Okupační správa v Chersonu uzavřela hranici se zbytkem Ukrajiny. Na Donbase pokračují boje

Ruskem dosazená okupační správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou Kyjeva nikoho pouštět. Ukrajinské síly bojují na předměstích Severodoněcka. Je možné, že obránci se budou muset stáhnout, aby předešli obklíčení, nechal se slyšet oblastní šéf Serhij Hajdaj.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Přechod hranice ve směru do Mykolajivské a Dněpropetrovské oblasti je vzhledem k systematickému ostřelování ukrajinskými bojovníky velmi nebezpečný,“ zdůvodnil uzavření jihoukrajinského regionu šéf loutkové správy Kirill Stremousov.

Vycestovat z Chersonské oblasti bude možné jen přes ilegálně anektovaný Krym, případně přes část Záporožské oblasti, která je pod kontrolou ruských okupantů.

Podle odhadu ukrajinských úřadů z počátku května opustila od počátku okupace jen oblastní metropoli Cherson zhruba polovina jejích obyvatel. Z celé Chersonské oblasti, jejíž významnou část kontrolují Rusové, uprchla zhruba pětina obyvatel.

Chersonská okupační správa podnikla v uplynulých týdnech několik kroků ve snaze oddělit region od zbytku Ukrajiny. Kromě ukrajinské hřivny se jako platidlo začal používat i ruský rubl. Moskva už dříve přesměrovala internetový provoz v Chersonské oblasti na ruskou komunikační infrastrukturu. Ruský vůdce Vladimir Putin ve středu podepsal dekret, který obyvatelům Chersonské a Záporožské oblasti usnadní podání žádosti o ruské občanství.

Boje o Severodoněck

Hajdaj věří, že se Rusům nepodaří Severodoněck v následujících dnech dobýt. „Budeme mít dost síly a prostředků, abychom se ubránili. Je ale možné, že abychom nebyli obklíčeni, budeme se muset stáhnout,“ napsal guvernér Luhanské oblasti.

Podle něj je 90 procent domů v Severodoněcku poničeno v důsledku bojů a ruského ostřelování. To mimo jiné ztěžuje práci desítkám zdravotníků, kteří v Severodoněcku zůstávají, doplnil Hajdaj.

Stažení ukrajinských sil z posledních pozic v Luhanské oblasti by přiblížilo ruské okupanty blíže k cíli ovládnout Donbas. Na východoukrajinský region se Moskva zaměřuje poté, co se Rusku nepodařilo dobýt ani obklíčit Kyjev a dosadit do čela Ukrajiny loutkovou vládu.

Ruské síly v pátek podle svých prohlášení získaly kontrolu nad městem Lyman. Ukrajinský generální štáb ztrátu města v pátek potvrdil a řekl, že Rusové se tam za pomoci dělostřelectva pokoušejí upevnit své postavení. V sobotu agentura Reuters napsala, že Kyjev sice připustil ztrátu většiny Lymanu, ukrajinští obránci ale blokují ruský postup jihozápadním směrem na Slovjansk.

Britská rozvědka poukazuje na to, že Lyman je strategicky významným městem, protože jde o železniční uzel a otevírá cesty k několika mostům přes řeku Severní Doněc. Zpravodajci předpokládají, že ruská operace v Donbase postoupí do další fáze a v příštích dnech se invazní jednotky zaměří na překročení zmíněné řeky, což by jim umožnilo pozdější postup ke klíčovým městům Kramatorsk a právě Slovjansk.

Donbas získáme zpět, vzkázal Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že ukrajinská armáda brání pozice tak, jak jí momentálně dovolují prostředky. V pátek obránci podle Zelenského odrazili osm útoků v Donbasu a zničili přitom tanky a obrněná vozidla nepřítele. „Pokud si okupanti myslí, že získají Lyman a Severodoněck, jsou na omylu. Donbas bude ukrajinský,“ prohlásil prezident.

Připustil zároveň, že současná situace na Donbase je velmi složitá. „Moskva tam používá maximum dělostřelectva a záloh,“ vysvětlil lídr. Hajdaj také prohlásil, že v jím spravovaném regionu je zhruba deset tisíc ruských vojáků. „To jsou vojáci, kteří jsou v Luhanské oblasti trvale, kteří se snaží útočit a pokoušejí se o územní zisky, v jakémkoliv směru zrovna mohou,“ prohlásil. Guvernérův odhad nelze ověřit.

Analytici z amerického think tanku Institute for the Study of War se domnívají, že ačkoliv ruské síly zahájily přímé útoky na zastavěné části Severodoněcka, získat pozice ve městě pro ně bude složité. Experti poukazují na to, že dosud se na Ukrajině ruské armádě v městských bojích nedařilo.

Chceme vybudovat nový stát, řekl ukrajinský premiér. Vyjmenoval škody

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru s BBC uvedl, že invazní síly na Ukrajině již zničily více než 25 tisíc kilometrů silnic, několik stovek mostů a 12 letišť. Zničeno nebo poškozeno bylo podle něj více než sto vzdělávacích institucí, přes pět set zdravotnických zařízení a dvě stě továren. Dodal, že více než 300 tisíc kilometrů čtverečních půdy bylo zaminováno nebo kontaminováno bombami. Údaje nelze nezávisle ověřit.

„V současné době nefunguje asi 35 procent ekonomiky,“ uvedl Šmyhal. Přímé škody na infrastruktuře a ekonomice činí podle různých odhadů asi 600 miliard dolarů. Podle Šmyhala vyčlenila vláda více než 50 miliard dolarů na okamžitou obnovu v místech, kde je to zatím možné.

Další etapou bude obnovení hlavní infrastruktury, jako jsou dodávky elektřiny a vody, a rekonstrukce mostů a silnic. Třetí etapou bude podle něj „velká obnova naší země“. „Nechceme jen obnovit cihly a beton. Chceme vybudovat nový stát,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...