto aktiv.

„Mám takový pocit trochu déjà vu, protože už se tady o tom bavíme potřetí, o tom plánu na ukončení války, a od toho ukončení války se mi zdá, že jsme stále víc a víc vzdáleni,“ uvedl dále Smoljak s tím, že tentokrát dal ovšem Trump svému ukrajinskému protějšku ultimátum. „On už dal několik ultimát ruskému prezidentovi (vládci Vladimiru Putinovi), z těch pak sešlo, tak uvidíme, jak to dopadne v tomhle případě,“ dodal senátor.

Návrh je nadějný z hlediska ukončení války, říká David

David americko-ruský návrh považuje za realistický. „Po mnoha předchozích pokusech pokládám tento 28bodový návrh za nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině,“ míní. „Já jsem stoupenec realistické politiky, myslím, že se nemáme řídit touhami, přáními a obavami, ale reálným stavem věcí. A ten vypadá tak, jak se to promítlo do tohoto návrhu,“ podotýká David, podle kterého bude muset Ukrajina o návrhu vážně uvažovat.

„K žádnému míru to cesta není. Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky,“ oponoval Zdechovský. Jak to, že se musí odzbrojit Ukrajina a neodzbrojuje se Rusko? Jak to, že Rusko získává území, kde vůbec v současné době není? Jak nám Rusko zaručí to, že nebude pokračovat v té válce, za dva za tři roky, když se dozbrojí? To je naprosto nesmyslné a ohrožuje to naši bezpečnost,“ hodnotí návrh europoslanec.

„Jestliže tady dopustíme porušení mezinárodního práva, to znamená změnu hranic agresí, bezprecedentní agresí, kde ten agresor používá válečné zločiny k tomu, aby zvyšoval tlak na obyvatele vedlejšího, nebo sousedního státu, tak pak už můžeme opravdu zrušit OSN a můžeme zrušit organizace, protože jsou směšné,“ říká Zdechovský, podle kterého by Rusko mělo opustit Ukrajinu a zaplatit všechny kompenzace.

USA chce na celé věci vydělat, míní Dostál

Podle europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!), který byl dalším hostem pořadu, nahlíží USA na ruskou válku na Ukrajině realisticky, chtějí se z Ukrajiny stáhnout, co nejvíce na tom vydělat a dále se soustředit primárně na Čínu.

„USA pod Donaldem Trumpem vnímají tu situaci tak, že Ukrajině nic nedluží. Naopak na té věci chtějí vydělat. Ten plán je extrémně vychýlený ve prospěch USA, které by na tom vydělaly – jak z těch peněz ruských, ze kterých by dostali padesát procent, tak počítá s tím, že EU do toho nalije dalších sto miliard dolarů, ze kterých také půjde na investice Američanům. A ještě navíc Američané dostanou přístup podle toho plánu k nerostnému bohatství Ukrajiny,“ sdělil Dostál.

Na snahu Donalda Trumpa na situaci na Ukrajině vydělat poukázal také Smoljak. „To není řádný realismus, to je prostě cynické vydírání – jak ze strany Ruska, tak v tomhle případě musím říct i ze strany Ameriky, která prostě Ukrajině řekne ber, nebo nech být, nebo tě odstřihneme od jakékoli zpravodajské nebo vojenské pomoci. (…) Ještě si navíc řekne o padesát procent z těch ruských zmrazených peněz, které jsou zmrazené v Evropě. Proč? Jenom proto, že Trumpova rodina na tom chce vydělat. Mně to přijde prostě skandální až nechutné,“ řekl Smoljak.

Dle Smoljaka v návrhu nejsou skutečné bezpečnostní záruky

Klíčovou součástí americko-ruského plánu jsou územní ústupky ze strany Ukrajiny. Ta by se dle návrhu úplně vzdala východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské, stejně jako těch kusů Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje. Také okupovaný Krym by byl uznán na ruský.

„Znamenalo by to, že Ukrajina se vzdá té části, která byla do vypuknutí války nejvíce průmyslová, je to část, kde Ukrajina soustředí, řekl bych, polovinu svého průmyslu a nerostného bohatství. Je to část, která je nesmírně cenná i hlavně pro Ukrajinu a její historii, identitu. Je to část, která by byla vlastně obrovským pokořením celého ukrajinského lidu,“ hodnotí tuto část plánu Zdechovský.

„Ukrajina, respektive její politické vedení, dává poměrně setrvale najevo, že je ochotna se smířit s dočasnou ztrátou svého území, které je prostě okupováno ruskou armádou. Ale výměnou za něco hmatatelného, výměnou za nějakou záruku bezpečnosti,“ navázal Smoljak s tím, že opravdové záruky v dohodě nevidí. „To, že tam je napsáno, že Rusko nebude útočit na zbytek území, je prostě směšné. Rusko už se několikrát k něčemu zavázalo, a nikdy to nedodrželo,“ podotkl senátor.

Podle návrhu by Ukrajina nevstoupila do NATO a Severoatlantická aliance by se v budoucnu nerozšiřovala o další země. Agentura AP poznamenala, že schválení návrhu by znamenalo vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako hrozbu.

„Pokud by se ten návrh uskutečnil, zůstane existovat jakási zbytková Ukrajina, která bude víceméně neutrálním státem, nevstoupí do NATO. Což znamená, že patrně Rusko nepostoupí za ty oblasti, které zabere, nepostoupí za Dněpr,“ míní Dostál. „My jako Středoevropané bychom se měli snažit o to, aby tedy skutečně Ukrajina, byť třeba neutrální, zachovala svoji existenci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 29 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 59 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.